Protože Haalandovy góly nevznikly z čistého vzduchu. Nepřišly jako blesk z nebe, který se nedá předvídat. Oba měly svého doručovatele. Andreas Schjelderup přišel po pauze a dvakrát připravil Haalandovi míč do situace, ze které Brazílie dostala rozsudek. Reuters i Guardian uvádějí, že oba Haalandovy zásahy proti Brazílii připravil právě Schjelderup, přičemž Norsko vyhrálo 2:1 a postoupilo do historického čtvrtfinále.
A to je pro Anglii možná důležitější zpráva než samotná věta „pozor na Haalanda“.
Protože Haaland se samozřejmě hlídat musí. Jenže pokud Anglie bude řešit jen jeho tělo, jeho výskok, jeho náběh a jeho střelu, může dopadnout jako Brazílie. Dlouho mít pocit, že má norskou devítku pod kontrolou. A pak zjistit, že neuhlídala cestu, po které k němu přišel míč.
ČTĚTE TAKÉ
Gól není meteor. Někdo ho odpálil
Ve fotbale se po velkých zápasech často mluví o střelcích tak, jako by si góly vyráběli sami. Haaland skóroval. Mbappé rozhodl. Messi vykouzlil. Všechno pravda. Ale jen půl pravdy.
Ani největší útočník světa nefunguje bez kyslíku. A ve fotbale má kyslík často podobu přihrávky.
Haaland proti Brazílii nebyl celý večer všude. Nepotřeboval být. Brazilci ho dlouho drželi těsně, někdy až tanečně těsně, tělo na tělo, ruce kolem pasu, pořád někdo v kontaktu. Jenže tím se řešila hlavně poslední fáze problému. Jako kdyby se hasilo u svíčky, zatímco někdo vedle naléval benzín.
Schjelderup po svém příchodu změnil otázku. Už nešlo jen o to, kde stojí Haaland. Šlo o to, kdo mu dokáže dát míč včas, přesně a do prostoru, kde i půl sekundy stačí na popravu.
Tohle je přesně ten rozdíl mezi bráněním hvězdy a bráněním mechanismu kolem ní.
Brazílie hlídala monstrum. Neuhlídala kabel
Brazílie proti Norsku nebyla bezradná od první minuty. Měla penaltu, měla šance, měla momenty, kdy se zdálo, že tlak favorita se nakonec prostě musí propsat do skóre. Bruno Guimarães ale první penaltu neproměnil, Neymarova pozdní penalta už jen snížila a Haaland mezi tím dvakrát udeřil. Reuters zápas popsal jako norské historické vítězství, ve kterém Haaland skóroval v závěru dvakrát a Norsko poprvé prošlo do čtvrtfinále MS.
Jenže kdo chce pochopit, proč se to stalo, nesmí zastavit záběr až ve chvíli, kdy Haaland zakončuje.
Musí ho zastavit o pár vteřin dřív.
U prvního gólu je klíčové, že míč vůbec přijde do prostoru, odkud Haaland může udělat to, co dělá lépe než skoro kdokoli na světě: přečíst let, načasovat výskok a dát hlavičce sílu i směr. U druhého je zase důležité, že Schjelderup najde cestu k Haalandovi v momentu, kdy Brazilci nejsou srovnaní tak, aby norské devítce sebrali prostor pro zakončení.
Haaland je poslední rána. Schjelderup byl prst na spoušti.
A pokud Anglie nechá prst na spoušti v klidu, může mít v šestnáctce klidně dva stopery nalepené na Haalandovi. Bude jí to k ničemu, když se míč dostane přesně tam, kam nesmí.
Kdo je Andreas Schjelderup a proč o něm nejde mluvit jen fotbalově
Schjelderup není jen anonymní jméno, které se najednou objevilo ve statistikách asistencí. Je to technický ofenzivní hráč, který umí hrát v prostoru mezi liniemi, zvednout hlavu a dodat finální míč. Pro Norsko je cenný právě proto, že nepůsobí jako další velké tělo vedle Haalanda, ale jako někdo, kdo mu umí najít správnou zásuvku.
Zároveň je to hráč s komplikovaným příběhem mimo hřiště. Reuters loni informoval, že ho dánský soud uznal vinným ze sdílení sexuálního materiálu osob mladších 18 let a udělil mu podmíněný trest. Podle agentury Schjelderup u soudu uvedl, že video obdržel přes Snapchat, přeposlal ho do skupinového chatu čtyř přátel a později se veřejně omluvil.
