• Úvod
  • Fotbal
  • Hokej
  • NHL
  • Tenis
  • Basketbal
  • Atletika
  • Zajímavosti
  • Další sporty
Úvod
Fotbal
Hokej
NHL
Tenis
Basketbal
Atletika
Zajímavosti
Další sporty
  • Úvod
  • Fotbal
  • Hokej
  • NHL
  • Tenis
  • Basketbal
  • Atletika
  • Zajímavosti
  • Další sporty
Úvod
Fotbal
Hokej
NHL
Tenis
Basketbal
Atletika
Zajímavosti
Další sporty

NHL

Toronto Maple Leafs čeká na Stanley Cup od roku 1967. Jak může hokejová velmoc tak dlouho nevyhrát

Když Toronto Maple Leafs 2. května 1967 porazili Montreal Canadiens a zvedli nad hlavu Stanley Cup, nikdo netušil, že fotografie George Armstronga, Davea Keona, Terryho Sawchuka nebo Johnnyho Bowera postupně získají téměř mytický význam. Toronto tehdy nezískalo nějaký ojedinělý titul. Vyhrálo svůj čtvrtý Stanley Cup během šesti sezon a třináctý v historii klubové franšízy. Více jich má dodnes pouze Montreal.

20. 8. 2026

O devětapadesát let později stále čeká na čtrnáctý.

Je snadné udělat z toho příběh o prokletí. Mnohem zajímavější je ale jiná otázka: jak může jeden z nejslavnějších klubů hokejového světa nevyhrát téměř šest desetiletí?

Odpověď není jedna. Toronto během této doby nevyrábělo stále stejnou chybu. Vystřídalo několik úplně odlišných způsobů, jak Stanley Cup nezískat.

Poslední titul přišel přesně ve chvíli, kdy stará NHL skončila

Rok 1967 je v historii ligy téměř symbolickou hranicí. Toronto získalo Stanley Cup v poslední sezoně éry Original Six, kdy NHL tvořilo pouze šest klubů. Hned následující ročník liga expanzí zdvojnásobila počet mužstev na dvanáct.

Maple Leafs navíc nebyli mladou dynastií připravenou vládnout další desetiletí. Vítězný tým byl mimořádně zkušený. Brankáři Johnny Bower bylo 42 let, Terrymu Sawchukovi 37 a několik dalších klíčových hráčů už bylo hluboko za třicítkou. V roce 1967 dokázali veteráni ještě jednou vytěžit zkušenosti naplno a porazit favorizovaný Montreal. Pak přišel rychlý rozpad.

Frank Mahovlich, Pete Stemkowski, Garry Unger a Carl Brewer byli v březnu 1968 vyměněni do Detroitu. Jim Pappin následoval do Chicaga. V sezoně 1967/68 se obhájce titulu nedostal ani do play-off a do roku 1971 zůstalo z vítězného mužstva pouze pět hráčů.

První část dnešního půstu tedy nevznikla tím, že by skvělý tým začal záhadně prohrávat. Poslední vítězná generace jednoduše skončila – a klub za ni nedokázal rychle postavit další.

Pak přišla éra, kterou fanoušci Toronta dodnes neradi připomínají

Sedmdesátá a hlavně osmdesátá léta bývají s Maple Leafs spojována s majitelem Haroldem Ballardem, jenž nad klubem získal rozhodující kontrolu na začátku sedmdesátých let. Ballard byl kontroverzní téměř ve všem, čeho se dotkl, a jeho působení dodnes představuje jeden z nejtemnějších úseků historie organizace.

Toronto během této éry mělo dobré hráče – Börjeho Salminga, Darryla Sittlera, Lannyho McDonalda nebo později Wendela Clarka – ale vedení mužstva bylo dlouhodobě nestabilní. Hvězdy odcházely, vztahy mezi managementem a hráči byly často konfliktní a Maple Leafs se postupně propadli z někdejšího měřítka úspěchu mezi týmy, u nichž byl samotný postup do play-off někdy považován téměř za vítězství.

Právě tady se dlouhé čekání začalo měnit v institucionální problém. Toronto mělo značku, fanoušky, historii i plnou halu. Nemělo však organizaci, která by všechny tyto výhody dokázala pravidelně přetavit ve špičkové mužstvo.

V roce 1993 už byl Stanley Cup skoro na dohled. Pak přijel Gretzky

Devadesátá léta ukázala, proč nelze celý půst vysvětlit jen špatným řízením. Toronto se znovu stalo opravdu silným týmem a v roce 1993 bylo jediné vítězství od finále Stanley Cupu.

V Campbellově konferenčním finále vedli Maple Leafs proti Los Angeles Kings 3:2 na zápasy. Šestý duel dodnes patří mezi nejdiskutovanější v klubové historii, ale rozhodnutí nakonec stejně přišlo v sedmém utkání v Torontu.

