Do hlavní soutěže vstoupili na divokou kartu, společně před US Open nikdy soutěžně nehráli a Menšík měl se smíšenou čtyřhrou minimální zkušenosti. Přesto vyhráli turnaj, v jehož semifinále už nebyl jediný pár složený z deblových specialistů.
Není to argument proti jejich titulu. Je to výsledek experimentu, který US Open otevřeně vytvořilo proto, aby do mixu dostalo největší singlové hvězdy. A zároveň připomínka, že pořadatel sportovní soutěže sice nesmí vybrat vítěze, může ale udělat překvapivě mnoho pro to, aby změnil cestu, která k vítězství vede.
Karolína Muchová s Jakubem Menšíkem porazili ve finále Belindu Bencicovou s Flaviem Cobollim 6:3, 1:6 a 10:6. Oba získali první grandslamový titul kariéry a společně také milion dolarů určený vítěznému páru. Předtím přežili semifinále proti Mirře Andrejevové a Andreji Rubljovovi, v němž za stavu 7:9 v rozhodujícím tiebreaku odvrátili dva mečboly a získali poslední čtyři výměny.
Sportovně je jejich titul naprosto legitimní. Dostali stejná pravidla jako ostatní, porazili všechny soupeře, které před ně los postavil, a ve finále zvládli rozhodující okamžiky lépe než Bencicová s Cobollim.
Jenže právě jejich vítězství zároveň dokonale osvětluje spor, který se kolem smíšené čtyřhry na US Open vede už od loňského roku.
US Open mělo problém: mix skoro nikoho nezajímal
Aby bylo možné pochopit letošní turnaj, je potřeba vrátit se do února 2025. USTA tehdy oznámila radikální změnu smíšené čtyřhry. Důvod nijak zvlášť neskrývala.
Mix se tradičně hrál souběžně se singlovými a deblovými soutěžemi. Největší singlové hvězdy do něj často nenastupovaly, protože před sebou měly vlastní grandslamové zápasy, a soutěž se tím dostávala daleko od centra pozornosti. Televize měla důležitější zápasy, fanoušci rovněž a smíšená čtyřhra žila v podstatně menším mediálním světě než singl. USTA se rozhodla, že místo přesvědčování publika, aby mělo rádo stávající produkt, změní produkt.
Mix přesunula před hlavní singlovou část US Open do Fan Weeku, dala mu Arthur Ashe Stadium a Louis Armstrong Stadium, vytvořila samostatný televizní prostor a vítěznou prémii zvedla na milion dolarů. Původní pavouk 32 párů zmenšila na šestnáct. A především začala stavět startovní pole tak, aby se na kurt dostala jména, která běžný fanoušek zná ze singlu.
První ročník nového konceptu přinesl požadovaný efekt. USTA následně uváděla průměrnou americkou televizní sledovanost 343 tisíc diváků, vysílání ve více než 170 zemích a teritoriích a rekordní návštěvnost celého Fan Weeku.
Z hlediska produktu tedy vznikl velmi jednoduchý závěr: změna fungovala. Proto se letos nevrátil starý mix. US Open pokračovalo dál.
Polovinu hlavního pavouku může určit pořadatel
Letošní startovní pole ukazuje velikost zásahu ještě názorněji. Hlavní soutěž měla šestnáct dvojic. Pouze šest míst bylo určeno přímým přijetím podle kombinovaného singlového žebříčku. Dvě dvojice postoupily z nově zavedené kvalifikace.
Zbývajících osm míst tvořily divoké karty. Jinými slovy: polovinu celého hlavního pavouku mohlo US Open obsadit podle vlastního výběru v mezích pravidel Grand Slamu.
Jednu z těchto divokých karet dostali Muchová s Menšíkem. Další například Serena Williamsová s Carlosem Alcarazem, manželé Elina Svitolinová s Gaëlem Monfilsem nebo Taylor Townsendová s Alexanderem Zverevem.
Naopak dvě světové deblové jedničky Kateřina Siniaková a Henry Patten musely projít kvalifikací. A právě tady začíná otázka, která je větší než jeden český titul. Je správné, aby grandslamová soutěž dávala pořadateli tak velký prostor vytvořit startovní pole podle toho, koho chce dostat před publikum?
Podle platných pravidel ano. Grand Slam Rule Book pro rok 2026 výslovně připouští ve smíšené čtyřhře až osm divokých karet bez ohledu na velikost pavouku. Jednotlivé grandslamové turnaje navíc vlastní a pořádají jejich národní asociace – v případě US Open právě USTA – zatímco společný rámec pravidel implementuje a vynucuje Grand Slam Board.
USTA tedy neobešla tenisové předpisy. Využila prostor, který jí předpisy dávají. A využila ho velmi cíleně.
