Coco Gauffová v neděli porazila Jessicu Pegulaovou 6:2, 6:4, získala druhý titul v Cincinnati a dvanáctou singlovou trofej kariéry. V prvním setu vedla 5:0 a přestože se Pegulaová ve druhém dokázala vrátit z 0:3 až na 4:5, Gauffová ji okamžitě znovu brejkla a zápas ukončila. Do New Yorku tak přijíždí s titulem z posledního velkého turnaje před US Open.
Před rokem přitom na stejném místě řešila úplně jinou otázku. Ne zda její servis dokáže rozhodovat finále, ale jestli ji přestane pravidelně ničit.
V Montrealu udělala v jednom zápase 23 dvojchyb, v následujícím dalších 14 a ve čtvrtfinále Cincinnati proti Jasmine Paoliniové ještě 16. Po 48 utkáních tehdejší sezony byla na 320 dvojchybách. Krátce před US Open proto její tým přivedl Gavina MacMillana, biomechanického specialistu, který předtím pomohl zásadně upravit servis Aryny Sabalenkové.
Gauffová se pustila do jedné z nejnepříjemnějších věcí, které může elitní sportovec během rozehrané sezony udělat: začala měnit pohyb, který její tělo provádělo automaticky tisíckrát.
Špatný automatismus je někdy spolehlivější než správná novinka
Právě to vysvětluje, proč profesionální sportovci často technickou chybu neopravují okamžitě, i když o ní dobře vědí.
Starý pohyb může být biomechanicky nedokonalý, ale je dokonale zažitý. Hráč ho provede bez vědomého přemýšlení, pod tlakem, za stavu 30:40 i po třech hodinách zápasu. Nový pohyb může být na tréninku technicky čistší, jenže zatím nemá za sebou miliony opakování, díky nimž by fungoval stejně automaticky.
U podání je tento problém ještě výraznější. Tenista má před každým bodem několik sekund, celý stadion čeká a nikdo mu nepomůže rozhýbat výměnu. Pokud začne přemýšlet o nadhozu, poloze lokte, rytmu nebo práci nohou v okamžiku, kdy by měl prostě servírovat, z automatické činnosti se stává vědomý technický úkol.
A vědomý technický úkol bývá pod tlakem pomalejší a křehčí.
Proto byla MacMillanova práce s Gauffovou dlouhodobou investicí, nikoli několikadenní opravou.
Gauffová neměla problém v tom, že neumí tvrdě podávat
To je důležitý rozdíl. Její servis měl vždy fyzický potenciál. Gauffová dokáže vytvořit rychlost, má atletické parametry a při správném rytmu může prvním podáním získávat velké množství levných bodů.
Potíž vznikala v opakovatelnosti pohybu, zejména ve chvíli, kdy tlak rostl. Dvojchyba přitom není jen jeden ztracený bod. Pokud hráč začne druhému servisu nevěřit, zpravidla ubere razanci nebo rotaci, soupeř se na returnu posune dopředu a z podání, které mělo vytvářet výhodu, se stane okamžik, kdy server pouze čeká, co s ním returnující udělá.
Tím se problém šíří do celého tenisu.
Hráčka začne více riskovat první servis, protože nechce hrát druhý. Po chybě prvního naopak druhý přehnaně kontroluje. Returnující soupeřka cítí nejistotu a začne být agresivnější. A jedno technické zaváhání postupně mění také rozhodování v dalších úderech.
Právě proto nebylo možné problém vyřešit jen větou „hlavně nedělej dvojchyby“.
Cincinnati neznamená, že je práce dokončena
Ani letošní titul nedokazuje, že se Gauffová už nikdy nebude se servisem trápit. Technické změny profesionálních hráčů málokdy vedou přímou čarou od problému k dokonalosti.
Mnohem podstatnější je něco jiného.
Nový pohyb začíná přežívat situace, pro které byl vůbec budován. Nejen tréninky a jednoduchá první kola, ale vyřazovací zápasy proti elitním soupeřkám, okamžiky po ztraceném servisu a finále, v němž víte, že jste několik gamů od velkého titulu.
Gauffová navíc nezažila v Cincinnati dokonale hladký turnaj. Proti Ljudmile Samsonovové prohrála první set 2:6 a musela zápas obracet, následně prošla přes další soupeřky až do semifinále se Sárou Bejlek a finále s Pegulaovou. Právě schopnost držet techniku během celého turnaje je pro podobnou změnu mnohem relevantnější než jedno odpoledne s vysokým procentem prvního servisu.
Sabalenková už jednou ukázala, že servisní krize nemusí být konec světa
Volba MacMillana nebyla náhodná. Právě jeho práce se Sabalenkovou patří k nejznámějším příkladům moderního zásahu do problematického servisu elitní hráčky.
Sabalenková prošla obdobím, kdy dvojchyby prakticky ohrožovaly její schopnost hrát na nejvyšší úrovni. Následná technická práce pomohla vytvořit servis, který se později stal součástí jejího vzestupu na první místo žebříčku.
Gauffová samozřejmě není Sabalenková a kopírovat jeden návod na jiného hráče by bylo nesmyslné. Podobná je ale základní myšlenka: pokud příčina problému leží v pohybovém vzorci, psychologické přesvědčování samo o sobě nestačí. Hráč potřebuje pohyb, kterému může věřit právě proto, že je opakovatelný.
Gauffová loni označila rozhodnutí spolupracovat s MacMillanem za nejlepší krok pro dlouhodobou udržitelnost svého servisu. Cincinnati je první opravdu hlasitý argument, že tato trpělivost začíná dávat výsledky.
Do New Yorku proto nepřijíždí jen vítězka turnaje
US Open začne za několik dnů a Gauffová bude samozřejmě patřit mezi jeho hlavní americké tváře. Už jednou ho vyhrála a domácí publikum od ní automaticky očekává, že bude o titul bojovat znovu.
Jenže letos s sebou přiváží něco, co může být cennější než samotná trofej z Cincinnati.
Důkaz, že problém, který ji před rokem nutil před grandslamem měnit základní část vlastní techniky, už nemusí určovat každý důležitý zápas.
To je na vrcholovém sportu možná jedna z nejméně viditelných forem odvahy. Není těžké měnit něco, co vůbec nefunguje. Mnohem těžší je rozebrat pohyb, který vás dostal mezi nejlepší na světě, protože víte, že právě tam už vám nestačí.
Gauffová před rokem riskovala několik horších měsíců, aby nemusela několik dalších let žít se stejným problémem.
Cincinnati zatím neříká, že servis je dokonalý.
Říká něco důležitějšího: nová verze už umí vyhrát velký turnaj.
NOVINKY Z TENISU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Reuters – Fils claims first ATP Masters 1000 title as Gauff clinches second Cincinnati crown [1], WTA – 'Best decision for my game': Gauff turns to MacMillan for service sustainability [2], Cincinnati Open – Coco Claims Second Cincinnati Crown [3]. foto wikimendia commons CC BY-SA 2.0 [4]
