Místo toho vytáhl jiné: Přes pět tisíc čelenek a více než sedm tisíc párů ponožek. To jsou podle Federera věci, které během profesionální kariéry skutečně spotřeboval. Ponožky přitom počítal po párech, nikoliv jednotlivě, protože běžně hrál ve dvou párech najednou. A jednou v prvním kole Wimbledonu dokonce nastoupil ve třech. ATP na podobnou statistiku tabulku nikdy nepotřebovala. Federer si ji do Síně slávy přinesl sám.
Dvacet grandslamů tentokrát nebylo tím hlavním
Na jeho projevu bylo zajímavé právě to, jak málo času věnoval vlastnímu seznamu úspěchů. Federer samozřejmě ví, co vyhrál. Celý tenisový svět to ví také. Mnohem víc ale mluvil o tom, z čeho se kariéra skládala v každodenním životě. O rodině, trenérech, lidech kolem turnajů, začátcích v Basileji a drobných rituálech, které se opakovaly rok za rokem.
Jako třináctiletý podával míčky na Swiss Indoors a vzpomínal, jak ho po celém dni stání bolely nohy. O několik desetiletí později se právě z toho dítěte stal člověk, jehož vlastní zápasy sledovaly miliony fanoušků po celém světě.
Čelenky a ponožky proto nebyly jen náhodný vtip. Byly docela přesným způsobem, jak popsat délku kariéry, kterou samotných 103 titulů možná ani nevystihuje.
Sedm tisíc párů ponožek začíná dávat smysl, když hrajete ve dvou
Federer při zápasech běžně používal dva páry ponožek současně. Nešlo o módní výstřelek, ale o komfort v botě a způsob, jakým byl zvyklý hrát. Jednou ale ani dva nestačily. Při prvním kole Wimbledonu prý nastoupil dokonce ve třech párech.
Pro člověka, jehož tenis vypadal na obrazovce téměř dokonale elegantně a bez námahy, je to sympatický detail. Pod uhlazeným jednoručným bekhendem a pohybem, který působil tak lehce, existoval také člověk řešící úplně obyčejné problémy profesionálního sportovce. Třeba kolik ponožek potřebuje nacpat do bot, aby se v nich cítil správně.
Federer během projevu několikrát plakal
Večer samozřejmě nebyl jen veselou inventurou šatníku. Federera do Síně slávy uvedla jeho manželka Mirka a právě při poděkování rodině patřily okamžiky k nejemotivnějším částem projevu. Několikrát musel přestat mluvit, aby se uklidnil, a sám žertoval, že při tempu svých pauz možná skončí až při východu slunce.
Mluvil o rodičích, dětech, trenérech a lidech, kteří mu umožnili strávit velkou část života na tenisovém okruhu. Síň slávy podle něj nikdy nebyla cílem - cílem bylo hrát.
Možná právě proto ve chvíli, kdy měl slavnostně shrnout jednu z nejslavnějších kariér historie tenisu, nepotřeboval fanouškům znovu připomínat dvacátý grandslam nebo počet týdnů na prvním místě. Ty už zůstávají v tabulkách.
Síň slávy nakonec není statistická databáze
Federer byl uveden do International Tennis Hall of Fame společně s americkou novinářkou a bývalou hráčkou Mary Carillo. Pro švýcarskou legendu tím přišel formální okamžik, který po konci kariéry v roce 2022 prakticky nikdo nezpochybňoval. Do tenisové historie patřil dávno předtím, než mu někdo předal pamětní sako.
Bylo docela příjemné, že jeho večer nakonec nebyl další přehlídkou čísel, která už každý zná. Roger Federer vyhrál osmkrát Wimbledon, šestkrát Australian Open, pětkrát US Open a jednou Roland Garros. Těmito údaji se budou ještě desítky let měřit další generace hráčů.
Je však jisté, že čelenková a ponožková statistika je metrika, ve které ho asi nikdo jen tak rychle nepřekoná.
DALŠÍ NOVINKY Z TENISU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: ATP Tour – Federer delivers tear-filled Hall of Fame speech: „One of the greatest honours of my life“ [1], Reuters – Emotional Federer full of love and gratitude at Hall of Fame induction [2], International Tennis Hall of Fame – 2026 Induction Celebration [3].
