Jedna velká výhra může být vrcholem sezony a dvě mohou potvrdit mimořádnou formu. Když ale během několika měsíců vyhrajete Tour de France Femmes, Giro d'Italia, Tour of Flanders, Liège–Bastogne–Liège a nakonec ještě mistrovství světa, začíná být slovo „forma“ příliš malé. Demi Vollering v Montrealu završila sezonu, která už dnes patří mezi ty, o nichž se nebude mluvit podle jednoho závodu.
Získala svůj první světový titul v silničním závodě a přidala ho k sérii vítězství napříč úplně rozdílnými typy tratí. To je podstatnější než samotný duhový dres, protože Flandry a Lutych nejsou stejné závody, Giro a Tour nejsou stejné etapáky a mistrovství světa přidává úplně jinou dynamiku, v níž závodnice nemají kolem sebe běžné profesionální týmy a jediný den rozhoduje o celé medaili.
Vyhrála nejen hodně, ale různými způsoby
Právě to odlišuje dominantní sezonu od série náhodně poskládaných vítězství. Když jezdkyně vítězí na klasikách, etapových závodech i mistrovství světa, nestačí vysvětlení, že jí dokonale seděl jeden typ profilu. Vollering během roku opakovaně dokazovala, že umí zvládat dlouhá stoupání, krátké prudké kopce, několikadenní práci s průběžným pořadím i jednodenní závody, kde špatné rozhodnutí už nelze napravit zítra.
Montreal navíc rozhodně nebyl závod, který by jí spadl do klína. Ženský silniční závod měřil 180 kilometrů, obsahoval téměř 3000 metrů převýšení a poslední část opakovaně rozbíjela skupinu favoritek. Vollering se nejprve pokusila rozhodnout dlouhým útokem, jenže soupeřky ji dostihly a chvíli to vypadalo, že právě ona zaplatila za příliš agresivní pokus.
První plán nevyšel. O to cennější byl druhý
Když se závod znovu spojil, Vollering se nemohla jednoduše vrátit do původního scénáře. Už jednou vydala velké množství energie a musela znovu číst situaci. Přesto byla schopná zůstat v rozhodující skupině, přežít další selekci a v závěru ještě porazit Katarzynu Niewiadomou.
To je důležitý detail, protože mistrovství světa nevyhrála díky jednomu ideálnímu nástupu, který všem soupeřkám utekl. Její první velká akce nevyšla a ona přesto našla druhou cestu k vítězství. Dominantní sportovec totiž nemusí vyhrávat jen tehdy, když všechno probíhá podle plánu. Mnohem nebezpečnější je ve chvíli, kdy dokáže plán během závodu změnit.
Její sezona pokrývá skoro celý kalendář
Na jaře vyhrála velké klasiky, následně přišly triumfy na Giru a Tour de France Femmes a na konci září přidala světový titul. To znamená měsíce na nejvyšší úrovni bez dlouhého období, kdy by výrazně zmizela.
Právě to je v cyklistice mimořádně těžké. Forma potřebná na jarní klasiky a forma na etapové závody nevznikají úplně stejným způsobem. Udržet se mezi nejlepšími přes tolik různých bloků sezony vyžaduje nejen fyzickou výkonnost, ale i velmi přesné plánování zatížení a schopnost několikrát během roku znovu vystavět vrchol.
Duhový dres tedy nepřidává jen další titul
Přidává chybějící symbol k sezoně, která už byla výjimečná. Kdyby Vollering v Montrealu skončila druhá, její rok by pořád patřil mezi nejlepší v ženské cyklistice posledních let. Tím, že vyhrála, ale získala velmi čisté potvrzení toho, kdo letos ženskému pelotonu nejčastěji diktoval podmínky.
Ne na jednom kopci, ne v jednom etapáku a ne během jednoho mimořádného týdne. Napříč prakticky celou sezonou.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: The Guardian – Demi Vollering seals dramatic women's road race world title in Montreal [1], Cyclingnews – Vollering wins first world title after gripping final lap duel [2].
