Gianni Infantino ztratil podporu vlastní země. Švýcarský fotbalový svaz oznámil, že už nebude stát za jeho kandidaturou na další období v čele FIFA, přestože ještě v červnu ho podporoval. Rozhodnutí padlo po „komplexním přehodnocení“ posledních měsíců a Švýcaři si ve vysvětlení nevybrali jednu izolovanou aféru. Výslovně mluví o vedení FIFA, governance, transparentnosti a rozhodovacích procesech. K tomu přidávají dvě konkrétní kauzy: případ Folarina Baloguna a FIFA Forward Enterprise.
Právě tahle šíře je důležitější než samotný ztracený hlas. Kdyby šlo jen o Baloguna, dalo by se tvrdit, že Švýcarsko reaguje na jednu přestřelenou disciplinární epizodu. Kdyby šlo jen o FIFA Forward Enterprise, mohl by Infantino říct, že jeden neúspěšný obchodní projekt byl stažen a tím problém skončil. Švýcarské stanovisko ale skládá obojí do jednoho obrazu. Problém podle něj není jednotlivé rozhodnutí, ale způsob, jakým se FIFA pod Infantinem rozhoduje.
Trump a Balogun odšpuntovali láhev s džinem
Kauza Folarina Baloguna byla momentem, kdy se dlouhodobější výhrady k fungování FIFA najednou staly velmi snadno pochopitelnými i mimo zákulisí fotbalové politiky. Americký útočník dostal na mistrovství světa červenou kartu proti Bosně a následoval automatický trest na další zápas. Americký prezident Donald Trump ale veřejně přiznal, že Infantinovi volal a žádal přezkoumání situace. FIFA pak Balogunův jednozápasový trest na rok odložila, takže mohl nastoupit proti Belgii.
Právě tady se z abstraktního slova „governance“ stal velmi konkrétní problém. Pokud prezident jedné země zavolá šéfovi světového fotbalu kvůli trestu vlastního reprezentanta a následně se rozhodnutí skutečně změní, začnou soupeři oprávněně řešit, zda stejný přístup platí pro všechny. FIFA tvrdila, že její disciplinární orgány rozhodovaly nezávisle, a současně veřejně hájila rozhodčího, kterého Trump kritizoval. Jenže samotná časová osa vytvořila pochybnost, které už se organizace nezbavila.
Důsledky byly rychlé. Belgická federace zpochybnila způsob, jakým FIFA případ řešila, angličtí politici požadovali stejnou shovívavost pro Jarella Quansaha a debata se přestala týkat jedné červené karty. Začala se týkat integrity pravidel. Dokonce i Mauricio Pochettino později připustil, že kontroverze změnila atmosféru uvnitř amerického týmu a že sám měl při procesu odvolání příliš malou roli.
Balogun tedy nebyl celý problém. Byl džinem, který po otevření lahve už nešlo nacpat zpátky.
Jenže v lahvi už dávno nebyla jen disciplína
O několik týdnů později přišel FIFA Forward Enterprise a výhrady se přesunuly z rozhodování o kartách rovnou k tomu, jak Infantino nakládá s komerční budoucností světového fotbalu.
Projekt měl vytvořit novou společnost spravující komerční práva největších turnajů FIFA, včetně mužského a ženského mistrovství světa a mistrovství světa klubů. Soukromí investoři v ní měli získat až dvacetiprocentní podíl. Mluvilo se o investici až 4,2 miliardy dolarů a valuaci kolem 20 miliard. Plán ale narazil na odpor UEFA, CONCACAF i Asijské fotbalové konfederace a Infantino ho nakonec stáhl.
Spor nebyl jen o tom, zda je dobrý nápad vpustit soukromý kapitál do komerčních práv FIFA. Mnohem výbušnější byla otázka, jak vůbec projekt vznikal. Kritici tvrdili, že se připravoval v úzkém kruhu bez standardní konzultace s klíčovými orgány FIFA. UEFA později v právním podání tvrdila, že návrh vznikal tajně s omezenou skupinou poradců a investorů a že běžné mechanismy governance byly obcházeny. FIFA to odmítla a označila část obvinění za dezinformační kampaň před prezidentskou volbou.
Právě tady se už vrací stejné téma jako u Baloguna, jen v úplně jiném měřítku. Nejde o to, zda jedno rozhodnutí bylo správné nebo špatné. Jde o to, kdo ho připravuje, kdo o něm ví a kdo má skutečnou možnost říct ne.
Čeferin přestal používat diplomatický jazyk
Kdyby šlo jen o běžnou institucionální rivalitu mezi FIFA a UEFA, dalo by se část kritiky odepsat jako boj dvou mocenských center. Jenže tón se v posledních týdnech výrazně změnil.