Siniaková protestovala. Pak její argument začal být vidět přímo na kurtu
Kateřina Siniaková patřila k nejhlasitějším kritikům nové podoby turnaje už před jeho začátkem. Nelíbilo se jí, že deblová odbornost ustupuje singlovému žebříčku, marketingové hodnotě jmen a schopnosti prodávat vstupenky. Loni dokonce nový koncept označila v rozhovoru pro Radiožurnál za něco, co má blíž k „mixed singles“ než tradičnímu mixu. Letos po nutnosti absolvovat kvalifikaci znovu připomínala, co podle ní nový systém vypovídá o prioritách pořadatelů.
Pak přišla na kurt a společně s Pattenem porazila Arynu Sabalenkovou s Novakem Djokovićem. To byl krásný argument opačným směrem. Dvě obrovské singlové hvězdy narazily na dva nejlepší deblisty světa a zjistily, že čtyřhra má vlastní pravidla pohybu, práce u sítě, komunikace a anticipace.
Jenže o několik hodin později se příběh otočil znovu. Siniakovou s Pattenem vyřadili Svitolinová s Monfilsem, pár složený ze singlistů, který spolu před turnajem nikdy soutěžně nehrál. Obhájci titulu a debloví specialisté Sara Erraniová s Andreou Vavassorim vypadli hned v prvním kole s Andrejevovou a Rubljovem. Muchová s Menšíkem vyřadili zkušené deblisty Kristinu Mladenovicovou s Marcelem Arévalem.
Do semifinále se nakonec nedostal ani jeden pár složený z deblových specialistů. A titul získali dva hráči známí primárně ze singlu, kteří před turnajem spolu nikdy soutěžní zápas neodehráli. Siniaková tím nebyla automaticky usvědčena z omylu. Možná právě naopak.
Pořadatel změnil ještě důležitější věc než seznam hráčů: délku zápasu
Divoké karty totiž nejsou jediným mechanismem, kterým US Open změnilo charakter soutěže. Do semifinále se letos hrály sety pouze do čtyř gamů. Při stavu 4:4 následoval tiebreak, místo tradičních výhod se používalo no-ad skórování a případný třetí set nahradil desetibodový match tiebreak.
Teprve finále se hrálo v setech do šesti gamů, ale také bez výhod a opět s rozhodujícím match tiebreakem místo třetí sady. Pro televizní produkt je to fantastické. Zápasy jsou krátké, předvídatelnější z hlediska délky a během jednoho dne lze na hlavních kurtech předvést velké množství hvězd.
Sportovně tím ale zároveň měníte charakter soutěže. Představme si dvě dvojice, mezi nimiž existuje relativně malý, ale stabilní rozdíl v deblové kvalitě. Pokud spolu odehrají dlouhý zápas na dva vítězné klasické sety, lepší párová souhra má mnoho příležitostí se projevit. Přijdou desítky returnů, výměn u sítě, přebíhání, komunikačních situací a rozeher pod tlakem.
Když zápas zkrátíte, každý jednotlivý bod má větší váhu. Jeden dvojchybný servis při shodě může znamenat celý game. Jediný slabší return v tiebreaku může rozhodnout set. Desetibodový závěr může během několika minut převrátit zápas, v němž se dlouhodobá výhoda zkušenějšího páru ani nestihne plně projevit.
Neznamená to, že výsledek začne určovat náhoda. Znamená to, že roste význam krátkodobého výkonu a klesá čas, během něhož se může projevit systematická výhoda.
A přesně to kritici nového formátu namítají.
Muchová s Menšíkem nejsou důkazem, že deblová zkušenost neexistuje
Byla by ale chyba z českého vítězství vyvodit příliš jednoduchý závěr: deblisté jsou zbyteční a dva kvalitní singlisté je mohou kdykoli porazit. Muchová má pro čtyřhru mimořádně vhodné vlastnosti. Výborně pracuje rukama, umí měnit rytmus, cítí prostor kolem sítě a její tenis nikdy nebyl založený pouze na výměnách ze základní čáry.
Menšík zase přináší něco, co je v krátkém formátu extrémně cenné – servis schopný vyrábět rychlé body. Ve finále právě esem ukončil celý turnaj. Oba navíc velmi rychle zjistili, jak spolu komunikovat. Muchová sama po prvním utkání přiznávala, že se teprve učili, jak vedle sebe fungovat; už ve druhém zápase podle ní hráli uvolněněji a agresivněji.
Jejich titul tedy není produktem nějaké umělé pomoci pořadatele. Je výsledkem toho, že jejich konkrétní vlastnosti mimořádně dobře odpovídaly soutěži, kterou US Open vytvořilo. A právě to je podstatný rozdíl.
Pořadatel nemůže vybrat šampiona. Může ale vybrat, jaké schopnosti bude soutěž odměňovat
Sport máme tendenci vnímat jako téměř neutrální prostředí. Na začátku stojí pravidla, sportovci do nich vstoupí a nejlepší vyhraje. Ve skutečnosti je každý vrcholový sport také produktem lidí, kteří rozhodují o jeho formátu.
