Přesto se v sobotu večer v Miami odehraje zápas, který může o obou mužstvech něco důležitého prozradit. Ne nutně o jejich skutečné kvalitě. Sestavy se pravděpodobně výrazně promění, těla jsou po rozšířeném turnaji unavená a psychika zůstává někde mezi semifinálovou porážkou a touhou co nejrychleji odletět domů.
Půjde spíš o to, kdo najde přesvědčivější odpověď na velmi nepříjemnou otázku: Proč bychom ještě měli chtít vyhrát?
Francie jednu odpověď má. Didier Deschamps povede národní tým naposledy.
Anglie zatím hledá způsob, jak si vysvětlit, proč její trenér v semifinále přestal usilovat o druhý gól právě ve chvíli, kdy měla historické finále téměř na dosah.
Francie tedy bude hrát pro někoho. Anglie především proti něčemu.
Nikdo nesní o bronzu. Rozdíl je v tom, co přijde po vystřízlivění
Zápas o třetí místo patří k nejpodivnějším tradicím vrcholového fotbalu. Hráči ještě před několika dny viděli sami sebe s pohárem nad hlavou. Místo toho mají znovu nastoupit, riskovat zranění a bojovat o umístění, které by před turnajem možná znělo úspěšně, ale po prohraném semifinále připomíná spíš povinnost.
Tuchel to ani nepřikrášloval. Řekl, že žádný z anglických ani francouzských hráčů nechce tento zápas hrát, protože všichni chtěli být ve finále. Deschamps mluvil podobně, jen ke zklamání okamžitě přidal povinnost: zápas není přátelský, Francie reprezentuje svou zemi a musí se pokusit splnit poslední dostupný cíl.
Právě tady se oba přístupy poprvé rozcházejí.
Tuchel pojmenoval, proč utkání hráči nechtějí. Deschamps jim zároveň nabídl důvod, proč ho přesto odehrát naplno.
Nemusí to automaticky znamenat, že Francie bude hladovější. Fotbalisté nejsou stroje, které lze jediným projevem přepnout ze zármutku do soutěžního režimu. Rozloučení s trenérem ale vytváří společný emoční bod. Místo abstraktního boje o bronz mohou Francouzi hrát poslední zápas pro konkrétního člověka.
Deschampsův konec je silnější než samotná medaile
Didier Deschamps převzal Francii v roce 2012, kdy mužstvo stále napravovalo reputaci po ostudném rozkladu na mistrovství světa v Jižní Africe. Během čtrnácti let z něj udělal nejstabilnější turnajový tým své generace.
Francie pod ním vyhrála mistrovství světa v roce 2018, o čtyři roky později hrála další finále a na světových šampionátech se třikrát za sebou dostala minimálně do semifinále. Deschamps zaznamenal jako trenér dvacet vítězství na mistrovství světa a dokázal dlouhodobě přežít i debaty o příliš opatrném fotbalu, nevyužitém talentu a vztazích s největšími hvězdami. Výsledky mu téměř vždy poskytly odpověď.
Jeho posledním zápasem nebude vysněné finále. Bude jím souboj o bronz po porážce 0:2 se Španělskem, v níž Francie působila jako jasně slabší mužstvo. To je na tak mimořádně úspěšnou éru poněkud nedůstojný epilog.
Právě proto může fungovat.
Konaté otevřeně řekl, že hráči chtějí trenérovi splatit, co pro reprezentaci udělal. Nechtějí bronzový zápas, ale chtějí mu dopřát vítězné rozloučení. Deschamps se sentimentu brání a tvrdí, že nechce, aby někdo plakal. Jeho hráči však vědí, že po sobotě už další příležitost nepřijde.
Bronz mohou jednou odložit do zásuvky. Poslední zápas trenéra, který mnohé z nich přivedl do reprezentace a opakovaně s nimi bojoval o největší trofeje, se už zopakovat nedá.
Mbappé má navíc motiv, který lze spočítat
Francouzská motivace nestojí jen na emocích kolem Deschampse.
Kylian Mbappé vstřelil na turnaji osm branek a před finálovým víkendem se o vedení mezi střelci dělí s Messim. Deschamps potvrdil, že kapitán je zdravotně k dispozici, přestože neprozradil, zda nastoupí od začátku. Mbappé zároveň pokračuje ve stíhání historických střeleckých rekordů mistrovství světa.
Zápas o třetí místo může ostatním připadat jako nevítaný dodatek. Pro Mbappého je to další možnost získat Zlatou kopačku a přidat góly do bilance, která už ve 27 letech patří k nejvýraznějším v historii turnaje.
Osobní ambice samozřejmě nenahradí společnou energii celého mužstva. Může ale dodat utkání tempo. Pokud Mbappé nastoupí a bude chtít skórovat, Francie nebude od první minuty působit jako tým, který pouze čeká na závěrečný hvizd.