Aleksander Čeferin na shromáždění European Football Clubs v Kodani přirovnal Infantinův projekt k Andersenovým Císařovým novým šatům a řekl, že „císař je nahý“. Kritizoval jazyk, kterým FIFA projekt obhajovala, a tvrdil, že za slovy o rozvoji a demokratizaci se skrývá netransparentní způsob rozhodování.
Ještě silnější je, že se ke kritice nepřidávají jen konfederace. Čtyři největší evropské ligy – Premier League, Bundesliga, LaLiga a Serie A – společně požadují hlubší reformy FIFA, větší zapojení stakeholderů a jasnější oddělení regulační a komerční role organizace.
Tady už se z jednotlivých konfliktů skládá něco mnohem širšího. Kluby, ligy, konfederace a národní svazy nemají úplně stejné zájmy, přesto se jejich výhrady začínají překrývat v jednom bodě: FIFA podle nich soustřeďuje příliš mnoho rozhodovací moci a zároveň neposkytuje dostatečnou protiváhu v podobě transparentního procesu.
A právě proto je Švýcarsko tak nepříjemný symbol
Infantino je Švýcar a FIFA sídlí v Curychu. Samotný původ samozřejmě neznamená, že mu švýcarská federace něco dluží, ale politická symbolika je zřejmá. Ještě v červnu ho vlastní národní svaz podporoval. O několik měsíců později říká, že tuto podporu už nelze ospravedlnit.
A hlavně: Švýcaři nepoužívají rétoriku opozice, která chce Infantina za každou cenu odstranit. Jejich stanovisko je technické a právě proto tvrdé. Mluví o nevyjasněných otázkách odpovědnosti, pravidel, integrity soutěží a rozhodovacího procesu. Jinými slovy: neříkají „Infantino se nám nelíbí“. Říkají „nevěříme způsobu, jakým je FIFA řízena“.
Pro prezidenta FIFA je to možná nepříjemnější typ kritiky než osobní útok.
Infantino přitom může pořád volbu vyhrát
A právě tady je celý příběh nejzajímavější. Ztráta evropské podpory automaticky neznamená konec Gianniho Infantina.
FIFA má 211 členských asociací a každá má ve volbě prezidenta jeden hlas. Evropa je vlivná finančně, sportovně i mediálně, ale početně nemá světový fotbal pod kontrolou. Infantino si nadále drží silnou podporu především mezi menšími asociacemi a jeho znovuzvolení tak zůstává možné i přes rostoucí evropský odpor.
Do toho vstupují peníze. UEFA a CONCACAF chtějí, aby FIFA výrazně zvýšila distribuci prostředků členským asociacím, a mluví se o částce minimálně deset milionů dolarů pro každý svaz během dalšího cyklu. Infantino na požadavek reagoval revizí financování a zároveň dál hájí původní logiku projektu FIFA Forward Enterprise – podle něj měl vytvořit další peníze pro rozvoj fotbalu nad rámec existujících rezerv.
To vytváří paradox, který může definovat příští měsíce. Infantino může ztrácet důvěru v nejbohatší a nejviditelnější části fotbalového světa a současně si udržet dost hlasů na to, aby zůstal prezidentem FIFA.
A pokud se to stane, problém nezmizí. Jen změní podobu.
Švýcarský krok není konec Infantina. Je to účet
Trumpův telefonát kvůli Balogunovi sám o sobě Infantina nepoložil. FIFA Forward Enterprise ho nepoložil také. Ani Čeferinův útok, požadavky velkých lig nebo odchod několika evropských svazů zatím neznamenají, že příští volbu prohraje.
Dohromady ale tyto události vytvářejí něco, co se prezidentovi FIFA vysvětluje mnohem hůř než jedna kontroverze.
Švýcarská federace mu nyní nastavila zrcadlo a v něm už není vidět jen Balogun, Trump nebo nepovedený obchodní projekt. Je v něm vidět deset let budovaného způsobu řízení organizace, ve kterém se opakovaně vracejí stejné otázky: kdo rozhoduje, kdo je kontroluje a kdo se o zásadních rozhodnutích dozví až ve chvíli, kdy už jsou prakticky hotová.
Trump a Balogun tedy možná skutečně jen odšpuntovali láhev s džinem. Jenže džin, který z ní vyšel, už dávno není jen o jedné červené kartě. Je o důvěře v samotného člověka, který FIFA vede.
VÍCE O KAUZE INFANTINO
DALŠÍ NOVINKY Z FOTBALU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Schweizerischer Fussballverband – SFV zieht Unterstützung für Gianni Infantino als FIFA-Präsident zurück [1], Reuters – Swiss Football Association withdraws support for Infantino [2], Reuters – Balogun controversy deepens after Trump intervention [3], Reuters – FIFA scraps World Cup sell-off plan after resistance from members [4], Reuters – 'The emperor is naked': UEFA's Ceferin takes aim at FIFA boss Infantino [5], Reuters – Europe's biggest leagues demand sweeping FIFA reforms [6], Reuters – Infantino looks set to stay, but FIFA faces a new war over power [7].
