FIFA tím nemusí porušovat žádné pravidlo. Vytvořila však hlasování, v němž se dlouhodobý zájem světového fotbalu potkává s okamžitým finančním prospěchem každé jednotlivé federace. Člověk nemusí být odborníkem na sportovní právo, aby viděl problém. Svazy mají rozhodnout, zda je plán dobrý pro celé fotbalové prostředí, ale zároveň přesně vědí, kolik je bude jejich nesouhlas stát.
Právě tato část návrhu je možná důležitější než samotný vstup investorů. Infantino nenabízí federacím pouze svou představu budoucnosti. Nabízí jim peníze, které mnohé z nich potřebují příliš naléhavě na to, aby mohly jeho návrh posuzovat s bezpečným odstupem.
FIFA neprodává mistrovství světa. Prodává část byznysu kolem něj
Plán počítá se vznikem společnosti FIFA Forward Enterprise, do níž by byly soustředěny hlavní výdělečné aktivity organizace. Patřila by mezi ně vysílací a sponzorská práva, prodej vstupenek, licence i komerční zajištění mistrovství světa, klubového mistrovství světa a dalších soutěží FIFA.
Nový podnik má být oceněn přibližně na 20 miliard dolarů. Soukromí investoři by mohli získat až dvacetiprocentní, nekontrolní podíl a přinést FIFA kapitál ve výši až 4,2 miliardy dolarů. Samotná FIFA si má zachovat většinu ve vedení společnosti i výhradní pravomoc nad pravidly, kalendářem a sportovní podobou soutěží.
Není tedy přesné tvrdit, že by investorům začalo patřit mistrovství světa. Nekupovali by možnost určovat, kolik hráčů smí nastoupit nebo který stát bude turnaj pořádat. Kupovali by ale podíl na společnosti, jejíž hodnotu tvoří právě schopnost největší fotbalové soutěže vydělávat další peníze.
A tady začíná skutečný spor.
Soukromý investor nevkládá miliardy do fotbalu z lásky k národním akademiím v Oceánii nebo k ženskému fotbalu v Africe. Očekává návratnost. Jestliže má hodnota jeho podílu růst, musí růst také obchodní výkon společnosti: příjmy z vysílání, sponzoringu, vstupenek, licencí a dalších produktů navázaných na turnaje FIFA.
Neznamená to automaticky, že investor začne diktovat formát mistrovství světa. Znamená to ale, že FIFA získá dalšího silného partnera, jehož přirozeným zájmem nebude zachování současného stavu, nýbrž růst.
Více zápasů, větší turnaje, častější soutěže, dražší vstupenky, další reklamní plochy a nové placené služby pak přestávají být pouze sportovními rozhodnutími. Stávají se možnými nástroji ke zvýšení hodnoty firmy.
Dvacet milionů je pro někoho bonus. Pro jiného důvod zavřít oči
Každá z 211 členských asociací FIFA by mohla v rámci nového programu získat jednorázově až 20 milionů dolarů na velké projekty, například stadiony nebo národní tréninková centra. Pro cyklus 2027 až 2030 by se celková dostupná částka pro jeden svaz mohla dostat až na 40 milionů dolarů. Pokud by návrh neprošel, pokračovalo by dříve plánované financování přibližně ve výši 10 milionů dolarů na federaci během příštího čtyřletého cyklu.
Rozdíl je obrovský, především pro malé země bez výdělečné ligy, velkých televizních smluv a pravidelné účasti na mistrovství světa.
Pro Německo, Anglii nebo Francii představuje 20 milionů dolarů příjemnou finanční injekci. Pro svaz v malé nebo chudší zemi to může být nový stadion, několik tréninkových hřišť, dlouhodobý program pro mládež nebo zajištění provozu reprezentací na celé roky.
Právě proto je nabídka tak účinná. Nejde o peníze, nad nimiž mohou všechny federace s klidem mávnout rukou a pokračovat v debatě o principech. Některé z nich jsou na financování FIFA existenčně závislé. Jejich reprezentace se na velké turnaje téměř nedostávají, domácí soutěže mají malou komerční hodnotu a vlastní příjmy nedokážou pokrýt ani základní rozvoj.
Infantino dobře ví, že ve FIFA nemá Německo nebo Brazílie více hlasů než malý ostrovní svaz. Každá členská asociace disponuje jedním hlasem. V takovém systému není rozhodující, kdo vytváří největší část hodnoty mistrovství světa, ale kdo dokáže získat většinu ze 211 federací.
A jestli každá z nich uvidí před hlasováním konkrétní částku, principy budou mít velmi těžkého soupeře.
Dobrovolná nabídka, kterou je drahé odmítnout
FIFA zdůrazňuje, že účast v jednorázovém programu bude dobrovolná a žádný svaz nebude povinen o peníze požádat. Celý projekt navíc musí získat podporu většiny členských asociací a následně souhlas Rady FIFA. Organizace také slibuje, že si ponechá plnou kontrolu nad fotbalovými a regulačními rozhodnutími a veškeré čisté přínosy nové struktury vrátí do rozvoje hry.
