Když NHL v roce 2016 schválila vstup Vegas Golden Knights, Bill Foley zaplatil za novou licenci 500 milionů dolarů. Seattle Kraken přišel o několik let později za 650 milionů. Teď se liga přiblížila dalšímu rozšíření a částka vypadá, jako by mezi jednotlivými expanzemi neuplynulo deset let, ale několik ekonomických epoch.
Společnost Pursuit Sports miliardáře Dana Friedkina se podle Reuters dohodla na expanzním poplatku dvě miliardy dolarů za možnost přivést 33. klub NHL do Houstonu nebo Austinu. Pokud projekt schválí Board of Governors a podaří se vyřešit novou arénu, nový tým by mohl začít hrát v sezoně 2029/30.
Za necelou dekádu se tedy cena samotného vstupu do NHL zvýšila na čtyřnásobek.
To je mnohem zajímavější než otázka, jestli se první puk vhodí v Houstonu, nebo v Austinu. Liga tím potenciálním majitelům říká něco zásadního: místo u stolu NHL je dnes podle ní několikanásobně cennější než v době, kdy do soutěže vstupovalo Vegas. A někdo je podle všeho připraven tuto cenu skutečně zaplatit.
Dvě miliardy nejsou cenou hokejového týmu. Jsou cenou za právo jeden teprve postavit
Tady je dobré rozlišovat dvě věci. Friedkin za dvě miliardy nekupuje existující klub s hráči, trenéry, halou, fanouškovskou základnou a desítkami let historie. Platí za samotnou expanzní licenci – tedy za možnost stát se součástí uzavřeného systému NHL.
Skutečný účet bude podstatně vyšší. Gary Bettman už při červnovém oznámení průzkumného procesu uvedl, že Friedkinova investice může dosáhnout přibližně 3,5 miliardy dolarů, protože Houston i Austin by podle ligy potřebovaly novou arénu. Teprve potom přijdou náklady na samotné vybudování organizace, zaměstnance, marketing a všechno ostatní, co je potřeba ještě před prvním soutěžním zápasem.
NHL tak v podstatě prodává něco, co si investor nemůže vytvořit sám. Dostatek peněz vám umožní založit hokejový klub, neumožní vám ale rozhodnout, že od příštího října budete hrát proti Torontu, Bostonu nebo Edmontonu. Tuto vstupenku kontrolují současní majitelé.
A právě její vzácnost prudce zdražila.
Vegas NHL naučilo, že „nehokejový“ trh nemusí být slabý trh
Když liga před deseti lety vybrala Las Vegas, část tradičního hokejového světa si nebyla jistá, jestli pouštní město bez dlouhé hokejové historie dokáže klub skutečně přijmout. Golden Knights však okamžitě postavili silnou značku, už v první sezoně se dostali do finále Stanley Cupu a později ho také vyhráli.
Pro NHL to byla mimořádně důležitá zkušenost. Expanze už nemusí znamenat hledání dalšího města, kde lidé od dětství bruslí na zamrzlém rybníku. Liga se dívá na velikost trhu, vlastnictví, ekonomickou sílu, potenciál arény a možnost vybudovat novou fanouškovskou základnu.
Houston nabízí obrovský metropolitní trh a ekonomickou sílu. Austin zase připomíná právě někdejší Las Vegas: rychle rostoucí město, kde zatím není přeplněný trh největších severoamerických profesionálních lig. Bill Daly dokonce tuto podobnost veřejně zmínil.
A Dallas Stars případnému druhému texaskému klubu nebrání. Bettman už potvrdil, že nemají teritoriální práva, která by Houston nebo Austin blokovala.
Texas tedy není exotický experiment s ledem uprostřed vedra. Pro NHL je to především obchodní příležitost.
Jenže 33. tým má jeden praktický problém. Současná NHL je postavená dokonale pro číslo 32
Tady se z byznysové zprávy začíná stávat zajímavá sportovní otázka.
Současná NHL má 32 klubů, dvě konference a čtyři divize po osmi týmech. Od sezony 2026/27 se navíc základní část rozšířila z 82 na 84 zápasů a nový rozpis využívá právě tuto symetrii téměř dokonale.
Každý tým odehraje čtyři zápasy proti sedmi soupeřům vlastní divize, tedy 28 utkání. Proti osmi týmům druhé divize své konference hraje třikrát, což znamená dalších 24. A se všemi šestnácti týmy opačné konference se potká doma i venku, tedy ještě 32krát. Výsledek je přesně 84 utkání – 42 doma a 42 venku.
Pak přidáte Houston nebo Austin.
A krásná matematika 8 + 8 + 8 + 8 přestane existovat.
Pokud by se například nový texaský klub zařadil do některé ze západních divizí, což by geograficky působilo logicky, jedna z nich by měla devět týmů a ostatní dál osm. Současný rozpis by už nešlo pouze zkopírovat a přidat do něj nového soupeře, protože kluby devítičlenné divize by najednou měly osm divizních protivníků místo sedmi.
NHL by musela vytvořit novou rozpisovou matici.
To ale neznamená, že některé týmy budou hrát víc zápasů
Právě tady je důležitá věc: lichý počet klubů automaticky neznamená rozdílný počet zápasů pro jednotlivé týmy.
NHL může dál stanovit například 84 utkání pro každého a pouze změnit jejich skladbu. Některé divizní dvojice se mohou potkat čtyřikrát, jiné třikrát, případně se upraví počet zápasů mezi divizemi. Rozpis už nebude tak matematicky elegantní jako dnešní model, ale sportovně je to naprosto řešitelný problém.
A liga si to nemusí ani představovat hypoteticky.
Už to jednou dělala.