Tohle není detail, který by měl sportovní článek používat jako laciné koření. Ale zároveň není fér dělat, že neexistuje. U Schjelderupa se prostě potkávají dvě roviny: na hřišti se stal jedním z klíčových mužů největšího norského večera, mimo hřiště za sebou má právní kauzu, která jeho profil komplikuje.
A možná právě proto je potřeba psát přesně. Ne z něj dělat pohádkového hrdinu. Ne ho redukovat jen na kauzu. Vidět obojí, ale nezaměňovat jedno za druhé.
V zápase s Brazílií byl fotbalově naprosto zásadní.
Anglie nesmí bránit jen plakát
Anglický čtvrtfinálový problém se teď nabízí až příliš jednoduše: jak zastavit Haalanda?
Jenže správnější otázka zní: jak zastavit Norsko, aby Haaland vůbec dostal použitelný míč?
To znamená hlídat Schjelderupa ve chvíli, kdy ještě není vidět ve vrcholném sestřihu. Když přebírá míč na levé straně nebo v poloprostoru. Když má první dotek směrem dopředu. Když se mu mezi obráncem a záložníkem otevře chodbička. Když se může podívat do vápna a Haaland už začíná náběh.
Tam se bude rozhodovat. Ne až ve chvíli, kdy Haaland letí do vzduchu.
Anglie má dost síly na to, aby s Haalandem fyzicky bojovala. Má stopery, má soubojovost, má zkušenost. Ale pokud bude norské přihrávače nechávat v komfortu, bude ten souboj pokaždé začínat pozdě. A pozdě proti Haalandovi často znamená příliš pozdě.
Brazílie to poznala brutálně.
ČTĚTE TAKÉ
Hvězdu někdy nezastavíš u hvězdy
Tohle je obecnější lekce celého turnaje. Fotbalové superhvězdy se nebrání jen tím, že se jim dá osobní hlídač. Mbappého nezastavíš jen tím, že na něj postavíš rychlého beka. Messiho nezastavíš jen tím, že mu dáš člověka do kapsy. A Haalanda nezastavíš jen tím, že se s ním budeš přetlačovat ve vápně.
Musíš jim vzít zdroj.
U Mbappého je zdrojem míč do sprintu. U Messiho čas a prostor mezi liniemi. U Haalanda kvalita doručení do míst, kde už se nehraje fotbalová šachová partie, ale čistá fyzika. Výskok, náběh, úhel, rána.
Schjelderup proti Brazílii ukázal, jak nebezpečný může být hráč, který není hlavní hvězdou plakátu, ale umí hlavní hvězdu zapnout. A právě proto by se o něm mělo mluvit před Anglií víc.
Ne proto, že je slavnější než Haaland. Není.
Ale protože pokud mu Anglie dovolí dělat to, co dovolila Brazílie, může být Haaland znovu jen posledním člověkem v řetězu. Tím, který se bude objímat s tribunou, zatímco všichni ostatní budou řešit, jak se k němu ten míč zase dostal.
Brazilská chyba jako anglické varování
Anglie se samozřejmě nebude připravovat na Schjelderupa místo Haalanda. To by byl nesmysl. Ale musí se připravovat na Haalanda přes Schjelderupa.
V tom je rozdíl.
Jestli Brazílie něco ukázala, pak to, že Haaland může být dlouho umlčený a stejně rozhodnout zápas během pár minut. Jenže on sám si ty dveře neotevřel. Někdo mu je pootevřel. A Schjelderup v tomhle zápase držel kliku.
Anglie může proti Norsku přežít tlak, souboje i špinavé minuty. To už ukázala proti Mexiku. Ale proti Haalandovi přežívání samo o sobě nestačí. Musí být aktivnější, chytřejší a hlavně dřív u zdroje problému.
Protože ve fotbale často nevyhrává jen ten, kdo má nejlepšího střelce.
Vyhrává ten, kdo mu dokáže doručit míč ve chvíli, kdy už je pozdě s tím něco dělat.
NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY Z MISTROVSTVÍ SVĚTA
Zdroje: Reuters – Norsko vs. Brazílie 2:1 [1], The Guardian – Norsko vs. Brazílie [2], Reuters – případ Andrease Schjelderupa [3], foto IMAGO [4], wikimedia commons CC BY-SA 4.0