Anglie nehraje pro Tuchela. Hraje také kvůli němu
Anglická situace je složitější. Tuchel se s reprezentací neloučí. V únoru prodloužil smlouvu až do konce Eura 2028 a vedení FA po semifinálové porážce nenaznačilo, že by na tomto plánu chtělo něco měnit.
Anglie proto nemá jednoduchý společný slogan typu „vyhrajme poslední zápas pro trenéra“. Naopak se musí vrátit na hřiště krátce poté, co právě trenérova rozhodnutí vyvolala velmi nepříjemné otázky.
Proti Argentině vedla po Gordonově gólu 1:0, Tuchel však postupně odstranil rychlost, přidal obránce a nechal mužstvo klesnout až před vlastní pokutové území. Argentina během závěru získala úplnou územní převahu a dvěma pozdními góly zápas otočila. Některé anglické hráče podle Sky Sports defenzivní střídání zmátlo, i když zprávy nehovoří o otevřeném rozkolu v kabině.
Bronz proto Tuchelovi porážku nevymaže. Ani vysoká výhra nad Francií nezmění skutečnost, že Anglie byla několik minut od finále a přestala hrát způsobem, který ji do něj mohl dostat.
Může však rozhodnout o tónu, v němž turnaj skončí.
Buď Anglie odjede s pocitem, že po semifinálovém šoku ještě dokázala reagovat a zaznamenala své nejlepší umístění na mistrovství světa od triumfu v roce 1966. Nebo přidá k bolestivé porážce ještě unavený výkon bez energie a otevře léto debatou, zda je Tuchel skutečně člověkem, který má mužstvo dovést k domácímu Euru.
Francie pro někoho, Anglie proti vlastnímu příběhu
Pro Angličany tedy třetí místo není jen bezvýznamnou náplastí. Je to možnost vzít si zpět alespoň část kontroly nad příběhem, který po semifinále ovládla kritika Tuchela.
Mohou ukázat, že jejich cesta mezi nejlepší čtyři nebyla další šťastnou sérií, po níž v rozhodující chvíli opět převládl strach. Hráči, kteří v nejdůležitějších minutách zůstali na lavičce, navíc mohou dostat příležitost připomenout, že anglický kádr nabízel i jiné řešení než šest obránců a čekání na argentinský tlak.
Tady se může motivace přesunout od mužstva jako celku k jednotlivcům. Oba trenéři pravděpodobně výrazně protočí sestavy. Pro hvězdy může být bronzový zápas nepříjemnou povinností, ale pro náhradníky je poslední možností ukázat, že si během turnaje zasloužili větší roli. Reuters očekává změny na obou stranách, u Francie je Deschamps avizoval také kvůli zraněním a nedostupnosti některých hráčů.
Právě složení základních jedenáctek nakonec může být důležitější než velké psychologické úvahy. Hráč, který strávil většinu mistrovství na lavičce, nebude potřebovat dlouhou řeč o národní povinnosti. Pro něj může být zápas s Francií největší osobní příležitostí celého turnaje.
Výhodu má Francie. Ne proto, že by bronz chtěla víc
Francie má před utkáním podle mě mírnou psychologickou výhodu. Ne proto, že by její hráči toužili po třetím místě více než Angličané. Konaté i Deschamps přiznávají, že by tento zápas nejraději vůbec nehráli.
Francouzi ale mají jasnější bod, kolem kterého mohou zklamání soustředit.
Hrají naposledy pro Deschampse. Mohou uzavřít čtrnáctiletou éru vítězstvím. Mbappé má před sebou Zlatou kopačku a další zápis do historie. Navíc měli po úterním semifinále o den více na fyzické i emoční zotavení než Anglie, která přišla o finále ve středu po dvou gólech inkasovaných v samotném závěru.
Anglie má motivaci také, jen je méně příjemná. Musí napravovat, odpovídat a dokazovat. Hraje proti pocitu promarněné příležitosti, proti další známé debatě o strachu v rozhodujících okamžicích a částečně také proti pochybnostem, které vyvolal její vlastní trenér.
To může vytvořit vzdor. Stejně snadno to ale může vytvořit mužstvo, které už chce být z turnaje pryč.
Zápas o třetí místo tedy opravdu nechce hrát nikdo. Jenže Francie v něm může někomu něco darovat. Anglie se bude především snažit, aby si domů neodvezla ještě těžší otázky.
A někdy právě takový rozdíl stačí, aby čokoládová medaile jednomu týmu chutnala o něco méně hořce.
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Reuters – France don’t want „chocolate-medal“ match but team want to deliver for departing coach [1], Reuters – Deschamps’ last dance, Mbappe’s record chase give unwanted third-place game an edge [2], Reuters – Deschamps’ golden France era to end after another heartbreak, but legacy intact [3], England Football – England to face France in World Cup third-place match [4], The FA – Thomas Tuchel extends England contract until 2028 [5], Sky Sports – England players bemused by Tuchel substitutions in Argentina defeat [6], IMAGO [7]
