Alec Connell, brankář původních Ottawa Senators, dokázal v sezoně 1927/28 nepustit za svá záda jediný puk během šesti kompletních zápasů za sebou a částí utkání před nimi a po nich. NHL jej dodnes vede jako držitele absolutního rekordu v délce série bez inkasované branky.
Pro jistotu je potřeba zdůraznit slovo „původních“. Nejde o dnešní Ottawa Senators, kteří vstoupili do NHL v roce 1992. Connell chytal za historickou ottawskou organizaci, která byla členem NHL od jejího založení, v roce 1934 se přestěhovala do St. Louis a následně zanikla.
A jeho rekord pochází z hokejového světa natolik odlišného od dneška, že samotné porovnání statistik vypráví polovinu příběhu.
Šest zápasů a pořád nula
NHL oficiálně uvádí Connellovu sérii na 460:49 a šest čistých kont za sebou. To odpovídá sedmi kompletním šedesátiminutovým zápasům a ještě více než čtyřiceti minutám navrch.
Pro člověka zvyklého na současnou NHL je obtížné představit si už dvě nebo tři nuly za sebou. Stačí jeden tečovaný puk, jeden odraz od brusle, jedna přesilovka nebo situace šest na pět a série končí. Connell přežil několik celých večerů.
V sezoně 1927/28 přitom Ottawa odehrála jen 44 zápasů. Connell v nich vychytal 15 nul a měl průměr 1,24 inkasovaného gólu na zápas. Senators jako tým skončili s bilancí 20 výher, 14 porážek a deseti remíz.
Patnáct čistých kont ve 44 zápasech znamená, že soupeř nedokázal Ottawě vstřelit gól přibližně v každém třetím utkání. A tady už začíná být jasné, že nešlo pouze o Connellovu genialitu. Šlo také o úplně jiný hokej.
V útočném pásmu jste si dopředu přihrát nesměli
Sezona 1927/28 byla shodou okolností první, kdy NHL vůbec povolila přihrávku dopředu v obranném a středním pásmu. V útočném pásmu stále povolena nebyla. To je pro moderní hokej skoro nepředstavitelné.
Dnešní útok je založený na rychlých diagonálních přihrávkách, křížných pasech přes slot, kombinacích v přesilovce nebo přihrávkách zpoza branky před brankoviště. V Connellově době byla velká část podobné útočné geometrie pravidly jednoduše odstraněna.
Hráči museli mnohem více vozit puk, střílet z horších pozic a postupovat dopředu jinými způsoby.
NHL změnila pravidla znovu už v dalších sezonách. V ročníku 1928/29 dovolila přihrávku do útočného pásma za určitých podmínek a od sezony 1929/30 ji postupně povolila ve všech třech pásmech. Výsledkem byl prudký nárůst produktivity. Connellův rekord tedy vznikl prakticky na konci jedné technologické epochy hokeje.
A stejně tehdy nevychytával nuly každý
Bylo by ale chybou rekord odepsat větou: tehdy se prostě nedávaly góly. Dávaly. Jen výrazně méně. Connell přesto vyčníval i mezi svými současníky. Ottawa měla v sezoně 1927/28 15 týmových nul, stejně jako Boston Bruins. Montreal Canadiens jich měli třináct. O rok později ale George Hainsworth s Canadiens vytvořil ještě absurdnější sezonní rekord 22 čistých kont ve 44 zápasech. To je krásný doklad doby.
Moderní NHL považuje patnáct nul Tonyho Esposita ze sezony 1969/70 za rekord moderní éry mezi nováčky. NHL při vzpomínce na jeho výkon výslovně připomíná, že Connellových patnáct nul přišlo „ve velmi odlišné éře, kdy pravidla poskytovala brankářům obrovskou výhodu“. To ale neřeší jednu věc. Nikdo z Connellových současníků nedokázal udržet nulu tak dlouho jako on.
Moderní rekordman zůstal o více než dvě hodiny zpět
NHL odděluje takzvanou moderní éru od starší historie. Za její začátek považuje sezonu 1943/44, kdy byla zavedena středová červená čára.
Moderní rekord drží Brian Boucher. Za Phoenix Coyotes na přelomu let 2003 a 2004 nedostal gól 332 minut a jednu sekundu a vychytal pět nul v řadě. Byla to jedna z nejpodivuhodnějších brankářských sérií novodobé NHL. A přesto je mezi ním a Connellem rozdíl téměř 129 minut. Více než dva celé zápasy.
