Když v první sezoně NHL brankář při zákroku spadl na led, mohl dostat trest.
Z dnešního pohledu to zní skoro jako pravidlo z jiného sportu, ale až od sezony 1917/18 bylo gólmanům výslovně dovoleno při zákroku padat. O několik let později, v ročníku 1921/22, jim pravidla umožnila přihrávat puk dopředu až ke své modré čáře. V roce 1929 naopak NHL stanovila, že brankář puk nesmí jednoduše držet a po chycení jej musí bez prodlení rozehrát.
Úloha gólmana se během století měnila znovu a znovu. Jedna hranice ale dlouho působila samozřejmě: brankář je především člověk, který brání branku.
Potom přišel Martin Brodeur a jeho New Jersey Devils. Místo aby čekal, až se soupeř po nahození dostane k puku, často pro něj vyjel sám, zastavil jej a jednou přesnou přihrávkou poslal New Jersey do protiútoku. Jeho spoluhráč Ken Daneyko později řekl, že Brodeur fungoval téměř jako třetí obránce.
A dodal větu, která zní jako nadsázka, ale v tomto případě není daleko od pravdy: NHL kvůli němu nakonec vytvořila pravidlo.
Proč vůbec musí brankář umět rozehrávat, když má před sebou šest hráčů s hokejkami?
Protože jeden z nejjednodušších způsobů, jak dostat puk do útočného pásma, je nahodit jej za soupeřovy obránce. Puk letí hluboko k zadnímu mantinelu, útočníci za ním vyrazí a obránci se otočí. Začíná forecheck – napadání, jehož cílem je donutit obranu k chybě nebo puk vybojovat.
Pro mnoho gólmanů je to okamžik, kdy zůstávají v brance a nechají problém na obráncích. Brodeur dělal něco jiného.
Vyjel za branku, puk zachytil dřív, než se k němu útočník dostal, a rozehrál ho spoluhráči. Pokud byla jeho přihrávka dost rychlá a přesná, soupeřův forecheck vlastně vůbec nezačal. Útočníci právě absolvovali sprint přes půl hřiště jen proto, aby viděli puk odjíždět opačným směrem.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Devils díky němu nemuseli řešit část problému, který ostatní obrany řešily pořád
New Jersey devadesátých let a začátku nového století bývá spojováno především s disciplinovanou obranou. Scott Stevens, Scott Niedermayer, Ken Daneyko a další vytvořili před Brodeurem mimořádně stabilní systém. Právě proto se někdy jeho úspěchy redukují na tvrzení, že měl před sebou skvělé mužstvo.
Jenže vztah fungoval i opačně. Devils mohli bránit určitým způsobem také proto, že věděli, že pokud soupeř nahodí puk za ně, Brodeur jej často zpracuje. Daneyko vzpomínal, že jeho přihrávky obráncům výrazně usnadňovaly práci a prakticky ničily soupeřův forecheck.
To mění pohled na samotnou brankářskou statistiku. Zákrok je viditelný: přijde střela, brankář ji chytí. Brodeur ale dokázal vytvořit hodnotu i tím, že střela vůbec nevznikla.
Nejdřív přišel Ron Hextall. Brodeur si všiml, co všechno lze s hokejkou dělat
Brodeur nebyl prvním gólmanem schopným hrát s pukem. Mezi předchůdce této školy patřil zejména Ron Hextall, později také Marty Turco.
Sám Brodeur vzpomínal, že ho právě Hextall zaujal. Jeho otec Denis, dlouholetý fotograf Montreal Canadiens, přišel jednou z utkání a vyprávěl synovi, že Hextall na ledě působí jako třetí obránce. Myšlenka zůstala. Brodeur ji ale spojil s mimořádným čtením hry.
Nestačilo mu puk jen zastavit za sítí. Dokázal rychle vyhodnotit, odkud přijíždí napadající hráči, kde má spoluhráče a jestli může okamžitě poslat puk podél mantinelu, krátkou přihrávkou obránci nebo delším pasem zahájit útok. To už není technický doplněk brankářského řemesla. Je to rozhodování obránce v těle gólmana.
Jeden detail pravidel mu ještě pomohl: za brankou bylo víc místa
NHL během historie opakovaně posouvala brankovou čáru. V sezoně 1990/91 ji posunula o jednu stopu dál od zadního mantinelu a vytvořila za sítí jedenáct stop prostoru. V roce 1998/99 se prostor ještě zvětšil, když se branková čára dostala třináct stop od mantinelu.
Pro aktivního brankáře vzniklo malé hřiště za vlastním hřištěm. Brodeur se v něm cítil mimořádně dobře. Když soupeř používal klasické nahazování, vlastně posílal puk přímo hráči, který byl možná nejlepší rozehrávající gólman své generace.
Obránci Devils se mohli rozestoupit. Brodeur převzal první přihrávku. A napadající formace soupeře musela brzdit, otáčet se a znovu organizovat.
