V montrealském Foru se 20. června 1992 rozhodovalo, komu Tampa Bay Lightning svěří vůbec první klasickou draftovou volbu své historie. Nový klub NHL mohl sáhnout po Alexeji Jašinovi. Na draftu byli Darius Kasparaitis, Sergej Gončar, Martin Straka, Mike Peca, Jere Lehtinen nebo Nikolaj Chabibulin.
Phil Esposito, první generální manažer Lightning, ale ukázal na osmnáctiletého obránce ze Zlína. Roman Hamrlík se stal jedničkou draftu NHL.
NHL ho dodnes vede jako prvního českého hokejistu v historii vybraného z první pozice. A současně byl první draftovou volbou organizace, která dnes patří mezi zavedené značky ligy.
Dnes to může znít jako další statistická položka českého hokeje. V létě 1992 to znamenalo podstatně víc.
Ještě několik let předtím si Hamrlík NHL skoro neuměl představit
Hamrlík vyrůstal v komunistickém Československu. Sám později při vzpomínce na draft říkal, že si jako dítě nedokázal představit, že by vůbec někdy dostal příležitost hrát v zámoří. Dva a půl roku po sametové revoluci už stál na pódiu draftu NHL jako první vybraný hráč.
Je tu mimochodem drobná historická nuance: dnešní statistiky mluví o „první české jedničce“, ale Česká republika v červnu 1992 ještě samostatně neexistovala. Hamrlík byl draftován jako hráč z Československa; rozdělení federace přišlo až na začátku roku 1993. Na významu to nic nemění.
Československý hokej měl už před Hamrlíkem v NHL velká jména. Petr Nedvěd šel v roce 1990 jako dvojka a Jaromír Jágr jako pětka. Nikdo však před Hamrlíkem neslyšel své jméno jako první.
Tampa nehledala jen nejlepšího hráče. Stavěla úplně nový klub
Kontext je pro jeho volbu zásadní. Tampa Bay Lightning vstupovali do NHL právě v sezoně 1992/93 společně s Ottawa Senators. Ještě 18. června 1992, dva dny před Hamrlíkovým draftem, oba nové kluby skládaly soupisky v expanzním draftu. Tampa v něm získávala hráče, které stávající organizace nechaly nechráněné.
To znamenalo, že Hamrlík nepřicházel do hotového mužstva. Neexistovala zavedená kabina, dlouholetá hierarchie ani historie úspěchů, do níž by mohl postupně zapadnout. Lightning potřebovali hráče, který může být součástí jejich identity od úplného začátku.
A právě proto byla jednička draftu tak důležitá. Phil Esposito si nevybíral jen osmnáctiletého obránce. Vybíral první velkou investici nové franšízy do budoucnosti.
Proč právě obránce ze Zlína?
Espositovi se na Hamrlíkovi líbila kombinace, která byla u mladého zadáka velmi cenná: uměl bránit, dobře bruslil a zároveň mohl tvořit hru směrem dopředu.
Zvlášť důležitá byla jeho schopnost řídit přesilovou hru. NHL později popsala Espositovu představu přirovnáním k quarterbackovi v americkém fotbale – obránci, přes kterého se na modré čáře organizuje útok a který dokáže puk distribuovat i zakončit.
Proto dostal přednost před Jašinem nebo dalšími talentovanými obránci včetně Kasparaitise a Gončara.
Z dnešního pohledu lze samozřejmě draft přepisovat. NHL.com například při zpětném „redraftu“ ročníku 1992 posunulo na první místo Sergeje Gončara a Hamrlíka nechalo druhého.
Jenže draft se nekoná po skončení kariér. Tampa musela rozhodnout v červnu 1992. A rozhodla se pro Hamrlíka.
Hned první sezona ukázala, jak těžkou roli dostal
Lightning nebyli připraveni vyhrávat. První roky expanzního týmu přinášely mnohem více porážek než velkých večerů a Hamrlík se učil NHL uvnitř organizace, která se sama teprve učila být organizací NHL. Přesto se postupně vyprofiloval v jednoho z nejdůležitějších hráčů mužstva.
Vrchol jeho působení v Tampě přišel v sezoně 1995/96, kdy zaznamenal 16 gólů a 49 asistencí, tedy 65 bodů. Všechny tři hodnoty zůstaly jeho kariérními maximy. Lightning se zároveň poprvé v historii dostali do play-off.
