Jenže zároveň je trochu příznačné, že Canadiens potřebovali téměř highlightový moment z videohry, aby se vrátili blíž do zápasu.
A to je problém.
Protože v dlouhé sérii se mnohem spolehlivěji opakují dobře zvládnuté souboje než geniální improvizace. Buffalo zatím působí jako tým, který ví, jak vytvářet tlak systematicky. Montreal zatím více spoléhá na momenty individuality.
To samozřejmě neznamená, že Canadiens nemohou sérii otočit. Mladé týmy se během play off často učí neuvěřitelně rychle. Jenže právě první zápasy obvykle odhalují, kdo je momentálně dál ve vývoji své identity.
A po úvodním utkání působí Buffalo jako mužstvo, které už mnohem lépe chápe, co od něj květnový hokej vyžaduje.
Tohle už není příběh o návratu do play off
Ještě před startem vyřazovací části se kolem Buffala hodně mluvilo o návratu relevance. O organizaci, která se po dlouhých letech konečně dostala zpět mezi důležité týmy NHL. Jenže podobné příběhy často končí rychle. Mladé mužstvo udělá krok dopředu, získá zkušenosti a vypadne proti fyzicky silnějšímu nebo mentálně stabilnějšímu soupeři.
Právě proto působí první zápas proti Montrealu tak důležitě.
Buffalo totiž poprvé nevypadalo jako tým, který je šťastný, že může být součástí play off atmosféry. Nevypadalo ani jako mužstvo hnané čistou emocí domácí haly. Působilo velmi pragmaticky. Velmi klidně. A místy až překvapivě zkušeně.
Sabres nehráli perfektní zápas. Ale hráli přesně ten typ zápasu, který se v květnu často vyhrává.
Tvrdý. Nepříjemný. Kontrolovaný. Psychicky stabilní. A pokud si tento tón přenesou i do dalších utkání, Montreal možná zjistí, že nehraje proti mladému překvapení sezony.
Ale proti týmu, který právě začíná být opravdu nebezpečný.
