Jeden večer tak vytvořil rekord NHL na obou stranách stejné statistiky: nejvíc střel jednoho hráče a 70 zákroků brankáře. Ron Tugnutt měl 21. března 1991 velmi jednoduchý problém. Hráči Boston Bruins na něj pořád stříleli. Když už se zdálo, že by mohli přestat, začali znovu. V normální hrací době vyslali na branku Quebec Nordiques 61 střel a během pětiminutového prodloužení přidali dalších dvanáct.
Celkem 73. Tugnutt chytil 70. A jako by to samo nebylo dost absurdní, kapitán Bostonu Ray Bourque poslal na branku devatenáct střel. NHL dodnes vede Bourqueových 19 jako rekord jednoho hráče v utkání od zavedení této statistiky v sezoně 1959/60.
Výsledek zápasu? 3:3.
Jeden z největších střeleckých náporů historie tedy neskončil vítězstvím. A právě proto fungují Bourque a Tugnutt mnohem lépe jako jeden příběh než jako dvě oddělené statistiky.
Bourque nebyl někdo, kdo ten večer jen náhodou pořád pálil
Ray Bourque byl elitní obránce Boston Bruins, kapitán mužstva a jeden z nejkompletnějších zadáků historie NHL. Dokázal rozehrávat, řídit přesilovku, bránit nejlepší hráče soupeře a současně produkovat ofenzivu na úrovni špičkového útočníka.
Devatenáct střel tedy nebylo výsledkem situace, kdy by trenér posílal puk na hokejku náhodnému obránci v naději, že se něco stane. Boston se přirozeně snažil vytvářet útok přes svého nejlepšího hráče.
Jen ten večer se tato strategie dostala do extrému. Předchozí rekord od roku 1959/60 činil 16 střel. Dosáhli na něj například Rod Gilbert a později Marian Hossa. Bobby Orr, další legendární bostonský obránce, měl maximum 15. Bourque se dostal až na 19, přičemž jeden ze svých pokusů skutečně proměnil.
Normálně by to mohl být večer, na který se vzpomíná jako na Bourqueovu ofenzivní exhibici. Jenže v druhé brance stál muž, který mu celý příběh ukradl.
Quebec tehdy nebyl tým, který by měl Bostonu klást podobný odpor
Nordiques směřovali k bilanci 16–50–14 a s pouhými 46 body skončili poslední v celé NHL. Tugnuttovi bylo třiadvacet a chytal svou čtvrtou sezonu v organizaci, která právě procházela jedním z nejhorších období klubové historie.
Boston byl přesný opak. Bruins patřili mezi nejlepší týmy ligy a Boston Garden rozhodně nebylo místo, kam poslední mužstvo soutěže cestovalo pro pohodový večer.
První třetina ale skončila bez gólu a Tugnutt zastavil všech 17 střel. Ve druhé chytil 18 z 19. Ve třetí přidal dalších 23 zákroků z 25 pokusů. Po šedesáti minutách měl 58 zásahů a skóre bylo 3:3. Pak začalo prodloužení. A Boston vystřelil ještě dvanáctkrát. Tugnutt chytil všech dvanáct.
Přitom právě Bourque zachránil Bostonu remízu
Quebec se ve třetí třetině dostal do vedení 3:2 gólem Alexeje Gusarova. Boston potřeboval vyrovnat a nakonec to byl právě Bourque, kdo skóroval.
Jeho rekordní střelecký večer tedy nebyl úplně marný. Bez jeho gólu by Bruins navzdory drtivé převaze pravděpodobně prohráli.
V posledních sekundách prodloužení pak dostal Bourque ještě jednu obrovskou příležitost. Ocitl se ve výborné pozici ve slotu a vypálil. Tugnutt proti němu vytáhl lapačku a chytil i tuhle střelu.
To je skoro dokonale napsaný konec. Člověk, který vytvořil rekord NHL v počtu střel, dostane poslední velkou možnost večera. A člověk, který právě chytá životní zápas, mu řekne ne.