Tour de France neurčuje, kdo má přijet do Paříže ve žlutém dresu. Organizátoři ale mohou postavit trasu s větším množstvím časovek nebo horských etap a tím změnit typ závodníka, kterému profil sedí.
Formule 1 neurčuje vítěze mistrovství světa. Technické předpisy ale dokážou během jedné zimy změnit, které konstrukční řešení má největší hodnotu. FIFA nevybírá mistra světa. Rozšířením turnaje nebo změnou postupového systému však mění cestu, kterou musí šampion absolvovat. A US Open neurčilo, že smíšenou čtyřhru vyhrají Muchová s Menšíkem.
Rozhodlo ale, že se soutěž přesune před singl. Zmenšilo pavouk. Zvýšilo finanční prémii. Vytvořilo osm míst pro divoké karty. Dalo velkou váhu singlovým žebříčkům. Zkrátilo sety. Odstranilo výhody. Třetí sady nahradilo supertiebreaky.
Každé jednotlivé rozhodnutí je legitimní. Dohromady však vytvořila jiný druh mixu, než jaký se na US Open hrál ještě před několika lety.
Nejpikantnější na celé debatě je, že USTA možná dostala přesně to, co chtěla
A tady začíná být spor skutečně zajímavý. Protože jestli budeme nový formát hodnotit podle cílů pořadatele, není vůbec jisté, že na něm něco selhalo.
Na Arthur Ashe Stadium se objevili Novak Djoković, Aryna Sabalenková, Carlos Alcaraz, Serena Williamsová, Gaël Monfils, Elina Svitolinová, Mirra Andrejevová, Andrej Rubljov, Karolína Muchová nebo Jakub Menšík. Mix měl vlastní večerní televizní slot, vlastní vstupenky, milionovou prémii a mnohem větší mediální prostor, než jaký získával v tradičním formátu.
O zápase Siniakové s Djokovićem a Sabalenkovou se psalo po celém světě. Návrat Sereny Williamsové přivedl další publikum. Manželé Monfils se Svitolinovou vytvořili vlastní příběh. A dnes se v Česku mluví o vítězství Muchové s Menšíkem způsobem, jakým se o grandslamovém mixu běžně rozhodně nemluvilo.
Z obchodního a mediálního hlediska je těžké tvrdit, že experiment nefunguje. Možná funguje až příliš dobře.
Proto mohou mít pravdu USTA i Siniaková současně
Právě tady by byla škoda celý spor uzavřít jednoduchým verdiktem. USTA může oprávněně tvrdit, že smíšenou čtyřhru vytáhla z okraje programu, přivedla jí publikum, televizní prostor, peníze a nejlepší singlová jména planety.
Kateřina Siniaková může stejně oprávněně namítat, že soutěž nazývaná grandslamovou smíšenou čtyřhrou začala výrazně méně odměňovat lidi, kteří se čtyřhře profesionálně věnují celý rok.
Obě věci mohou být pravda současně. A triumf Muchové s Menšíkem je toho téměř dokonalou ilustrací.
Dostali divokou kartu do soutěže navržené tak, aby podobné singlové hvězdy přilákala. Porazili cestou mimo jiné velmi zkušené deblisty. Přežili dva mečboly v semifinále hraném ve zkráceném formátu. Ve finále už za klasických šestigamových setů zvládli rozhodující match tiebreak a titul si bez jakýchkoli pochybností zasloužili.
Zároveň jejich vítězství uzavírá turnaj, ve kterém už mezi posledními čtyřmi páry nebyli debloví specialisté. To není důkaz, že pořadatel výsledek zmanipuloval. Je to něco mnohem zajímavějšího.
US Open ukázalo, že organizátor nemusí sáhnout na jediný míč, aby výrazně změnil podobu sportovní soutěže. Stačí rozhodnout, koho pustí dovnitř, kdy se bude hrát, jak dlouho zápas potrvá a za jakých podmínek se bude rozhodovat. Vítěze už potom opravdu vybere kurt. Jenže kurt není neutrální prostor – někdo předem rozhodl, jak bude vypadat.
Muchová s Menšíkem tuto soutěž nevyhráli kvůli USTA. Vyhráli ji proto, že byli nejlepší v soutěži, kterou jim USTA postavila. A právě rozdíl mezi těmito dvěma větami je možná nejzajímavějším příběhem letošního US Open.
NOVINKY Z TENISU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Reuters – Muchova and Mensik win US Open mixed doubles title [1], US Open – Muchova/Mensik win 2026 US Open mixed doubles title [2], US Open – Serena Williams & Carlos Alcaraz granted 2026 US Open mixed doubles wild card [3], US Open – 2025 US Open mixed doubles championship takes the spotlight [4], World Tennis – 2026 Grand Slam Rule Book [5], TN.cz – Česká tenisová hvězda tvrdě o mixu na US Open: Mažou se rozdíly, jde o peníze [6], Reuters – US Open mixed doubles champions criticise format changes [7], US Open – 2025 US Open celebrates competition milestones and shatters fan records [8].
