V NHL se podobné momenty neodpouštějí snadno. Zvlášť v playoff. Zvlášť v zápase, který může poslat tým na práh konferenčního finále. A zvlášť v hale soupeře, kde každá chyba brankáře okamžitě dostane hlas, barvu a škodolibý řev tribun.
Jenže Montreal v tu chvíli neudělal to nejjednodušší. Nezatáhl za ruční brzdu. Nevyměnil brankáře jen proto, aby dal kabině signál, že se něco musí změnit. Trenérský štáb nechal Dobeše v brance. A právě tohle rozhodnutí se nakonec stalo jedním z největších momentů večera.
Tři góly ze čtyř střel. A pak ticho
Začátek byl pro Montreal chaotický a pro Dobeše téměř krutý. Buffalo skórovalo brzy, pak znovu, pak ještě jednou. Canadiens sice sami odpovídali, ale na českém brankáři bylo vidět, že se zápas vyvíjí směrem, který si žádný gólman nepřeje. Nešlo jen o čísla. Šlo o řeč těla, o ten zlomek sekundy po inkasované brance, kdy i televizní divák pozná, že hráč uvnitř řeší víc než jen další střelu.
Po třetím gólu se nabízelo jednoduché řešení. Poslat do branky náhradníka, Dobeše zachránit před dalším trápením a zkusit zápas restartovat. Jenže Montreal sáhl po složitější variantě: důvěře.
A ta důvěra nebyla romantická fráze do pozápasového rozhovoru. Bylo to praktické, riskantní rozhodnutí. Pokud by Dobeš dostal další rychlý gól, trenéři by se museli zodpovídat, proč ho nevytáhli včas. Pokud by se rozpadl, mohl se rozpadnout nejen zápas, ale i jeho sebevědomí pro zbytek série.
Nestalo se.
Od třetí inkasované branky Dobeš zavřel bránu. Buffalo na něj poslalo dalších 32 střel. Nedalo ani jednu.
DOPORUČUJEME
Největší zákrok možná nepřišel rukavicí, ale hlavou
Hodně se bude mluvit o zákroku proti Tagemu Thompsonovi ve druhé třetině. A právem. Dobeš se po částečném úniku roztáhl, vytáhl levý beton a zastavil šanci, která mohla Buffalu vrátit dvougólový náskok. To byl viditelný moment. Ten, který se dá pustit ve videu, zastavit na obrazovce a říct: tady se zápas začal otáčet.
Jenže ještě důležitější možná bylo něco méně efektního. Dobeš se musel po příšerném vstupu mentálně poskládat přímo v zápase, bez možnosti schovat se na střídačce. Musel zůstat v brance, slyšet halu, cítit tlak a nepřenést vlastní nejistotu na tým před sebou.
Sám po utkání připustil, že si z večera odnáší jednu lekci: musí mít lepší řeč těla pro spoluhráče, nesmí jim dát najevo, že se necítí nejlépe. To je přesně věta, která říká víc než běžné klišé o tom, že brankář musí chytit další puk. V playoff totiž brankář nechytá jen střely. Chytá i náladu vlastního týmu.
A Montreal ji potřeboval chytit zoufale.
Montreal neriskoval naslepo. Riskoval s hráčem, kterému věří
Velkou roli sehrál gólmanský kouč Marco Marciano. Ve chvíli, kdy se nabízelo Dobeše vystřídat, měl podle informací z montrealského tábora trenér Martin St. Louis nechat ověřit názor právě u člověka, který má brankáře nejblíž. Odpověď byla jasná: nechat ho v brance.
Tohle není detail pro zákulisní poznámku. To je podstata celého příběhu. Montreal tím neříkal, že se nic nestalo. Neignoroval špatný vstup. Jen se rozhodl, že Dobeš má právo zápas opravit.
A on ho opravil způsobem, který může mít pro sérii větší význam než samotných 33 zákroků v boxscore. Canadiens vyhráli 6:3, vedou 3:2 na zápasy a v sobotu se mohou doma v Bell Centre posunout do finále Východní konference. To všechno po večeru, který mohl začít Dobešovým vystřídáním a skončit debatou, jestli Montreal našel v brance problém.
Místo toho má Montreal další důvod věřit, že v Dobešovi má víc než jen talentovaného nováčka.
DOPORUČUJEME
Z brankářského průšvihu se stal playoff příběh
Na Dobešově výkonu je nejlepší právě to, že nebyl čistý. Nebyla to bezchybná brankářská show od první minuty. Nebyl to večer, kdy gólman od začátku působí jako zeď a soupeř jen zoufale hledá skulinu. Naopak. Dobeš začal špatně, místy velmi špatně, a přesto se z toho dostal.
To je v playoff možná cennější zpráva než pohodová výhra 3:0. Montreal totiž už ví, že jeho brankář umí vyhrát zápas, když mu všechno sedí. Teď zjistil, že ho dokáže udržet i v momentě, kdy se mu na začátku rozsype svět pod nohama.
Buffalo mělo šanci. Mělo tři góly z prvních čtyř střel, domácí energii a soupeře, který vypadal zranitelně. Jenže Canadiens přežili nejhorší úsek, Dobeš přežil vlastní bouři a od druhé třetiny se zápas začal překlápět směrem, který už Sabres nezastavili.
Pro českého brankáře to nebyl dokonalý večer. Byl ale možná důležitější než dokonalý večer.
Protože někdy si brankář v playoff nevybuduje důvěru tím, že nepustí nic. Někdy ji získá až ve chvíli, kdy pustí až příliš, všichni čekají konec, a on přesto zůstane stát.
VÍCE Z KATEGORIE ČESTÍ HRÁČI V NHL