Vegas vstoupilo jako 31. tým a NHL několik let fungovala asymetricky
Když Golden Knights v sezoně 2017/18 vstoupili do soutěže, NHL neměla dnešních krásných 32 klubů. Měla jich 31.
Východní konference měla šestnáct týmů, Západní patnáct. Atlantická, Metropolitní a Pacifická divize měly osm klubů, zatímco Centrální pouze sedm. Přesto všechny týmy odehrály standardních 82 zápasů. NHL jednoduše používala rozdílné počty vzájemných utkání podle toho, do které divize klub patřil.
Gary Bettman proto ani tentokrát nepůsobí jako člověk, kterému by číslo 33 způsobovalo matematické noční můry. Když NHL v červnu oznámila jednání s Friedkinovou rodinou, přímo připomněl právě období s 31 kluby a řekl, že symetrie by podle něj neměla určovat, zda liga expanduje. Pokud nový klub dává ekonomicky a sportovně smysl, lichý počet není důvodem jej odmítnout.
Takže žádná revoluce v podobě překopání celé NHL nemusí přijít okamžitě. Jeden čas může jednoduše existovat jedna větší divize a rozpis se jí přizpůsobí.
Trochu nepohodlnější může být systém play-off
Dnešní model garantuje první tři místa v play-off nejlepším třem týmům každé divize a zbývající dvě postupová místa v konferenci získávají wild cards.
Pokud by jedna divize měla devět týmů a druhá osm, devět klubů by bojovalo o stejná tři garantovaná divizní místa jako osm klubů vedle. Není to katastrofa a systém wild cards část nerovnosti vyrovnává, ale úplně symetrické podmínky by to nebyly.
Ani tady však NHL nevstupuje na neznámé území. Přesně nestejně velké divize měla po příchodu Vegas a stejný základní princip play-off dokázal fungovat.
Liga zatím neoznámila, do které divize by Texas patřil, zda by při expanzi někoho přesunula ani zda by současně měnila systém play-off. To všechno je tedy zatím otevřené.
A možná právě proto je zajímavé, že se už mluví také o 34. týmu.
Jeden nový klub by vytvořil asymetrii. Druhý by ji mohl zase odstranit
Reuters uvádí, že NHL vede další, méně pokročilé rozhovory také se zájemci z Phoenixu a Atlanty. Bill Daly dokonce po texaském projektu použil formulaci, že liga může mít „jeden hotový a potenciálně jeden další“. Texaská jednání jsou ale výrazně dál a žádná 34. licence zatím schválená není.
Z ekonomického hlediska je možnost druhé expanze snadno pochopitelná. Další nový majitel by znamenal další obrovský vstupní poplatek.
Z organizačního hlediska by měla ještě jeden bonus: liga by se vrátila k sudému počtu klubů.
To automaticky neznamená návrat ke čtyřem stejně velkým divizím. Záleželo by na tom, které město by 34. tým získalo a zda by NHL chtěla přesouvat současné kluby. Ale dvě expanze by umožnily vytvořit dlouhodobější uspořádání mnohem elegantněji než jediný osamělý tým navíc.
Číslo 33 tedy nemusí být cílový stav NHL. Může být pouze mezistanicí.
Cena ukazuje, jak se změnila pozice současných majitelů
U expanze je navíc důležité, komu peníze směřují. Expanzní poplatek je platbou za přístup ke společnému produktu – k soutěži, značce NHL, společnému hráčskému trhu a ekonomickému ekosystému ligy.
Když byl schválen Seattle, jeho vstupní poplatek činil 650 milionů dolarů. Vegas před ním zaplatilo 500 milionů. NHL dnes považuje za realistické inkasovat za Texas dvě miliardy.
To není běžné zdražení vstupenky.
Je to dramatické přecenění vzácnosti členství.
Stávající majitelé zjevně věří, že hodnota ligy vyrostla natolik, že nového partnera nemají důvod pustit dovnitř za částku, která ještě před několika lety působila giganticky. A Friedkinova ochota jednat za těchto podmínek současně naznačuje, že investor očekává další růst.
Jinak by několik miliard investovaných ještě před prvním vhazováním nedávalo mnoho smyslu.
NHL tak ve skutečnosti neprodává Houston. Prodává budoucnost vlastní ligy
Nový texaský tým pořád není definitivně schválený. Houston je momentálně v jednáních dál než Austin, projekt potřebuje souhlas Board of Governors, novou arénu a několik let příprav. Předpokládaný start 2029/30 je plán, nikoli hotová věc.
Už samotná čísla ale stojí za pozornost.
Vegas vstoupilo za 500 milionů. Seattle za 650 milionů. NHL nyní jedná o dvou miliardách za třiatřicáté místo a současně připouští, že další klub může následovat.
A expanze už nebude jen účetní operací mezi miliardáři. Jakmile se 33. klub skutečně objeví, bude liga muset sáhnout také na vlastní sportovní konstrukci: znovu poskládat rozpis, vyřešit nestejné divize a rozhodnout, zda je lichý počet pouze přechodnou etapou k číslu 34.
Možná proto dvě miliardy nejsou nejzajímavějším číslem celého příběhu.
Tím číslem může být 33.
Protože dvě miliardy nám říkají, kolik dnes stojí vstup do NHL.
Třiatřicátý tým nám teprve ukáže, jak moc je NHL ochotná změnit sama sebe, aby mohla dál růst.
DALŠÍ NOVINKY Z NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Reuters – Report: Houston or Austin could get NHL team by 2029-30 [1], NHL.com – NHL exploring Texas expansion opportunities in Houston, Austin [2], NHL.com – NHL announces schedule for 2026-27 regular season [3], NHL.com – 2017-18 NHL schedule released [4].
