Belgie se tomu ideálu přiblížila. Jako první na turnaji překonala Unaie Simóna, přežila několik nebezpečných pokusů Lamina Yamala a v nastaveném čase byla blízko vyrovnání. Přesto odchází ze čtvrtfinále poražena.
Španělsko zvítězilo 2:1 a poprvé od roku 2010 postoupilo do semifinále mistrovství světa. Rozhodující gól vstřelil v 88. minutě Mikel Merino, tedy stejný muž, který jen o čtyři dny dříve přišel z lavičky a pozdní trefou vyřadil Portugalsko.
Belgie přijela bez respektu
Už první minuty naznačily, že Belgie nechce pouze čekat před vlastní šestnáctkou a doufat, že španělský tlak nějak přežije. Hned po výkopu se pokusila vyrazit dopředu a během první půle dokázala několikrát dostat favorita do nepříjemných situací.
Její plán navíc dostal ránu ještě před začátkem. Youri Tielemans se zranil při rozcvičení a do základní sestavy musel na poslední chvíli Hans Vanaken. Kevin De Bruyne převzal kapitánskou pásku a Belgie vstoupila do zápasu bez jednoho ze svých nejdůležitějších záložníků.
Španělé měli více míče a postupně si začali vytvářet tlak především přes pravou stranu, kde se Yamal znovu a znovu rozbíhal proti belgickým obráncům. Nebyl to jeho statisticky nejvýraznější večer, ale pokaždé, když dostal prostor, musela se belgická obrana stahovat směrem k vlastní bráně.
První gól přišel ve 30. minutě. Pedro Porro si vyměnil míč s Yamalem a poslal přihrávku do šestnáctky, kde zakončoval Dani Olmo. Thibaut Courtois jeho střelu ještě vyrazil, Fabián Ruiz však doběhl odražený míč a dostal Španělsko do vedení.
Za jiných okolností by právě tady mohl zápas skončit. Španělsko by si vzalo míč, soupeři postupně sebralo energii a těsný náskok doneslo až do závěrečného hvizdu.
Belgie ale odmítla přijmout roli dalšího týmu, který se před španělskou kontrolou pomalu udusí.
De Ketelaere ukončil 650 minut ticha
Pouhých jedenáct minut po španělském gólu našel De Bruyne přesnou přihrávkou Timothyho Castagneho. Jeho centr z pravé strany si našel Charles De Ketelaere, dostal se před Paua Cubarsího a hlavou překonal Simóna.
Byl to první gól, který Španělsko na turnaji inkasovalo. Simónova série bez obdržené branky skončila po přibližně 650 minutách a favorit najednou přišel o jednu ze svých největších psychologických výhod.
Právě tato chvíle ukázala, proč byla Belgie tak nebezpečným soupeřem. Nehrála bezchybně, ale měla dost individuální kvality, aby využila jeden dobře připravený útok. De Bruyne otevřel prostor, Castagne poslal přesný centr a De Ketelaere potvrdil formu po dvou gólech proti Spojeným státům.
Španělsko tak poprvé na šampionátu odcházelo do šatny s pocitem, že jeho obrana není nedotknutelná.
Yamal běhal, Courtois zachraňoval
Druhý poločas začal další španělskou šancí. Yamal se dostal za obranu, Courtois však proti němu včas vyběhl a zakončení zneškodnil. Belgický brankář následně zasáhl také proti dalším pokusům španělské hvězdy i proti Mikelu Oyarzabalovi.
Yamal byl nejviditelnějším španělským útočníkem. Neustále nabíhal, měnil tempo a nutil soupeře řešit souboje jeden na jednoho. Belgii několikrát zachránil Courtois, jindy Yamalovi chyběla přesnost nebo poslední lepší rozhodnutí.
Ani Belgičané přitom pouze nečekali. Jeremy Doku a De Bruyne dokázali rozbíhat rychlé přechody, Maxim De Cuyper trefil boční síť a po jednom ze závarů se Belgie dožadovala penalty za možnou ruku Rodriho. Rozhodčí Michael Oliver však nechal pokračovat ve hře.
Zápas se postupně zrychloval a přestal připomínat typické španělské představení založené na dlouhé kontrole. Hra se přelévala od jedné brány ke druhé a každá ztráta mohla otevřít prostor k rozhodujícímu útoku.
To byl přesně scénář, který dával Belgii naději.