A přijel Wayne Gretzky.

Ve svých 32 letech vstřelil hattrick, přidal asistenci a Kings vyhráli 5:4. Toronto tak přišlo o možnost zahrát si finále proti Montrealu a Gretzky vytvořil rekord osmým hattrickem kariéry v play-off.

Maple Leafs se ještě několikrát dostali hluboko. V roce 2002 hráli finále Východní konference proti Carolině. Jenže ani generace kolem Matse Sundina nedokázala dojít až ke Stanley Cupu. Od roku 2002 se Toronto do třetího kola play-off už nevrátilo.

To je na dlouhém půstu možná nejkrutější: nebylo to devětapadesát let naprosté beznaděje. Objevily se opravdu dobré týmy. Jen nikdy ten správný tým ve správný moment.

Boston 2013 vytvořil trauma nové generace

Pak přišlo období, kdy Toronto přestalo řešit Stanley Cup a snažilo se vůbec vrátit mezi relevantní kluby. V roce 2013 postoupili Maple Leafs do play-off poprvé po dlouhé pauze a v prvním kole proti Boston Bruins dotáhli sérii až do sedmého zápasu.

V jeho třetí třetině vedli 4:1.

Boston ještě necelých jedenáct minut před koncem prohrával o tři góly. Milan Lucic snížil, Patrice Bergeron 51 sekund před sirénou vyrovnal a v prodloužení Bergeron rozhodl. Bruins se stali prvním týmem historie NHL, který v sedmém zápase play-off dokázal otočit třígólové manko ve třetí třetině.

Pro jiné kluby by to byla jedna bolestivá porážka.

V Torontu se z ní stal předobraz toho, co následovalo.

Matthewsova generace měla všechno. Kromě vítězství ve správnou chvíli

Auston Matthews přišel jako jednička draftu 2016 a spolu s Mitchem Marnerem, Williamem Nylanderem a později Johnem Tavaresem měl vytvořit generaci, která konečně ukončí čekání.

A základní části tomu dlouho odpovídaly. Toronto postoupilo do play-off devět sezon za sebou od roku 2017 do roku 2025. Problém začal ve chvíli, kdy se série lámaly v rozhodujících zápasech. V letech 2013, 2018 a 2019 Leafs prohráli sedmý zápas s Bostonem; následovaly rozhodující porážky s Columbusem, Montrealem a Tampou. Ještě před play-off 2025 měli šest prohraných Game 7 za sebou.

Úleva přišla v roce 2023, kdy Toronto vyřadilo Tampu a vyhrálo první sérii play-off od roku 2004. Město oslavovalo vítězství v prvním kole způsobem, který sám vypovídal o tom, jak hluboko frustrace sahala.

V roce 2025 Leafs vyhráli Atlantickou divizi se 108 body, vyřadili Ottawu a proti Floridě vedli ve druhém kole 2:0. Znovu tedy vznikl pocit, že tentokrát by to skutečně mohlo být jiné. Panthers ale vyhráli čtyři z dalších pěti zápasů a sedmý duel v Torontu skončil 6:1 pro Floridu.

A o rok později přišel další obrat: Toronto se v sezoně 2025/26 nedostalo do play-off vůbec. Skončilo s bilancí 32–36–14 poslední v Atlantické divizi a přerušilo devítiletou sérii účastí ve vyřazovací části.

Peníze ani velikost značky v NHL negarantují výhodu

Právě moderní éra nejlépe vysvětluje zdánlivý paradox Toronta. Maple Leafs mohou být jedním z nejslavnějších a nejbohatších klubů hokeje, ale na ledě nemohou jednoduše utratit násobně více než konkurence.

Platový strop NHL omezuje velikost hráčských rozpočtů a nutí všechny kluby řešit stejné dilema: kolik peněz dát hvězdám, kolik musí zbýt na obranu, brankáře a hloubku sestavy a jak získávat levné hráče prostřednictvím draftu.

Toronto během Matthewsovy éry investovalo obrovskou část prostoru pod stropem do několika elitních útočníků. Tím získalo mimořádný talent, ale vytvořilo si také menší prostor pro opravy dalších částí mužstva. Když hvězdy v rozhodujících zápasech neprodukovaly dost, systém neměl vždy dost rezerv.

To není jediné vysvětlení jednotlivých porážek. Play-off je krátké, brankář může ukrást sérii, jeden odraz puku může rozhodnout sedmý zápas. Jenže devětapadesát let už nelze svést na špatný odraz. Je to součet několika historických epoch, z nichž každá selhala jiným způsobem.

A Toronto už staví další pokus

Po sezoně 2025/26 se Maple Leafs znovu pustili do výrazné přestavby mužstva, tentokrát však nikoli klasického rebuildu. Díky první volbě draftu získali Gavina McKennu, jednoho z nejsledovanějších talentů své generace. Podepsali dvojnásobného vítěze Stanley Cupu Sergeje Bobrovského, přivedli produktivního obránce Darrena Raddyshe a novým trenérem se stal Jim Hiller. Auston Matthews, William Nylander a John Tavares přitom zůstávají.