Boston vyhrál na střely 73:26. V tabulce dostal úplně stejný bod jako Quebec
Tahle statistika je možná nejkrutější ze všech. Bruins svého soupeře přestříleli o 47 pokusů na branku. Tugnutt musel zasahovat téměř třikrát častěji než brankář Bostonu.
Výsledkem starého bodovacího systému byla remíza. Jeden bod pro Boston. Jeden bod pro Quebec. Právě proto mají brankáři ve sportu tak zvláštní moc. Ve většině týmových her může dlouhodobě drtivá převaha soupeře nakonec téměř nevyhnutelně vytvořit výsledek. Hokej dovoluje jedinému člověku stát před sítí a významnou část této převahy prostě rušit.
Tugnutt toho večera pustil tři puky. Sedmdesát dalších ne. A stačilo to.
Jeho 70 zákroků přitom nebylo absolutním rekordem NHL
Tady je potřeba jeden důležitý historický detail. Sam LoPresti z Chicago Black Hawks zastavil v roce 1941 proti Bostonu 80 střel během šedesáti minut a stále drží rekord základní části.
Tugnuttových 70 tedy nebylo historickým maximem úplně celé NHL. Bylo ale druhým nejvyšším známým výkonem základní části a v moderní éře působilo téměř nepředstavitelně. Navíc přišlo v době, kdy podrobné střelecké statistiky už vytvářejí přímé srovnání s dnešní ligou. A existuje další rozdíl. LoPresti při svých 80 zákrocích prohrál 2:3. Tugnutt svůj bod zachránil.
Po zápase mu zatleskal i Boston
Možná nejlepší detail celého večera přišel až po poslední siréně. Boston Garden nebyla hala známá tím, že by rozdávala lásku hráčům soupeře. Tugnutt ale dostal ovace od domácích fanoušků a hráči Bruins mu údajně řekli, ať se vrátí na led a publiku se ukloní.
Udělali to lidé, kterým právě tři hodiny kazil večer. To je v profesionálním sportu velmi specifický druh respektu. Neznamená, že soupeř fandí vašemu týmu. Znamená, že právě viděl výkon natolik mimo normu, že na chvíli přestal řešit barvu dresu.
Tugnutt později říkal, že jednoduše dobře viděl puk a když ho neviděl, dokázal předvídat, odkud přijde. Zní to skoro banálně. Při sedmdesáti zákrocích ale musí podobný stav vydržet prakticky celý zápas.
Jeden večer ukázal dva úplně opačné druhy dominance
Bourque udělal přesně to, co se od elitního hráče očekává. Neustále se dostával k zakončení, neztratil agresivitu a devatenáctkrát donutil brankáře reagovat. Rekord v počtu střel není statistikou neúspěchu. Je důkazem toho, kolikrát dokázal vytvořit zakončení.
Tugnutt dělal přesný opak. Jeho práce spočívala v tom, aby každou z těch příležitostí vymazal. Proto se jejich rekordy navzájem neznehodnocují. Právě naopak. Potřebují jeden druhého. Kdyby Tugnutt chytal obyčejný zápas s třiceti střelami, Bourqueových devatenáct by nevzniklo. Kdyby Boston neměl hráče schopné vytvořit tak šílený tlak, Tugnutt by nikdy nedostal možnost předvést 70 zákroků.
Dne 21. března 1991 se tedy na stejném ledě potkaly dvě extrémní statistiky. Ray Bourque se devatenáctkrát pokusil dostat puk na branku. Celý Boston to zkusil třiasedmdesátkrát. A Ron Tugnutt dovolil, aby ze zápasu odešli s jediným bodem.
Výsledných 3:3 proto patří mezi nejvíc lživá skóre v historii NHL. Vypadá jako obyčejná remíza. Ve skutečnosti skrývá jeden z nejšílenějších brankářských večerů a největší individuální střeleckou kanonádu, jakou liga zaznamenala.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: NHL.com – Ron Tugnutt made 70 saves in game with Nordiques [1], NHL.com – March 21: Tugnutt makes 70 saves for Nordiques [2], NHL Records – Most Shots on Goal, Game [3], NHL.com – Ray Bourque: 100 Greatest NHL Players [4].