Pro mladého obránce, který přišel do nově založeného mužstva, to byla velmi slušná odpověď na otázku, zda jednička nebyla přehnaným rizikem.
Hamrlík možná nebyl největší hvězdou draftu. To ale z něj nedělá špatnou jedničku
První výběr se často hodnotí nespravedlivým způsobem. Pokud z něj nevznikne generační superstar, začne se zpětně hledat, kdo všechno byl v daném ročníku lepší.
Draft 1992 skutečně nabídl velká jména. Alexej Jašin nasbíral v NHL 781 bodů. Sergej Gončar vybudoval kariéru jednoho z nejlepších ofenzivních obránců své generace. Později vybraní Jere Lehtinen, Mike Peca nebo Nikolaj Chabibulin získali výrazná individuální či týmová ocenění.
Hamrlík ale rozhodně nebyl propadák. Odehrál 1 395 zápasů základní části NHL, vstřelil 155 gólů a přidal 483 asistencí, tedy 638 bodů. Strávil v lize dvacet sezon a nastupoval za sedm organizací. Mezi českými obránci dodnes patří jeho kariérní čísla k historicky největším. Člověk může zpětně najít lepšího hráče. Těžko ale může říct, že Tampa jedničku promarnila.
Z Tampy vedla cesta přes téměř celou NHL
Hamrlík odehrál úvodní roky za Lightning, ale jeho kariéra se nakonec rozprostřela přes pozoruhodnou část ligy. Na konci roku 1997 zamířil do Edmonton Oilers. Následovaly New York Islanders, Calgary Flames, Montreal Canadiens, Washington Capitals a New York Rangers.
Jeho poslední zápas NHL přišel v květnu 2013. Mezi draftem v montrealském Foru a posledním utkáním tak uplynulo téměř jednadvacet let. To je možná nejlepší měřítko úspěchu jedničky draftu, které se v okamžiku výběru nedá předvídat. Ne jen jak vysoko vystoupá. Ale jak dlouho se na nejvyšší úrovni udrží.
A mezi tím bylo Nagano
Pro českého čtenáře má Hamrlíkova kariéra samozřejmě ještě jednu vrstvu. V roce 1998 byl součástí českého mužstva, které na olympijských hrách v Naganu získalo zlato. Zatímco Dominik Hašek nebo Jaromír Jágr se stali nejviditelnějšími symboly turnaje, Hamrlík patřil k obráncům, kteří české reprezentaci pomáhali zvládnout zápasy proti nejlepším sestavám světa.
Šest let po draftu tedy muž, který jako dítě za komunismu pochyboval, zda se vůbec někdy dostane do NHL, stál na olympijském pódiu jako šampion. A pořád ho čekalo dalších patnáct let zámořské kariéry.
Hamrlík otevřel českou řadu jedniček
Roman Hamrlík nebyl posledním českým hráčem vybraným jako číslo jedna. V roce 1999 následoval Patrik Štefan.
Jejich kariéry přitom ukazují druhou důležitou pravdu draftu: stejné číslo vedle jména vůbec negarantuje stejný příběh. Štefan se stal symbolem nenaplněného očekávání, Hamrlík naopak odehrál dvacet sezon a téměř čtrnáct set zápasů.
Právě proto stojí za připomenutí i třicet čtyři let po draftu. Nejen proto, že byl první. Ale protože jeho jednička nebyla marketingovou kuriozitou nové Tampy ani exotickou sázkou na hráče z právě se otevírající východní Evropy.
Phil Esposito tehdy věřil, že osmnáctiletý obránce ze Zlína může být stavebním kamenem nové organizace. Roman Hamrlík pak strávil v NHL dvacet sezon dokazováním, že ta sázka měla velmi slušný základ.
DALŠÍ ČEŠI V NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com/cs – Hamrlík byl první českou jedničkou draftu [1], NHL.com/cs – Vše začíná jedničkou. Hamrlík otevřel cestu [2], NHL.com/cs – Češi na draftech: Top výběry i terno [3], NHL.com/cs – Česko-slovenská třicítka: 18.–16. místo [4], Tampa Bay Lightning – Laying the foundation: Revisiting the 1992 NHL Expansion Draft [5], Tampa Bay Lightning – Team History Timeline [6].
