Ještě před několika týdny vypadal spor kolem Gianniho Infantina jako další pokračování dlouhé války mezi FIFA a evropským fotbalem. UEFA kritizovala způsob, jakým prezident světové federace rozhoduje, evropské asociace postupně stahovaly podporu a Infantino mohl celou věc rámovat jako konflikt s kontinentem, který už dávno není jediným centrem fotbalové moci.
Tohle vysvětlení začíná být příliš jednoduché. Odpor proti Infantinovi se rozšířil i mimo Evropu. V debatách o změně vedení FIFA se vedle UEFA objevují představitelé asijské AFC a severoamerické Concacaf. Několik národních asociací už veřejně podporu stáhlo a dánský fotbalový šéf Jesper Møller otevřeně říká, že je potřeba najít věrohodného kandidáta pro prezidentské volby v březnu 2027.
To je proti předchozím měsícům zásadní změna. Infantino už neřeší jen to, zda mu UEFA znepříjemní další funkční období. Poprvé se skutečně řeší, zda lze proti němu postavit koalici, která by měla alespoň teoretickou šanci ho porazit. Jenže právě tady začíná mnohem složitější část příběhu.
Kritizovat Infantina je jednodušší než najít člověka, kterého budou chtít všichni
FIFA má 211 členských asociací a prezidentské volby rozhoduje prostá většina jejich hlasů. Nezáleží tedy na tom, kolik silných konfederací vydá kritické prohlášení. Rozhoduje, kolik jednotlivých federací skutečně vhodí do urny jméno někoho jiného.
A právě v tom má Infantino stále velkou výhodu. Podle informací Reuters z minulého týdne si prezident FIFA i přes rostoucí odpor zachovává dostatečnou podporu mezi národními asociacemi, aby dnes zůstával favoritem voleb. Silný zůstává především v části Afriky, Oceánie a Jižní Ameriky, zatímco jeho odpůrci zatím nedokázali najít kandidáta, kolem něhož by se jednotlivé bloky sjednotily.
To je důležitější než počet ostrých veřejných výroků. Fotbalová politika totiž nefunguje tak, že UEFA, AFC a Concacaf automaticky přinesou na stůl všechny hlasy svých členů. Konfederace může chtít změnu. Její národní svazy mohou chtít něco úplně jiného.
Asie je nejlepší příklad toho, proč koalice ještě není hotová
AFC patřila dlouhé roky mezi Infantinovy důležité opory. V posledních měsících ale její vedení velmi ostře reagovalo na způsob, jakým FIFA připravovala projekt prodeje části komerčních práv svých soutěží soukromým investorům.
Právě tento neúspěšný plán výrazně poškodil Infantinovy vztahy s dalšími částmi světového fotbalu. Jenže postoj vedení AFC neznamená automaticky jednotnou Asii.
Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty mají vlastní vztahy s vedením FIFA a podle dosavadních signálů nepatří mezi země, které by Infantina ochotně poslaly pryč. Guardian už v srpnu upozorňoval, že asijské vedení může být reformě nakloněné výrazně víc než řada jednotlivých federací.
To je přesně druh problému, na kterém může velká antiinfantinovská koalice ztroskotat. Na papíře můžete spojit tři konfederace. Ve volební místnosti ale hlasuje 211 samostatných členů.
Kandidát zatím chybí a čas běží
Druhý problém je ještě jednodušší. Proti Infantinovi zatím nikdo oficiálně nestojí. FIFA potvrdila, že současný prezident se chce ucházet o další mandát, a termín pro předložení kandidatur vyprší 18. listopadu. Samotné volby se uskuteční 18. března 2027 v Rabatu.
Jména přitom v zákulisí kolují. Dlouho se jako nejlogičtější protivník zmiňoval šéf Concacaf Victor Montagliani. Má zkušenost z vedení konfederace, zná prostředí FIFA a na rozdíl od kandidáta čistě z Evropy by mohl být přijatelnější i pro část zemí mimo UEFA.
Jenže podle nejnovějších informací Reuters se Montagliani do závodu nechystá. Stejně tak se zatím neobjevil jiný kandidát, který by dokázal spojit několik kontinentů.
V minulých týdnech se objevilo také jméno generálního sekretáře FIFA Mattiase Grafströma. Guardian uvedl, že jej oslovovali představitelé některých afrických federací právě proto, že by mohl být přijatelný napříč kontinenty. Ani on ale kandidaturu neoznámil.
To ukazuje základní slabinu celé vzpoury. Odpůrci Infantina se stále snadněji shodují na tom, koho nechtějí. Podstatně hůř se shodují na tom, koho chtějí místo něj.
Proč se proti Infantinovi vůbec vytvořila tak široká fronta
Spouštěčem současné krize se stal plán FIFA prodat část podílu na svých soutěžích soukromým investorům.
