Zlomený prst mohl znamenat konec závodního víkendu
Raúl Fernández měl po sobotním pádu na okruhu Mandalika vážné pochybnosti, zda bude vůbec schopný nastoupit do nedělní Grand Prix. První vyšetření odhalilo zlomeninu jednoho prstu, ale další kontrola ukázala, že zraněné jsou nakonec dva. Největší problém představoval ukazováček pravé ruky. Právě tímto prstem Fernández běžně ovládá přední brzdu svého motocyklu.
Běžný řidič si těžko představí, jak velký problém takové zranění znamená. Jenže v MotoGP závisí na práci s brzdovou páčkou téměř každý nájezd do zatáčky.
Závodníci musejí při rychlostech přesahujících 300 kilometrů za hodinu přesně odhadovat brzdné body a během zlomků sekund regulovat sílu, kterou na páčku působí. Pokud jezdec ztratí možnost používat prst, na který je dlouhodobě zvyklý, mění se celý naučený pohyb. A právě s tím se Fernández musel vypořádat.
Mechanici upravili brzdu. Fernández začal od nuly
Jeho tým Trackhouse Aprilia společně se zdravotnickým personálem MotoGP připravil řešení, které mělo umožnit nedělní start. Mechanici upravili polohu brzdové páčky a Fernández začal používat prostředníček místo zraněného ukazováčku.
Na první pohled může taková změna působit jako drobnost. Ve skutečnosti však ovlivňuje způsob držení řídítek, polohu ruky i citlivost při dávkování brzdné síly.
Fernández později vysvětloval, že se tím prakticky změnily všechny jeho zažité brzdné orientační body. Musel si znovu zvykat na to, kdy brzdit, jak silně zatlačit a jak současně udržet motocykl stabilní při nájezdu do zatáčky.
Na přípravu měl přitom pouze krátký nedělní warm-up. Zdravotníci mu navíc zraněné prsty zafixovali tak, aby mohl během závodu co nejlépe kontrolovat ruku a minimalizovat bolest. Ani tato opatření však nemohla zranění odstranit.
Vedl závod, přestože ho po třinácti kolech začala přemáhat bolest
Navzdory všem komplikacím se Fernández dokázal v nedělní Grand Prix okamžitě prosadit mezi nejrychlejší jezdce. Po startu se dostal do vedení a dlouho držel za sebou také továrního jezdce Aprilie Marca Bezzecchiho. Jenže s přibývajícími koly začala být bolest stále výraznější.
Fernández po závodě přiznal, že přibližně po třinácti až čtrnácti kolech už měl značné problémy udržet potřebnou koncentraci na práci s řídítky. V takové situaci není zásadní pouze samotná bolest. Jezdec musí současně kontrolovat motocykl, sledovat soupeře, pracovat s pneumatikami a vyhodnocovat každou změnu podmínek.
Fernández nakonec nedokázal odolat rychlejšímu Bezzecchimu, který ho předjel a závod vyhrál. Druhé místo však bylo vzhledem k okolnostem mimořádným úspěchem. Španěl po dojezdu přiznal, že sám úplně nechápe, jak se mu podařilo tak náročný závod zvládnout.
Výsledek, který ukazuje, co všechno musí jezdec MotoGP ovládat
Fernándezův výkon nabízí zajímavý pohled na dovednosti, které běžný televizní přenos nedokáže úplně ukázat. Diváci většinou sledují především rychlost, předjíždění a práci s ideální stopou. Jenže podstatná část výkonu vzniká prostřednictvím drobných pohybů rukou, nohou a celého těla.
Profesionální jezdci tyto pohyby opakují tisíckrát, až se stanou prakticky automatickými. Pokud musí některý z nich náhle změnit, může tím narušit celou svou techniku.
Fernández v Indonésii ukázal, že dokáže podobnou změnu zvládnout i při extrémní fyzické zátěži. Jeho druhé místo navíc přispělo k historickému úspěchu Aprilie, jejíž motocykly obsadily všechny čtyři nejvyšší příčky.
Španěl přitom ještě v sobotu vůbec nevěděl, zda bude schopný závod dokončit. Nakonec mu k vítězství chybělo pouze jedno místo. A možná i dva zdravé prsty.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], Motorsport.com – I don't know how I did that: Raul Fernandez rides to Indonesian GP podium with broken fingers [2], MotoGP – Bezzecchi beats Fernandez in Mandalika [3].
