Když šest střel za čtyřicet minut řekne víc než tabulka
Philadelphia přijela do Vancouveru také v mizerném rozpoložení. Flyers se potýkali se sérií nepovedených výsledků, navíc měli za sebou utkání předchozího dne. Pokud měl být nějaký soupeř příležitostí pro Canucks, aby alespoň na chvíli ukázali pokrok, byl to právě tento. Místo toho domácí v prvních dvou třetinách vyslali na branku jen šest střel.
Prohráli 1:3. Byl to jejich šestý neúspěch v řadě, šestnáctý z posledních sedmnácti zápasů. A kouč Manny Malhotra po utkání nemluvil o smůle nebo odražených kotoučích. Mluvil o chybách, které jeho tým dělá stále dokola.
Vancouver má po dvaceti utkáních bilanci 3–16–1. To není jen slabý start, jaký občas potká i kvalitní tým. Je to výsledek odpovídající pouhým sedmi bodům a nejhoršímu úvodnímu čtvrtletí sezony v historii klubu. Podle analýzy Sportsnetu se Canucks s procentem získaných bodů 17,5 dostali na úroveň nejhoršího dvacetizápasového startu v NHL od zavedení platového stropu v roce 2005.
Přestavba vysvětlí porážky. Nevysvětlí všechno
Canucks vstoupili do sezony s vědomím, že jsou v přestavbě. V takové situaci se nedá očekávat okamžitý boj o Stanley Cup. Mladší hráči potřebují čas, nové kombinace se učí fungovat a výsledek některých zápasů bývá až druhotný. Jenže právě zde je rozdíl mezi týmem, který prohrává při hledání nové podoby, a mužstvem, které přestává plnit základní úkoly.
Malhotra na tento rozdíl upozorňoval už před sezonou. Nezáleží jen na tom, zda hráči zvítězí, ale zda dělají věci, které jim v budoucnu umožní vítězit. Po poslední porážce konstatoval, že opakované chyby jsou problém právě proto, že trenéři na ně upozorňují každý den, a přesto se znovu objevují.
V utkání proti Philadelphii nebylo zapotřebí složitých modelů očekávaných gólů, aby divák poznal základní potíž. Vancouver si nevytvářel dost příležitostí, nedokázal udržet soupeře pod tlakem a začal být nebezpečný až příliš pozdě. Jonathan Lekkerimäki v závěru snížil, ale Flyers už výsledek udrželi a poslední gól přidali do prázdné branky.
Devadesát inkasovaných gólů je účet za celý systém
Čísla Canucks jsou nelichotivá zejména v defenzivě. Po dvaceti zápasech inkasovali devadesát branek, v průměru 4,5 na utkání. To je nejhorší hodnota v celé NHL. Sami dali 56 gólů, takže jejich gólový rozdíl činí minus 34. Pro tým, který chce mladé hráče učit dobrým návykům, je to mimořádně obtížné prostředí.
Neznamená to ovšem, že by všechny góly byly chybou obránců. Ochrana prostoru před brankou začíná pohybem útočníků, návratem po ztrátě kotouče, správným rozebráním hráčů a schopností nenechat protivníka opakovaně zakončovat z nebezpečných míst. Pokud tým nezvládá tyto souvislosti, vystavuje vlastní brankáře tlaku, který dlouhodobě neustojí ani velmi kvalitní jednička.
Zkušený Filip Hronek je podle hodnocení Sportsnetu v pěti proti pěti na hodnotě minus jedenáct. Veteráni Luke Schenn a Jamie Oleksiak také zatím nedokážou obranu dostatečně stabilizovat. Talentovaný Zeev Buium prochází kolísavým obdobím, které u dvacetiletého obránce není samo o sobě překvapivé, ale v takto rozkolísaném týmu se každé zaváhání násobí.
