Právě v dresu Buffalo Sabres se z českého brankáře, kterého Chicago Blackhawks dlouho nedokázali naplno využít, stal „Dominator“. Hašek v Buffalu získal všech šest svých Vezinových trofejí, v letech 1997 a 1998 dvakrát za sebou Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče celé NHL a stal se dodnes jediným brankářem, který Hart vyhrál více než jednou.
To už není úspěch člověka, kterému párkrát vyšla improvizace. To je důkaz, že za zdánlivým chaosem existoval mimořádně účinný systém.
V době, kdy ostatní hledali systém, Hašek hledal puk
Devadesátá léta byla obdobím, kdy se brankářská technika stále více standardizovala. Obrovský vliv měl Patrick Roy a butterfly styl: brankář padá na kolena, betony uzavírají spodní část branky a tělo vytváří co největší kompaktní překážku.
Hašek vypadal skoro jako opozice proti této myšlence.
NHL jej později popsala jako brankáře, který působil až improvizačně, jako by žádný styl neměl. Válel se, přetáčel přes záda, odhazoval hokejku, používal ruce a nohy v polohách, které ostatním nedávaly smysl. Jenže to nebyla náhodná panika. Hašek mimořádně rychle četl, co se před ním právě děje, a místo snahy dostat své tělo zpět do „správné“ pozice hledal nejrychlejší způsob, jak zabránit puku projít za brankovou čáru.
To je zásadní rozdíl.
Konvenční technika říká: vytvoř si optimální pozici, ze které budeš schopný zákrok provést.
Haškova filozofie vypadala spíš jako: kde je puk a kterou část těla mezi něj a branku ještě dokážu dostat?
Proto mohl skončit na zádech s rukou nataženou podél brankové čáry. Proto někdy útočníka napadl hluboko mimo klasickou brankářskou pozici. Proto dokázal pustit hokejku a následně puk zahrát rukou s vyrážečkou. Moderní analýza brankářů ostatně připomíná, že i jeho slavný „barrel roll“, zakončený zády na ledě a betony ve vzduchu, ve skutečnosti poskytoval určitou obdobu butterfly krytí – pouze převráceného vzhůru nohama.
Statistika říká, že ten chaos fungoval lépe než skoro cokoli jiného
Neortodoxní styl se dá romantizovat snadno. Mnohem těžší je ignorovat čísla.
Hašek v NHL odchytal 735 zápasů za Chicago Blackhawks, Buffalo Sabres, Detroit Red Wings a Ottawa Senators. Kariéru zakončil s průměrem 2,20 inkasovaného gólu a úspěšností zákroků 92,2 procenta. Šest sezon za sebou mezi lety 1993/94 a 1998/99 vedl celou NHL v úspěšnosti zákroků a v pěti z nich byl na hranici 93 procent nebo výše.
Navíc nelze tvrdit, že před ním Buffalo vytvořilo ochrannou zeď a Hašek jen sbíral snadné střely. NHL připomíná, že například v sezonách 1995/96 a 1997/98 čelil v přepočtu na 60 minut většímu počtu střel než kterýkoli jiný brankář ligy.
Tedy přesný opak jednoduchého vysvětlení: Sabres dovolili soupeřům střílet a Hašek ty střely zastavoval.
V sezoně 1993/94, kdy definitivně převzal pozici jedničky od Granta Fuhra, vedl NHL s průměrem 1,95 gólu a úspěšností 93 procent. Získal první Vezinu. O tři roky později už nebyl považovaný pouze za nejlepšího brankáře.
Byl vyhlášen nejcennějším hráčem celé ligy.
Hart Trophy je u brankáře skoro jiný druh ocenění
Brankáři Hart Trophy získávali i před Haškem. Jacques Plante, Dominikův předchůdce v historii Veziny, ji vyhrál. Stejně tak například José Théodore později.
Nikdo z nich ji ale nezískal dvakrát.
Hašek vyhrál Hart v letech 1997 a 1998, pokaždé zároveň s Vezinou, a v obou sezonách jej také samotní hráči zvolili nejlepším hráčem NHL v hlasování o Lester B. Pearson Award, dnešní Ted Lindsay Trophy.
To dobře vystihuje jeho postavení v tehdejším Buffalu. U elitního útočníka lze obvykle ukázat na spoluhráče, kteří mu vytvářejí prostor, na centra, který mu nahrává, nebo na přesilovku, z níž těží.
U Haška bylo mnohem snazší obrátit logiku.
Buffalo mohlo hrát určitým způsobem právě proto, že mělo Haška.
Bývalí hráči Sabres při vzpomínkách na sezonu 1998/99 popisovali mužstvo, jehož systém byl postaven kolem nejlepšího brankáře světa. Dwayne Roloson, který mu tehdy kryl záda, vzpomínal, že Hašek byl často „o dva kroky napřed“.
Jeden večer proti Brodeurovi vysvětlil Haška lépe než celá učebnice
Pokud existuje zápas, který Haškovu éru v Buffalu shrnuje, je to 27. duben 1994.