Je to typicky torontský paradox. Klub, který čeká od roku 1967, nemá příliš prostoru říct fanouškům: teď budeme dalších pět let trpělivě stavět.

Proto se současné vedení snaží dělat obě věci současně. McKenna představuje budoucnost, Bobrovsky pokus vyhrávat okamžitě. Toronto nechce čekat na další generaci, protože každá další sezona už automaticky přidává další rok k nejslavnějšímu půstu NHL.

Poslední vítězové Stanley Cupu z Toronta postupně mizí z živé paměti. V roce 2030 bude navíc pás Stanley Cupu s jejich jmény z roku 1967 kvůli pravidelné obměně odstraněn z aktivní trofeje a přesunut do Hokejové síně slávy, pokud Leafs do té doby nepřidají nový titul.

To je možná nejsilnější obraz celého příběhu. Toronto nezačínalo jako klub, který neuměl vítězit. Začínalo jako dynastie.

A už téměř šedesát let hledá cestu zpátky.

MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT

Gretzkyho nejabsurdnější rekord možná nejsou góly. Jeho 1 963 asistencí vypadá ještě šíleněji

Koivunen má v NHL sedm bodů. Pittsburgh mu právě proto dal osm let a 32 milionů dolarů

Columbus Blue Jackets: Werenski zůstal. Teď chce klub odnaučit prohrávat

Calgary Flames: Veteráni odešli. Calgary konečně přestalo předstírat, že rebuild není rebuild

Colorado Avalanche: Nejlepší tým základní části má MacKinnona, Makara i Nečase. Chybí už jen další pohár


Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com – 1967 Maple Leafs overcame coach, Black Hawks to reach Cup Final [
1], NHL.com – Stanley Cup Champions 1960–1969 [2], NHL.com – Gretzky powers Kings into Cup Final for first time [3], NHL.com – Bruins defeat Maple Leafs in historic Game 7 comeback [4], NHL.com – Toronto celebrates first Maple Leafs series victory in 19 years [5], NHL.com – Maple Leafs eliminated by Panthers in 2025 [6], NHL.com – Maple Leafs miss playoffs for first time since 2016 [7], NHL.com – Maple Leafs roster changes for 2026–27 [8], FOTO WIKIMEDIA COMMONS CC BY-SA 2.0.

Nejnovější články

Gretzkyho nejabsurdnější rekord možná nejsou góly. Jeho 1 963 asistencí vypadá ještě šíleněji

Atlético vyhrálo 2:0 a právě tím může samo sebe uklidnit. Bez Álvareze mu ale v útoku chybělo něco, co zatím nenahradilo

Kyrgios roky tvrdě soudil doping druhých. Teď sám neprošel testem – ale jeho případ není kopií Sinnera ani Świątekové

Zandvoort je vyprodaný, má Verstappena a fanoušci ho milují. Přesto z F1 končí. Proč dnes úspěšná Grand Prix nemusí přežít

Bejlek neporazila Sabalenkovou jedním životním zápasem. Čtyři kola v Cincinnati ukazují, že se změnila její běžná úroveň

Nejčtenější články

Bejlek neporazila Sabalenkovou jedním životním zápasem. Čtyři kola v Cincinnati ukazují, že se změnila její běžná úroveň

Pogačar jede pro poslední chybějící Grand Tour. Vingegaard zmizel a Roglič přijíždí po srážce s autem. Kdo ho má vlastně zastavit?

Venus Williams dostala ve 46 letech divokou kartu. US Open odměňuje historii, ne současnou formu – a přesně tím otevírá nepříjemnou otázku

Zandvoort je vyprodaný, má Verstappena a fanoušci ho milují. Přesto z F1 končí. Proč dnes úspěšná Grand Prix nemusí přežít

Finlay Tarling zemřel na silnici, která ho měla chránit. Vyšetřování teď řeší hranici, o níž fanoušek cyklistiky skoro nikdy nepřemýšlí

NHL

Colorado smetlo Kings. Ale největší varování pro NHL se skrývá jinde než v gólech

Jak poznáš, že nováček je opravdu jiný: Porter Martone a rozdíl mezi hype a realitou

Dva góly stačí. Proč v play-off NHL přestává fungovat „krásný hokej“

Kopitar nechce poslední zápas. Jenže play-off legendám romantiku neslibuje

Pittsburgh se nadechl. Philadelphia ho stejně umlčela

Intro

Úvod
Blog
Cookies - nastavení a informace
O nás
Kontakt
Podmínky používání stránky
Ochrana osobních údajů
Autorská práva a licenční ujednaní
FAQ