A pak přišla sezona bez NHL a liga hledala způsob, jak zvýšit počet gólů
Ročník 2004/05 se kvůli výluce vůbec nehrál. Když se NHL následující podzim vrátila, nepřišla pouze s novou ekonomickou dohodou. Změnila také hru.
Pro sezonu 2005/06 liga zavedla celý balík opatření zaměřených na větší rychlost a ofenzivu. Zrušila zákaz přihrávky přes dvě čáry, obnovila možnost „tag-up“ při ofsajdu, omezila velikost brankářské výstroje a tým po zakázaném uvolnění už nemohl vystřídat.
A za každou brankou se objevil lichoběžník. Brankář směl za brankovou čárou hrát puk pouze uvnitř vyznačeného trapezoidu bezprostředně za svou sítí. Pokud vyjel do rohů za čarou a puku se dotkl, následoval dvouminutový trest za zdržování hry. Najednou existovala místa, kam Brodeur s hokejkou nesměl.
Proto se mu dodnes říká Brodeur Rule
Oficiálně samozřejmě žádné „pravidlo Martina Brodeura“ v rulebooku nenajdeme. Přezdívka ale přežila, protože právě jeho schopnosti nejlépe vysvětlovaly, proč NHL podobné omezení vůbec chtěla.
New Jersey Devils sami při připomínání Brodeurovy kariéry píší, že jeho práce s pukem byla jedním z hlavních důvodů zavedení lichoběžníku. Stejně ho charakterizuje i NHL: gólman, který dokázal nahazování soupeře okamžitě zneutralizovat a prakticky fungoval jako třetí obránce.
Logika pravidla byla vlastně obráceným komplimentem. Liga se nerozhodla pomoci Brodeurovi. Rozhodla se pomoci hráčům, kteří proti němu chtěli puk vybojovat.
Zvláštní je, že pravidlo Brodeura nezlomilo
Pokud by jeho dominance stála výhradně na práci s hokejkou, sezona 2005/06 měla znamenat problém. Nestala se.
Brodeur po zavedení lichoběžníku vyhrál Vezina Trophy v sezonách 2006/07 a 2007/08. V prvních pěti sezonách hraných po změně pravidla dosáhl čtyřikrát minimálně čtyřiceti vítězství. To je důležitý rozdíl mezi velkým brankářem a zajímavým specialistou.
Rozehrávka byla Brodeurovou zbraní. Nebyla ale jediným důvodem, proč byl výjimečný.
Četl hru, výborně pracoval s úhly, dokázal aktivně ovlivňovat rozhodnutí střelce a měl mimořádnou schopnost předvídat, kam hra směřuje. Cory Schneider později říkal, že Brodeur někdy působil, jako by věděl, kam puk pojede, dřív než útočníci.
Brankář se mezitím definitivně stal součástí rozehrávky
Lichoběžník tedy aktivní gólmany nezabil. Spíš stanovil hranice jejich role.
Moderní brankář musí umět puk zastavit za sítí, bezpečně ho připravit obránci, někdy rozehrát pod tlakem a přečíst forecheck. Týmy tento detail cíleně trénují, protože několik dobře vyřešených nahození může během utkání výrazně změnit množství času stráveného ve vlastním pásmu.
Ještě v play-off 2026 NHL analyzovala práci Frederika Andersena v Carolině právě tímto způsobem. Jeho rozehrávka byla označena za důležitou součást systému Hurricanes a srovnání opět vedlo k Brodeurovi, Hextallovi a Turcovi jako historicky výjimečným gólmanům s pukem.
To je pěkný paradox. Pravidlo mělo vliv podobných brankářů omezit. Jejich způsob hry se mezitím stal schopností, kterou od moderního gólmana stále častěji očekáváme.
Možná právě tady začíná skutečná Brodeurova revoluce
Martin Brodeur drží 691 vítězství, 125 čistých kont a 1 266 zápasů základní části. Jsou to rekordy, které vidíme okamžitě v tabulce. Jeho vliv na samotnou pozici je méně nápadný. Ukázal, že gólman nemusí být posledním člověkem obranné akce.
Může být prvním člověkem útoku. Když chytí střelu, akci ukončí. Když ale vyjede za branku, převezme nahozený puk a pošle jej spoluhráči dřív, než soupeř stačí napadat, udělá něco možná ještě cennějšího.
Nedovolí soupeři, aby útok vůbec začal. NHL nakonec na led nakreslila dvě nové čáry, aby podobným brankářům část této možnosti vzala. Jen málo sportovců dostane během kariéry větší kompliment než vlastní pravidlo.
POZNEJTE I DALŠÍ LEGENDY NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL Records – Historical Rule Changes [1], NHL.com – Brodeur inspired by family, motivated by setbacks on way to Hall of Fame [2], NHL.com – Martin Brodeur: 100 Greatest NHL Players [3], New Jersey Devils – Brodeur Named to NHL Quarter-Century Team [4], New Jersey Devils – BIG READ: Capturing the Cup [5], NHL.com – Andersen's puck-handling skills a huge asset for Hurricanes [6].