Roberto Luongo se v sezoně 2008/09 dostal na 242:36. Andrej Vasilevskij v roce 2021 na 228:09. Skvělé série moderních brankářů tak skončily zhruba v polovině cesty k Connellovu číslu. Samozřejmě nejde o férové srovnání schopností. Právě proto je zajímavé.
Současný brankář musí přežít úplně jiné množství nebezpečí
Moderní gólman má lepší vybavení, propracovanější techniku, analytiku a profesionální přípravu, o jakých Connell nemohl snít. Jenže útočníci mají totéž. Střílejí tvrději, kombinují rychleji, používají přihrávky přes celé útočné pásmo a trenéři budují přesilovkové systémy zaměřené na vytvoření střely do odkryté části branky.
Před brankářem stojí clony. Puky se tečují. Soupeř při závěru zápasu stáhne gólmana a vytvoří přesilu. Prodloužení základní části se hraje tři na tři, což je prostředí vytvořené téměř speciálně k produkování obrovských šancí.
Sám Boucher po své rekordní sérii moderní éry říkal, že dnešní hra je otevřenější a rychlejší a že právě hra tři na tři vystavuje brankáře situacím, které jsou pro čisté konto mimořádně nebezpečné.
Connell musel být ve své době fantastický. Ale sport kolem něj mu zároveň dovoloval bránit nulu způsobem, který už současný hokej prakticky neumí nabídnout.
Mimochodem, samotné číslo má jednu historickou zápletku
Pokud začnete Connellův rekord hledat ve starších knihách a databázích, můžete narazit také na údaj 461 minut a 29 sekund. Není to překlep uživatele.
Dlouhá léta se objevovaly různé výpočty kvůli nepřesnému započtení tehdejšího prodloužení. Historikové později upozornili, že správný výpočet podle pravidel používaných v sezoně 1927/28 činí 460:49. Právě tuto hodnotu dnes používá NHL ve svých oficiálních materiálech. Je to drobnost, která k příběhu skoro dokonale sedí. Rekord je tak starý, že se vedla debata dokonce o tom, jak přesně ho počítat.
Connell přitom nebyl mužem jedné série
Ještě rok před rekordním obdobím pomohl Senators získat Stanley Cup 1927, první pohár, o který už soutěžily výhradně kluby NHL. Ottawa ve finále porazila Boston Bruins a Connell patřil k několika členům mužstva, kteří se později dostali do Hokejové síně slávy.
Jeho kariéra pokračovala i po problémech ottawské organizace. Hrál za Detroit Falcons a později Montreal Maroons, s nimiž získal další Stanley Cup v roce 1935. Je proto trochu nespravedlivé, že dnes jeho jméno žije hlavně prostřednictvím jedné statistiky. Zároveň je ale pochopitelné proč.
460:49 možná není rekord brankáře. Je to rekord zaniklého sportu
Některé rekordy čekají na lepšího sportovce. U Connella je možné, že čekáme také na návrat podmínek, které už nikdy nenastanou. Moderní gólman by musel přežít více než sedm a půl hodiny čistého herního času v lize, kde útočníci smějí dělat věci, které v roce 1928 ještě pravidla nepovolovala.
Musel by zvládnout přesilovky, clony, teče, závěrečnou hru bez brankáře, moderní hokejky, rychlost současných hráčů a pravděpodobně i prodloužení tři na tři. Proto může Connellovo číslo vydržet ještě velmi dlouho.
Ne proto, že by Alec Connell musel být automaticky lepší než všichni brankáři, kteří přišli po něm. Ale proto, že hokej, v němž jeho rekord vznikl, už neexistuje.
POZNEJTE I DAL39 LEGENDY NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com – Centennial memory: Brian Boucher's shutout streak [1], NHL Records – Historical Rule Changes [2], NHL Records – Ottawa Senators season-by-season record [3], NHL Records – Lowest Goals-Against Average, Season [4], NHL Records – Most Team Shutouts, Season [5], NHL.com – Esposito looks back on 50th anniversary of rookie shutout record [6], NHL.com – Stanley Cup Champions 1918–1929 [7], The Hockey News – The Evolution of the NHL's Unbeatable Record [8].