Projekt měl zahrnovat i obchodní práva spojená s mistrovstvím světa. Odpůrci Infantinovi vytýkali nejen samotný návrh, ale především způsob, jakým jej vedení FIFA připravovalo bez dostatečné konzultace s členskými asociacemi.
Plán nakonec padl. Škody na vztazích ale zůstaly. Francouzská fotbalová federace například 10. září oficiálně stáhla podporu Infantinově kandidatuře. Její prezident Philippe Diallo mluvil o ztrátě důvěry a problémech s tím, jak FIFA pod současným vedením zachází s kolektivním rozhodováním. Francie se tím přidala k dalším evropským asociacím, které se od Infantina odvrátily.
Møller pak kritizoval i jednání právního výboru FIFA, kde podle něj vedení odmítalo odpovídat na otázky k celému projektu a přesouvalo diskusi dál. Tohle už není spor o jednu obchodní transakci. Je to spor o to, kdo ve FIFA skutečně rozhoduje a jak velkou moc má mít prezident.
Proto může být důležitější změna systému než samotný volební výsledek
A právě tady se příběh posledních dní posunul ještě jedním směrem. Část Infantinových odpůrců začíná podle Reuters připouštět, že jeho porážka ve volbách nemusí být realistická. Pokud se nepodaří najít silného protikandidáta, může se strategie přesunout k jiné otázce: jak omezit pravomoci prezidenta a přinutit FIFA k větší kolektivní kontrole zásadních rozhodnutí.
To je možná ještě zajímavější než samotný souboj o jedno křeslo. UEFA, Concacaf a část asijského fotbalu diskutují o nové představě řízení světového fotbalu, v níž by prezident neměl tak volné ruce při rozhodování o financích, turnajích a obchodních projektech. Guardian už v srpnu popisoval práci na alternativním modelu správy FIFA, který by mohl sloužit buď budoucímu protikandidátovi, nebo jako základ pro tlak na reformu současné organizace.
Tím se konflikt posouvá mimo jednoduchou otázku „Infantino ano, nebo ne“. Začíná být také o tom, jaká FIFA má po roce 2027 vůbec být.
Infantino je pod větším tlakem než dřív. Poražený ale zatím není
Tohle je možná nejdůležitější brzda celé současné vlny. Kdybychom se dívali jen na veřejná vyjádření posledních týdnů, mohlo by to vypadat, že se Infantinova pozice hroutí. Evropské asociace postupně odcházejí, představitelé jiných konfederací požadují změnu a veřejně se hledá nový kandidát.
Volební matematika ale zatím říká něco jiného. Infantino si během deseti let v čele FIFA vybudoval velmi silné vztahy s velkým množstvím menších federací. Jeho model rozdělování peněz a rozvojových prostředků mu poskytl podporu v zemích, které v evropské debatě často téměř nejsou slyšet, ale ve volbách mají úplně stejný jeden hlas jako Německo, Francie nebo Anglie.
To je základ jeho síly. A přesně proto nestačí, aby se proti němu postavili lidé s největšími jmény. Je potřeba získat většinu ze 211 hlasů.
Do 18. listopadu se ukáže, jestli jde o revoluci, nebo jen o velmi hlasitý odpor
Současná situace je proto paradoxní. Infantino má pravděpodobně širší a vážnější opozici než kdykoli během svého prezidentství. UEFA už není sama a část světového fotbalu otevřeně řeší nejen jeho odchod, ale i změnu způsobu, jakým FIFA funguje.
Současně ale stále chybí člověk, který by tuto nespokojenost dokázal převést do volebních hlasů. A právě příští dva měsíce rozhodnou, zda se současný tlak změní v opravdový boj o moc. Do 18. listopadu musí případný protikandidát oficiálně vstoupit do voleb. Pokud se tak nestane, může být celé současné povstání velmi hlasité a přesto skončit dalším Infantinovým mandátem.
Pokud se ale objeví jméno, které dokáže spojit Evropu s částí Asie, Concacafem a zároveň odlákat část afrických nebo jiných federací, FIFA může v březnu zažít první skutečně otevřený prezidentský boj po mnoha letech.
Infantino tedy ještě neprohrává. Ale poprvé už nejde jen o to, kolik kritiků má. Jde o to, zda z nich někdo dokáže postavit většinu.
VÍCE O KAUZE INFANTINO
DALŠÍ NOVINKY Z FOTBALU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Reuters – UEFA pressure on Infantino grows as Greek FA, Bierhoff back change [1], Reuters – Infantino can rely on enough votes to survive, opponents rethink strategy, sources say [2], Reuters – President Infantino will seek re-election in March 2027, FIFA says [3], Reuters – French Football Federation withdraws support for FIFA president Infantino [4], Reuters – Danish FA chief says FIFA Legal Committee evaded questions on Infantino proposal [5], The Guardian – Infantino's opponents developing new framework for running world football [6], The Guardian – FIFA general secretary Mattias Grafström sounded out about standing against Infantino [7].