Sabres hráli šestý duel prvního kola play-off proti New Jersey Devils. Na druhé straně stál Martin Brodeur, tehdy začínající budoucí rekordman NHL.
Zápas skončil až ve čtvrtém prodloužení.
Buffalo vyhrálo 1:0.
Hašek chytil 70 střel. Dodnes jde o nejvyšší počet zákroků při čistém kontu v historii NHL. Odchytal 125 minut a 43 sekund bez jediného inkasovaného gólu.
Tohle je důležitější než několik efektních highlightů. Hašek nefungoval jen při jednom reflexním zákroku, po kterém se aréna postavila na nohy. Dokázal svou neobvyklou metodou udržovat výkonnost celé hodiny proti nejlepším hráčům světa.
Právě proto je trochu nespravedlivé nazývat jeho chytání „chaotickým“.
Chaos nemá opakovatelný výsledek.
Hašek ho měl.
Nagano z něj udělalo českého boha, Buffalo z něj předtím udělalo Dominatora
Pro českého fanouška bude Hašek navždy především mužem z Nagana 1998. Semifinálové nájezdy proti Kanadě, finálová nula proti Rusku a olympijské zlato vytvořily sportovní příběh, který překročil samotný hokej.
Jenže v NHL už v té době nebyl žádným překvapením.
Do Nagana přijel jako čerstvý vítěz Hart Trophy a po olympijském zlatu se vrátil do Buffala, dokončil další dominantní sezonu a Hart získal znovu. O rok později dotáhl Sabres až do finále Stanley Cupu proti Dallas Stars.
Stanley Cup získal až po přestupu do Detroit Red Wings. V roce 2002 přišel do týmu plného hvězd a vyhrál svůj první pohár, druhý přidal s Detroitem v roce 2008.
Je to zajímavá pointa celé kariéry. V Buffalu byl klub postaven kolem něj. V Detroitu se stal součástí mimořádného týmu.
Fungoval v obou prostředích.
Haškovu techniku nešlo jednoduše okopírovat. A právě to byla její síla
Dlouho existovala představa, že dobrý trenér brankářů má hráče přiblížit ideálnímu technickému modelu. Hašek představoval téměř extrémní argument proti tomu, aby se tato myšlenka používala příliš mechanicky.
Nikdo dnes neučí mladého brankáře: až přijede útočník, lehni si na záda a udělej něco jako Hašek.
To by byl nesmysl.
Jeho skutečný vliv je subtilnější.
Moderní trenéři stále více pracují s tím, že neexistuje jediný univerzální způsob řešení každé situace. NHL dnes sama při rozboru brankářské techniky upozorňuje, že i v době biomechaniky, detailních pohybových analýz a dominantního butterfly stylu zůstává brankářský post kombinací vědy a individuálního umění. Rozdíly mezi gólmany jsou méně groteskně viditelné než u Haška, ale nezmizely.
Dokonce některé prvky, které Hašek používal intuitivně, mají dnes své technické názvy nebo obdoby. NHL při rozboru moderní práce u tyče například připomněla Haškovu polohu s jedním kolenem dole a druhým nahoře v souvislosti s vývojem technik VH a reverse-VH.
Hašek tedy nebyl člověkem, který všem ukázal nový správný styl.
Ukázal, že správný styl musí dávat smysl konkrétnímu brankáři.
Možná proto vypadal tak špatně – a byl tak dobrý
Patrick Roy ovlivnil celé generace gólmanů způsobem, který lze vidět. Martin Brodeur změnil pohled na rozehrávku brankáře natolik, že NHL nakonec omezila prostor, kde může gólman za brankou pracovat s pukem.
Haškův odkaz se měří hůř.
Nedá se nakreslit do pěti obrázků jako technická sekvence. Nikdo rozumný nechce vytvořit továrnu na desetileté děti, které budou napodobovat jeho pády a kotrmelce.
Jeho lekce byla mnohem jednodušší.
Brankářský zákrok se neposuzuje podle toho, zda vypadá krásně. Posuzuje se podle toho, jestli puk skončil v brance.
Dominik Hašek vypadal celé roky, jako by pravidla správného chytání ignoroval.
Šest Vezin, dvě Hart Trophy, dvě Stanley Cupy, olympijské zlato a kariérní úspěšnost zákroků 92,2 procenta naznačují jiné vysvětlení.
Možná pravidla velmi dobře znal.
Jen věděl, kdy je lepší je neposlechnout.
DALŠÍ ČLÁNKY Z NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com – Dominik Hasek: 100 Greatest NHL Players [1], NHL.com – Hasek looks back at trade to Sabres that changed NHL career, life [2], Buffalo Sabres – Sabres Classics: Hasek makes 70 saves to blank Devils [3], NHL.com – State Your Case: Brodeur, Roy or Hasek for best goalie of modern era [4], NHL.com – Unmasked: Goalies embracing new, unique approaches to success [5], Buffalo Sabres – Looking back on the Sabres' 1998-99 season 25 years later [6].
