Když fotbalista vyhraje mistrovství světa, jeho jméno na samotné trofeji nenajdete. Když basketbalista získá titul NBA, Larry O'Brien Trophy nebude dalších padesát let vyprávět, kdo byl jeho spoluhráčem. Stanley Cup funguje jinak.
Hráči vítězného mužstva NHL mají svá jména fyzicky vyražená přímo do trofeje. Vedle nich jsou trenéři, vedení klubu a další členové šampionské organizace. Dnešní databáze NHL uvádí, že se na Stanley Cupu během jeho historie objevilo už více než 3 400 jmen.
Právě proto pohár vypadá, jak vypadá. Ty mohutné stříbrné pásy pod horní mísou nejsou dekorace. Jsou to stránky knihy.
Původně přitom šlo jen o poměrně malou stříbrnou mísu
Lord Stanley of Preston koupil v roce 1892 jednoduchou stříbrnou mísu za deset guinejí a věnoval ji jako trofej nejlepšímu hokejovému klubu Kanady. Původní název zněl Dominion Hockey Challenge Cup. Označení Stanley Cup byla vlastně přezdívka, která se postupně stala trvalým jménem.
Kdyby trofej zůstala v původní podobě, dnešní hráči by ji zvedali nad hlavu jako poměrně nenápadnou misku. Jenže vítězové začali chtít zanechat stopu. První roky byly v tomto směru dost živelnou záležitostí. Některé kluby si vyrývaly názvy samy, jinde se zápisy objevily na prstencích pod mísou, a když začalo docházet místo, vítězové využívali dokonce vnitřek nebo různé části původní nádoby.
Montreal Wanderers v sezoně 1906/07 patřili mezi první týmy, které nechaly vyrytá i jména hráčů. Od roku 1924 se zapisování členů vítězného mužstva stalo každoroční tradicí. -A od té chvíle začal Stanley Cup růst.
Jména vlastně vytvořila podobu poháru, kterou známe dnes
Každá další vítězná sestava potřebovala prostor. K původní míse se proto přidávaly další a další stříbrné části. V jednu dobu měl pohár vysoký úzký tvar, kvůli němuž připomínal téměř komín. V roce 1948 byl přestavěn do širší podoby a roku 1958 vznikl základ dnešního designu s pěti velkými pásy ve spodní části.
A to je na Stanley Cupu možná nejkrásnější detail. Jeho slavný vzhled nevznikl tak, že by si designér sedl ke stolu a řekl: takhle má vypadat nejdůležitější hokejová trofej. Vznikl hlavně proto, že už nebylo kam psát vítěze.
Trofej, kterou dnes hráči zvedají, už není původní mísa z roku 1892
Původní trofej byla během desetiletí tolik upravována a používána, že začala být příliš křehká. Současný pohár předávaný šampionům je takzvaný Presentation Cup, jehož dnešní podoba vznikla v šedesátých letech. Právě ten cestuje s vítězi, stojí na ledě při finále a kapitán jej zvedá nad hlavu. Původní historická mísa je uchována v Hokejové síni slávy v Torontu. Od roku 1993 navíc existuje ještě výstavní verze, která zůstává v Hall of Fame, když je Presentation Cup na cestách.
Takže pokud někdo řekne „existuje jen jeden Stanley Cup“, záleží trochu na tom, co přesně myslí. Existuje jediná autentická trofej, která dnes plní roli putovního Stanley Cupu. Vedle ní ale přežívá historický originál a existuje také výstavní verze. Hokej si ani u vlastní nejcennější trofeje neuměl vybrat jednoduchý příběh.
A kdo se vlastně na pohár dostane?
Ani vítězství Stanley Cupu automaticky neznamená, že každý člověk, který během sezony jednou oblékl dres, dostane místo.
Základní pravidlo pro hráče je dnes poměrně jasné: musí nastoupit alespoň do 41 zápasů základní části za vítězný tým nebo alespoň do jednoho utkání finále Stanley Cupu. Klub ale může ve zvláštních případech požádat komisaře o výjimku.
To není jen historická formalita. V roce 2026 například Carolina Hurricanes požádali o zapsání Nicolase Deslaurierse, který po příchodu během sezony nesplnil standardní hranici. Liga takové výjimky umožňuje právě pro hráče, kterým okolnosti znemožnily splnit běžné podmínky.
