Alison dos Santos doběhl 3. srpna 2021 olympijské finále v Tokiu v čase 46,72 sekundy. Kdyby tak rychle běžel o pět týdnů dříve, byl by světovým rekordmanem. V Tokiu za to dostal bronz.
Rai Benjamin před ním zaběhl 46,17. Karsten Warholm 45,94.
Na výsledkové tabuli tehdy vedle sebe svítily tři časy, které během necelé minuty změnily představu o tom, co se na 400 metrů překážek vůbec dá běžet. Dos Santos byl nejmladší z trojice a zároveň ten, který z toho večera odešel bez největšího titulku. Warholm měl světový rekord, Benjamin americký rekord a Brazilec bronzovou medaili.
O pět let později v Curychu se role obrátily. Dos Santos proběhl cílem za 45,80, o čtrnáct setin rychleji než Warholm v Tokiu. Nor skončil druhý za 46,69.
Na první pohled je to příběh jednoho překonaného rekordu. Ve skutečnosti je zajímavější. Ukazuje, jak se jedna atletická disciplína během několika let dostala od téměř třicet let nepřekonané hranice k situaci, kdy už ani čas pod 46 sekund nepůsobí jako fantazie.
Rekord Kevina Younga přežil skoro tři desetiletí. Pak přestal stačit během pěti týdnů
Abychom pochopili, co Warholm, Benjamin a Dos Santos provedli, musíme se vrátit do Barcelony 1992. Kevin Young tam zaběhl 46,78. Světový rekord vydržel téměř 29 let. Generace skvělých překážkářů se k němu přibližovaly, ale nikdo jej nepřekonal. Pak přišlo léto 2021.
Warholm nejprve 1. července v Oslu zaběhl 46,70 a Younga konečně sesadil. O pouhých 33 dní později v Tokiu stáhl vlastní rekord o dalších 76 setin na 45,94. To je na elitní čtvrtce s překážkami obrovský skok.
A ještě podivnější byl zbytek výsledkové listiny. Benjaminových 46,17 by před olympiádou znamenalo světový rekord s náskokem více než půl sekundy. Dos Santosových 46,72 bylo rovněž rychlejší než Youngův rekord, který platil ještě na začátku toho léta.
Tokio tedy nevytvořilo pouze mimořádný výkon jednoho atleta. Posunulo měřítko celé disciplíny. Dos Santos v něm získal velmi zvláštní zkušenost: na vlastní oči viděl, že čas, který by ještě několik týdnů předtím vypadal fantasticky, najednou nestačí ani na stříbro.
Dos Santos nezmizel. Jen se dlouho pohyboval ve stínu dvou mimořádných soupeřů
Bylo by snadné vyprávět následujících pět let jako čekání na chvíli, kdy Brazilec konečně dorostl Warholmovi. Jenže tak jeho kariéra nevypadala.
V roce 2022 se stal mistrem světa v Eugene a zaběhl 46,29. Tím vytvořil jihoamerický rekord a dostal se ještě výrazně blíž k tokijské dvojici. Na mistrovství světa tehdy vyhrál o 0,60 sekundy, což patří mezi největší rozdíly v historii světových finále této disciplíny.
Pak přišly komplikovanější sezony, zranění a další velké závody, v nichž se o pozornost dělili především Warholm, Benjamin a právě Dos Santos. Ještě před sezonou 2026 měl Brazilec osobní rekord 46,29. Warholm měl 45,94. Benjamin 46,17.
Rozdíl mezi třemi nejlepšími muži generace byl tedy na papíře stále výrazný. Jenže samotné osobní rekordy trochu klamaly.
Dos Santos už dávno nebyl atlet, který jednou trefil mimořádný závod. Byl mistrem světa, dvojnásobným olympijským medailistou a vítězem finále Diamond League. World Athletics jej před letošním rekordem vedla jako světovou jedničku disciplíny.
Chybělo mu jediné číslo.
Curych ukázal, že 45,80 nebylo ukradených pár setin v cíli
Na světových rekordech ve sprintu a překážkách někdy svádí pozornost posledních několik metrů. Atlet se hodí do cíle a časomíra rozhodne, zda se podařilo ubrat dvě nebo tři setiny. Dos Santosův závod vypadal jinak.
Podle reportu World Athletics už v polovině závodu smazal odstup na Warholma vyplývající z rozestavení drah. Potom pokračoval dopředu a soupeře nechával za sebou.
Warholm přitom neběžel špatně. Jeho 46,69 by ještě před několika lety představovalo jeden z nejrychlejších výkonů historie. Jenže Dos Santos byl tentokrát skoro o devět desetin rychlejší.
To je důležitější než samotných čtrnáct setin, o které překonal rekord. Světový rekord nevznikl tím, že by se Warholma držel až k poslední překážce a na pásce našel nepatrný rozdíl. Brazilec závod ovládl. A sezona už před Curychem naznačovala, že jeho rychlostní základ je mimořádný. Letos zaběhl hladkou čtvrtku za 44,38 a na 300 metrů překážek 33,01.
Čtvrtka s překážkami přitom není pouze desetkrát opakovaný technický úkol. Je to hledání kompromisu mezi rychlostí, délkou kroku, rytmem mezi překážkami a schopností udržet techniku ve chvíli, kdy nohy v poslední stovce přestávají poslouchat. Právě proto je cesta od 46,29 k 45,80 mnohem větší, než rozdíl 49 setin vypadá na papíře.
Největší změnu možná udělal už Warholm
Na tom všem je ještě jeden paradox. Muž, kterému Dos Santos rekord vzal, má velkou zásluhu na tom, že jeho nástupce vůbec začal věřit v podobný čas.
Sportovní rekord není pouze číslo. Je to také informace o tom, co lidské tělo dokáže. Youngových 46,78 téměř tři desetiletí říkalo celé disciplíně: tady někde leží hranice. Warholm ji v roce 2021 neposunul o pár setin. Rozbil ji.
Benjamin okamžitě ukázal, že podobně rychle může běžet ještě někdo. A Dos Santos, kterému tehdy bylo 21 let, byl přímo u toho. Od té chvíle už 45 sekund nebylo abstraktní číslo. Byl to čas člověka ve vedlejší dráze.
A právě tady je rozdíl mezi Tokiem a Curychem
V Tokiu zaběhl Dos Santos 46,72 a byl třetí. V Curychu běžel 45,80 a Warholma porazil o 89 setin. Mezi těmito dvěma výsledky je pět let, titul mistra světa, další olympijská medaile, sezony poznamenané zdravotními problémy a především život v jedné z nejkvalitnějších rivalit moderní atletiky.
Warholm, Benjamin a Dos Santos se navzájem donutili přestat považovat časy kolem 47 sekund za něco výjimečného. To, co bylo před jejich příchodem světovou špičkou, se pro ně stalo nedostatečným.
Proto Dos Santosův rekord není jen příběhem o tom, že někdo konečně překonal Warholma. Je příběhem člověka, který před pěti lety na vlastní oči viděl závod, jenž vypadal jako hranice lidských možností.
A místo aby se s tou hranicí smířil, strávil dalších pět let cestou za ní.
DALŠÍ NOVINKY Z ATLETIKY
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: World Athletics – Dos Santos smashes world 400m hurdles record in Zurich [1], World Athletics – Olympic Games Tokyo 2021, men's 400m hurdles final [2], World Athletics – Alison dos Santos profile [3], World Athletics – 2021 review: hurdles [4], World Athletics – WCH Tokyo 25 facts and figures: men's 400m hurdles [5].