Courtois odešel v slzách
Belgická naděje však v průběhu druhého poločasu dostala další těžký zásah. Courtois začal mít problémy se stehnem, po jednom ze zákroků zůstal ležet na trávníku a po občerstvovací pauze už nemohl pokračovat.
Přibližně v 70. minutě ho nahradil Senne Lammens. Courtois opouštěl hřiště viditelně zdrcený poté, co Belgii několika důležitými zákroky držel ve hře.
Pro náhradního brankáře to byla mimořádně těžká situace. Přišel do rozehraného čtvrtfinále, ve kterém Španělsko zvyšovalo tlak a na hřišti už byli čerství Pedri, Ferran Torres a později také Nico Williams.
Luis de la Fuente znovu ukázal, že největší síla jeho výběru neleží pouze v základní jedenáctce. Španělská lavička není místem pro hráče, kteří mají jen bezpečně dohrát zápas. Je to zásobník fotbalistů schopných změnit jeho výsledek.
A nejnebezpečnější z nich má v posledních dnech jméno Mikel Merino.
Muž, který přichází, když už všichni čekají prodloužení
Merino vstoupil na hřiště až v závěru. Zápas směřoval k prodloužení, oba týmy už vyčerpaly střídání a belgická obrana se připravovala na poslední minuty španělského tlaku.
V 88. minutě vystřelil z dálky Cubarsí. Lammens míč neudržel a Merino se objevil přesně tam, kde se objevují hráči s instinktem pro rozhodující okamžiky. Odražený míč uklidil do sítě a poslal Španělsko do vedení 2:1.
Nebyla to náhoda ani ojedinělý zásah. Proti Portugalsku přišel Merino na hřiště v 85. minutě a v nastavení vstřelil jediný gól zápasu. Proti Belgii dostal znovu jen několik minut a opět rozhodl.
Španělsko tak během dvou vyřazovacích zápasů získalo dva postupy díky stejnému náhradníkovi. Merino se stal jeho specialistou na okamžiky, kdy už soupeř začíná věřit, že přežil všechno podstatné.
Belgie padla až v posledním náporu
Ani po druhém gólu nebylo rozhodnuto. Nastavovalo se sedm minut a Belgie v nich poslala dopředu všechno, co jí zůstalo.
Ve druhé minutě nastavení si vytvořila obrovskou příležitost, Španělé však dokázali míč dostat do bezpečí. Následovaly standardní situace, žlutá karta pro Aymerica Laporteho, další centry a souboje před Simónovou bránou.
Španělsko už v této fázi zápas nekontrolovalo. Bránilo se, odkopávalo míče a po každém zisku se snažilo vyrazit do protiútoku nebo alespoň získat několik vteřin. Po celém večeru, během něhož působilo technicky silnějším dojmem, muselo postup doslova ubránit.
Právě to je možná nejdůležitější zpráva z celého čtvrtfinále.
Belgie ukázala, že Španělsko lze zatlačit, překonat jeho obranu a připravit ho o kontrolu. Nedokázala však udělat poslední krok. Favorit poprvé na turnaji inkasoval, poprvé musel delší dobu žít v opravdové nejistotě a v závěru byl donucen pouze přežívat.
Přesto znovu vyhrál.
Po dnešním vítězství se španělská série prodloužila na 37 soutěžních zápasů bez porážky. Ne proto, že by tým Luise de la Fuenteho pokaždé dominoval, ale protože i ve chvíli, kdy se jeho pečlivě budovaný pořádek rozpadne, dokáže najít další cestu.
V úterý 14. července čeká Španělsko semifinále proti Francii. Tam už nebude stačit jen Yamalova rychlost, kontrola Rodriho ani další pozdní zásah Merina. Francie přichází s vlastní obrovskou kvalitou a po vítězství 2:0 nad Marokem také s vědomím, že tento turnaj umí zvládat.
Španělé ale právě ukázali něco, co musí jejich dalšího soupeře znepokojovat ještě víc než všechny statistiky.
Můžete ukončit jejich neprůstřelnost. Můžete je dostat pod tlak. Můžete je přinutit bránit vlastní šestnáctku.
Jenže potom přijde Mikel Merino.
Zdroje: FIFA [1], The Guardian – průběh utkání Španělsko–Belgie [2], Al Jazeera – živý přenos a časová osa zápasu [3], Reuters – sestavy a zranění Youriho Tielemanse před výkopem [4], talkSPORT – zranění a střídání Thibauta Courtoise [5], Reuters – Merinův vítězný gól proti Portugalsku [6], AP – španělská série bez porážky a předzápasové statistiky [7], foto IMAGO