Formálně je tedy všechno čisté. Federace mohou říci ne a FIFA jim za to nevezme členství, reprezentaci ani právo účastnit se soutěží.
Jenže dobrovolnost neznamená absenci tlaku.
Infantino stanovil pro rozhodnutí o jednorázové částce termín 19. září 2026. UEFA právě spojení časového limitu s nabídkou 20 milionů označila za důkaz, jakým způsobem FIFA podporu získává. Znepokojení vyjádřily také CONCACAF, Asijská fotbalová konfederace a anglická FA, které upozornily, že se o podrobnostech plánu dozvěděly z médií nebo bez předchozí řádné konzultace.
Tohle není detail. FIFA žádá o souhlas s dlouhodobým přesunem svého komerčního podnikání do nové struktury, jejíž menšinoví vlastníci mohou zůstat napojeni na organizaci mnoho let. Přesto se někteří z nejvýznamnějších aktérů světového fotbalu nejprve dozvěděli hotové částky, termíny a investiční rámec, místo aby byli přizváni k jeho tvorbě.
Infantino tak nevede diskusi o tom, zda má fotbal vpustit soukromý kapitál blíž ke svému nejcennějšímu produktu. Předkládá téměř hotový obchod a žádá federace, aby se rozhodly, zda si z něj chtějí vzít svůj podíl.
Největší nebezpečí nepřijde první den
Zastánci projektu mohou oprávněně namítnout, že světový fotbal potřebuje peníze a že současný systém rozděluje jeho bohatství velmi nerovnoměrně. Mistrovství světa generuje miliardy, zatímco některé členské země nemají kvalitní stadion, ženskou ligu ani bezpečné zázemí pro děti.
Jestliže soukromý kapitál umožní tyto rozdíly zmenšit, nelze celý návrh odmítnout jediným slovem „privatizace“. FIFA navíc není první sportovní organizací, která odděluje komerční provoz od regulačních funkcí.
Problém spočívá v ceně, kterou může fotbal zaplatit později.
První investor pravděpodobně nebude požadovat okamžité prodloužení mistrovství světa o dalších třicet zápasů. Začne mnohem nenápadněji: tlakem na lepší využití obchodního potenciálu, vyšší výnos z každého utkání a pravidelný růst hodnoty společnosti. Každé další rozhodnutí pak bude možné obhájit stejným argumentem jako dnes. Více příjmů přece znamená více peněz pro členské svazy.
Jenže právě tím vzniká mechanismus, který se velmi obtížně zastavuje. Federace si na vyšší příjmy zvyknou, zahrnou je do svých rozpočtů a začnou na nich stavět další projekty. FIFA následně nebude potřebovat svazy přesvědčovat, že má komerční expanze pokračovat. Bude jim stačit připomenout, co všechno by bez ní musely omezit.
Infantino nekupuje hlasy. Vytváří prostředí, ve kterém se odpor nevyplácí
Bylo by příliš jednoduché označit nabídku za úplatek. Peníze nemají skončit na osobních účtech předsedů federací, ale ve fotbalových projektech, které mohou mít skutečný význam. Neexistuje ani důkaz, že by FIFA při předkládání návrhu porušila své vlastní předpisy.
Politická síla celé nabídky ale nespočívá v porušení pravidel. Spočívá v jejich dokonale účinném využití.
Infantino ví, že pro získání většiny nepotřebuje přesvědčit každého, kdo pochybuje o dlouhodobém vlivu investorů. Potřebuje dát dostatečnému počtu svazů důvod, aby tuto otázku odložily. Dvacet milionů dolarů je velmi přesvědčivý důvod.
Největší spor proto nakonec není o tom, zda FIFA formálně prodává mistrovství světa. Neprodává. Spor se vede o to, zda lze oddělit vlastnictví soutěže od ekonomického tlaku lidí, kteří získají podíl na jejích výnosech.
Až budou federace hlasovat, neměly by se ptát pouze, co za souhlas dostanou v roce 2027. Měly by se ptát, co budou muset FIFA a její investoři udělat v letech následujících, aby podobné částky mohly proudit dál.
Infantino jim však tuto debatu výrazně ztížil. Položil na stůl peníze dřív, než se světový fotbal stačil shodnout, co přesně za ně prodává.
DALŠÍ NOVINKY Z FOTBALU
Zdroje: FIFA – návrh FIFA Forward Enterprise a nový model financování; Reuters – parametry společnosti, financování a hlasování členských asociací; Reuters – reakce kontinentálních konfederací a anglické FA; Associated Press – nabídka 20 milionů dolarů a termín 19. září; IMAGO – ilustrační a zpravodajské fotografie
