Stalo se to 23. března 1952 v Madison Square Garden. Jeho Chicago Black Hawks, dnešní Chicago Blackhawks, hráli poslední zápas základní části proti New York Rangers. Mosienko skóroval v čase 6:09 třetí třetiny, znovu v 6:20 a potřetí v 6:30.
První a třetí gól tedy oddělovalo přesně 21 sekund. Rekord platí dodnes.
A přitom šlo o zápas, který skoro nikoho nezajímal
Kdyby si sportovní historie vybírala kulisy podle důležitosti události, tohle by nebyl její nejlepší casting.
Byl to poslední večer sezony 1951/52. Chicago bylo šesté a poslední. Rangers pátí. Ani jeden tým už neměl šanci postoupit do play-off.
Do staré Madison Square Garden přišlo pouze 3 254 diváků. Část tribun byla kvůli očekávanému malému zájmu uzavřená. New York navíc trápila zranění a mezi největší problémy patřila brankářská situace. Jednička Chuck Rayner nemohl hrát, stejně jako náhradník Emile Francis.
Rangers proto povolali Lorna Andersona z New York Rovers. Anderson před zápasem proti Chicagu odchytal v NHL dva zápasy. Tenhle byl třetí. A zároveň poslední. Do dějin se tak zapsal velmi nevděčným způsobem: jako brankář, kterému jeden člověk během 21 sekund vstřelil tři góly.
Ještě na začátku třetí třetiny Rangers vedli 6:2
Nebylo to přitom tak, že by Anderson od první minuty působil bezmocně.
New York vstoupil do třetí části s vedením 6:2. Zápas vypadal téměř rozhodnutý a přítomní fanoušci mohli řešit poslední minuty další neúspěšné sezony Rangers.
Potom přišlo 6:09.
Centr Gus Bodnar poslal puk na Mosienka, který obešel obránce Hy Bullera a střelou z přibližně dvanácti stop překonal Andersona.
6:3.
První zajímavý detail: Mosienko si puk vytáhl z branky. Byl to jeho 29. gól sezony a chtěl si jej nechat jako památku. V tu chvíli netušil, že za několik sekund bude mít problém, který z dalších puků je vlastně historicky nejdůležitější.
Jedenáct sekund
Následovalo vhazování ve středovém kruhu. Bodnar ho vyhrál.
Chicago se okamžitě dostalo zpět dopředu. Mosienko znovu převzal puk, znovu prošel kolem Bullera a z velmi podobného místa vystřelil na Andersonovu pravou stranu.
Gól. Čas 6:20. Od první branky uplynulo jedenáct sekund.
Rangers už možná začínali tušit, že se zápas, který měli před chvílí pod kontrolou, chová podivně.
Jenže nebyl čas si to pořádně uvědomit. Puk šel znovu do středového kruhu.
Dalších deset sekund
Bodnar vyhrál také následující vhazování. Tentokrát našel George Geeho, který vjel do útočného pásma, naznačil střelu a poslal puk Mosienkovi.
První dva góly vstřelil Mosienko nízko na stejnou stranu. Anderson tedy mohl očekávat další podobné zakončení.
Mosienko změnil řešení. Přitáhl si brankáře a zvedl krátký bekhend nahoru.
6:30. Třetí gól. Chicago se během 21 sekund dostalo ze stavu 2:6 na 5:6.
Jim Peters se Mosienka po gólu chytil a upozornil ho, že by si možná měl vzít také třetí puk, protože právě mohl vytvořit rekord. Měl pravdu.
Nejneuvěřitelnější část příběhu? Za dalších asi 45 sekund mohl dát čtvrtý
Pokud by celá historka skončila třetím gólem, byla by dostatečně absurdní.
Neskončila.
Mosienko zůstal na ledě. Chicago znovu získalo puk a útočník se znovu dostal sám před Andersona. Brankáře tentokrát vyřadil ze hry a před sebou měl prakticky prázdnou branku.
Stačilo trefit. Mosienko minul. Sám později vzpomínal, že místo tří gólů za 21 sekund mohl mít čtyři góly přibližně během 66 sekund.
Trenér Chicaga Ebbie Goodfellow reagoval větou, která by při skutečném přenosu dnes okamžitě obletěla sociální sítě. Po návratu na lavičku se Mosienka zeptal, co s ním je – jestli náhodou není ve střelecké krizi.
Po třech gólech během 21 sekund minul jednu šanci. Trenér měl standardy.
Chicago nakonec celý zápas otočilo
Mosienkův hattrick nebyl jen ozdobou porážky.
Black Hawks pokračovali v tlaku a Sid Finney přidal během závěrečných minut další dva góly. Chicago tak zápas, v němž na začátku třetí části prohrávalo 2:6, nakonec vyhrálo 7:6.