V brance chybí jistota, na kterou byl klub zvyklý
Výraznou součástí celé krize je situace mezi tyčemi. Thatcher Demko dlouhodobě chybí po vážných problémech s kyčlí. Vancouver tak přišel o brankáře, který měl být jednou z hlavních opor. Jeho absence navíc vytváří tlak na další hráče, kteří původně nemuseli dostat tak vysoké vytížení.
Kevin Lankinen se do začátku listopadu propadl na úspěšnost zákroků kolem 80,8 procenta, mimořádně nízké číslo pro brankáře NHL. Záchrannou variantou je čtyřiadvacetiletý Leevi Meriläinen, získaný z waiver listiny Ottawy. Ten odchytal většinu posledních zápasů, ovšem i od něj je těžké očekávat zázraky, když mužstvo před ním pravidelně ztrácí souboje a prostor.
Tohle je důležitý rozdíl. Vancouver nemá jen problém v brance a nemá jen problém před brankou. Obě potíže se navzájem zesilují. Obrana bez jistoty za zády začne hrát opatrněji nebo nervózněji, gólman čelí dalším složitým situacím a každý inkasovaný gól může zhoršit sebedůvěru mužstva, které už dlouho nevyhrálo.
Pettersson se zvedá, Lekkerimäki roste. Jenže druhá lajna drhne
Přesto by bylo nespravedlivé vykreslit Canucks jako mužstvo bez jediné světlé stránky. Elias Pettersson je podle průběžného hodnocení jedním z hráčů, na kterých lze stavět, a vrací se k produktivitě kolem bodu na zápas. Spolu s Brockem Boeserem a Jakem DeBruskem pomáhá první formaci držet alespoň část potřebné úrovně.
Ještě zajímavější je příběh Jonathana Lekkerimäkiho. Mladý švédský útočník má po dvaceti zápasech sedm branek a patnáct bodů. V přestavbě je právě takový posun důležitý: organizace potřebuje zjišťovat, kdo dokáže v příštích sezonách převzít větší odpovědnost. Lekkerimäki zatím ukazuje, že se umí prosadit nejen střelou, ale i lepší prací s tělem a pukem.
Ve druhé lajně je situace slabší. Marco Rossi se po slibném vstupu do sezony střelecky zasekl a Filip Chytil řeší zdravotní komplikace. V týmu, který nemá široký přísun gólů z více formací, pak stačí několik nevýrazných výkonů klíčových útočníků a celá produktivita se stává závislou na několika jednotlivcích.
Co teď musí Vancouver změnit
První úkol není zázračně dohnat tabulku. Po takovém startu by slib rychlého obratu působil spíš jako marketing než sportovní plán. Canucks potřebují dosáhnout něčeho základnějšího: předvádět zápas od zápasu hokej, v němž se hráči mohou spolehnout na společný systém a na vlastní rozhodování.
To znamená lépe chránit střed obranného pásma, zkrátit úseky, kdy mužstvo nemá puk pod kontrolou, a dát mladým hráčům role, ve kterých mohou růst, ne jen přežívat. Stejně důležité je stabilizovat brankoviště a přestat dopouštět, aby jedna chyba strhla celý tým do dalších problémů. Bez toho žádná přestavba nepřinese zdravý základ.
Vancouver může ztratit sezonu a přitom v některých ohledech udělat pokrok. Pokud Lekkerimäki nebo další mladí hráči posílí svou pozici a tým začne lépe zvládat jednotlivé části zápasu, bude mít klub alespoň něco, na čem může stavět. Jestli ale budou Canucks dál potřebovat dvě třetiny na to, aby vůbec začali ohrožovat soupeřovu branku, bude největším problémem něco horšího než poslední místo: hráči se budou učit prohrávat místo toho, aby se učili vítězit.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], NHL.com – Flyers at Canucks, November 9 [2], Sportsnet – Canucks quarter-mark report [3], The Canadian Press / Global News – Malhotra on Canucks' struggles [4]