Existuje také maximální počet jmen, která může vítězné mužstvo na Stanley Cup dostat. NHL dlouhodobě uvádí limit 55. Proto je seznam sám o sobě něco jako poslední sestava sezony. Jen už se nerozhoduje, kdo půjde na led. Rozhoduje se, kdo zůstane ve stříbře.
Jména se netisknou. Skutečně se vyrážejí ručně
Právě tady pohár působí v digitálním sportu skoro archaicky. Během rytí se příslušný pás ze Stanley Cupu odmontuje a upevní do speciálního zařízení. Jednotlivá písmena se do stříbra vyrážejí pomocí raznic a kladívek. NHL uvádí, že za celou historii trofeje existovali jen čtyři oficiální rytci. Moderní kontrola je samozřejmě mnohem důkladnější než kdysi. Ale pořád jde o ruční proces.
A právě proto má Stanley Cup svou slavnou sbírku překlepů, zkomolených názvů a oprav. Boston Bruins se kdysi stal „BQSTQN Bruins“, New York Islanders „ILANDERS“ a Adam Deadmarsh z Colorada byl původně vyryt jako „Deadmarch“. Chyby tedy nejsou vedlejším produktem historie Stanley Cupu. Jsou důkazem, že ta historie opravdu vznikala fyzicky.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Jenže pět velkých pásů není nekonečných
Co se stane, když už není místo? Stanley Cup by mohl jednoduše dostat další pás. Potom další. A za sto let by kapitán vítězného mužstva potřeboval posilovací stroj, aby trofej vůbec zvedl. NHL proto zvolila elegantnější řešení.
Jakmile se spodní pás naplní, nejstarší horní pás se odstraní a odejde do Hokejové síně slávy. Ostatní se posunou výš a dolů přijde nový prázdný pás pro další generace vítězů. Celý proces se opakuje přibližně jednou za třináct let.
Naposledy se velká výměna uskutečnila v roce 2018. Z aktivního Stanley Cupu tehdy zmizel pás s vítězi od Detroit Red Wings 1953/54 po Montreal Canadiens 1964/65 a dole vznikl nový prostor začínající Washington Capitals z roku 2018.
Ted Lindsay tehdy na fakt, že jeho vlastní jméno z poháru mizí, reagoval překvapivě smířlivě. Bral to jako důkaz pokračování historie: noví hráči potřebují místo stejně, jako ho kdysi dostala jeho generace.
Takže jméno může ze Stanley Cupu zmizet?
Ano. A zároveň ne. Z poháru, který aktuálně cestuje s NHL, po několika desítkách let skutečně zmizí. Pás ale není zničen. Odchází do Hokejové síně slávy, kde je dál uchováván jako historický artefakt. To je důležitá součást filozofie celé trofeje.
Stanley Cup není statický pomník. Je to rotující kronika. Noví vítězové postupně vytlačují staré ze současné trofeje, ale nemažou je z historie.
Proto znamená „mít jméno na Stanley Cupu“ něco jiného než samotný titul,,
Hráč samozřejmě ví, že vyhrál. Existují fotografie, statistiky, záznamy a prsteny. Přesto lidé kolem NHL pořád mluví o okamžiku, kdy poprvé uvidí vlastní jméno vyražené na poháru, jako o zvláštní druhé části vítězství. Dává to smysl.
Na stejném kusu stříbra jsou vedle sebe různé generace, které se nikdy nepotkaly. Hráč současného šampiona může prstem najít jméno člověka, kterého jako dítě sledoval v televizi. O několik centimetrů dál je další dynastie, další klub a další éra NHL.
A jednou přijde den, kdy jeho vlastní jméno odjede s celým pásem do muzea. To není vada systému. To je jeho pointa. Stanley Cup se totiž nesnaží uchovat všechny vítěze na jednom místě navždy. Snaží se udělat místo také těm, kteří teprve přijdou.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL Records – History of the Trophy [1], NHL Records – Things to Know About the Stanley Cup [2], NHL.com – Stanley Cup has incredible history [3], NHL.com – Stanley Cup evolving again with removal of 12 champions [4], Tampa Bay Lightning – How the Lightning were engraved on the Stanley Cup [5], NHL.com – Hall of Famers embrace being removed from Stanley Cup [6].,,