Mosienko zakončil sezonu s 36 góly a 64 body v 70 zápasech. Nebyl tedy náhodným hráčem, kterému jednou spadlo všechno do branky. Patřil mezi nejlepší hokejisty Chicaga, byl kapitánem, hrál ve slavné „Pony Line“ s bratry Maxem a Dougem Bentleyovými a později se dostal do Hokejové síně slávy.
Jenže právě 21 sekund nakonec převálcovalo téměř všechno ostatní, co během kariéry dokázal.
Druhý nejlepší výkon historie trval více než dvakrát déle
Sportovní rekord je možné považovat za výjimečný, když vydrží deset nebo dvacet let. Mosienkův přežil 74 let. Ještě výmluvnější je odstup od druhého místa.
Jean Béliveau z Montreal Canadiens vstřelil 5. listopadu 1955 tři góly během 44 sekund proti Boston Bruins. Dodnes je druhý. Mosienko tedy nepotřeboval o dvě nebo tři sekundy méně než nejbližší soupeř. Potřeboval méně než polovinu času.
Béliveauův hattrick měl mimochodem vlastní historický dopad. Všechny tři branky dal během jediné přesilovky v době, kdy hráč s menším trestem zůstával na trestné lavici i po inkasovaném gólu. Podobné exploze Montrealu přispěly k pravidlové změně, po níž se při běžném dvouminutovém trestu hráč po inkasovaném gólu vrací na led.
Mosienko nic takového nepotřeboval. Jeho tři góly vznikly při normální hře a mezi každým z nich muselo proběhnout nové vhazování ve středovém kruhu. Právě to dělá 21 sekund ještě podivnějšími.
Čas totiž neběžel jen během střel
Když se řekne tři góly za 21 sekund, člověk si může představit chaotickou situaci před brankou: střela, dorážka, další puk, obrana nestíhá.
Jenže po každém gólu se hra zastaví. Hráči se musí vrátit na střed. Rozhodčí připraví vhazování. Puk znovu spadne na led. A teprve potom může vzniknout další útok. Mosienko přesto zvládl mezi prvním a třetím gólem vměstnat dva restartované útoky.
Bodnarova vítězná vhazování proto nejsou detail. Bez nich rekord prakticky nemohl vzniknout. Chicago potřebovalo pokaždé získat puk okamžitě a během několika sekund se dostat přes celé střední pásmo zpět k brance Rangers.
Dá se 21 sekund vůbec překonat?
Teoreticky samozřejmě ano.
NHL už zažila tři góly různých hráčů v ještě kratším čase. Historické týmové statistiky evidují situace, kdy padly tři branky obou mužstev dohromady během dvaceti nebo dokonce devatenácti sekund. Jenže jeden hráč musí pokaždé udělat mnohem víc.
Musí zůstat na ledě. Jeho tým musí vyhrát dvě následující vhazování. Puk se musí dostat právě k němu. Musí se třikrát dostat do střelecké pozice. A všechny tři střely musí skončit v brance.
U současného hokeje navíc po gólu často přichází výměna formací. Trenér může střelce stáhnout stejně jako kteréhokoli jiného hráče, protože střídání už trvá dlouho nebo chce změnit matchup. Proto rekord nepotřebuje jen mimořádného střelce. Potřebuje dokonalý sled okolností.
Mosienko chytil něco, co se už 74 let neopakovalo
Sám Mosienko později řekl, že si skoro neuvědomoval, co se právě stalo. Popsal to jako chycení blesku do lahve. Přesnější metaforu hledat nemusíme. Tři góly nejsou v NHL ničím mimořádným. Hattricky přicházejí každou sezonu.
Ale tři góly během 21 sekund znamenají, že se na několik desítek sekund musí současně sejít střelec, spoluhráči, soupeřova obrana, brankář, vhazování a tempo zápasu v tak přesné kombinaci, že se totéž od roku 1952 nikomu nepovedlo.
A nejbližší člověk potřeboval více než dvakrát tolik času. Bill Mosienko vytvořil jeden z těch rekordů, u nichž už se skoro neptáme, kdo ho překoná.
Spíš nás zajímá, jestli ještě někdy vůbec uvidíme něco dost podobného na to, aby nás napadlo začít stopovat.
POZNEJTE PŘÍBĚHY I DALŠÍCH LEGEND NHL
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com – Mosienko scores fastest hat trick in NHL history [1], Chicago Blackhawks – On This Day: Mosienko's 21-Second Hat Trick [2], Chicago Blackhawks – One Minute Remaining: 21-Second Hat Trick [3], NHL.com – Canadiens felt 1956 rule change doused their potent power play [4], Hockey-Reference – 1951-52 Chicago Black Hawks roster and statistics [5].
