Sedm zápasů, sedm vítězství, jednadvacet bodů. Manchester City pod Enzem Marescou vypadal na začátku Premier League téměř nezastavitelně. Do Birminghamu ale přijel na stadion, na kterém se mu v posledních sezonách opakovaně nedařilo. A Aston Villa opět našla způsob, jak mu připomenout, že nejlepší výsledková bilance ještě neznamená bezchybnou hru.
Nicolas Jackson dal dva góly, Erling Haaland mezi nimi vyrovnal a Villa vyhrála 2:1. Kdo by čekal drtivou převahu domácích a devadesát minut bezradného City, zápas by popsal špatně. Hosté se dostávali do zakončení, vytvořili několik velmi nebezpečných momentů a domácí brankář Zion Suzuki musel opakovaně zasahovat. Přesto City prohrálo, protože soupeř dokázal využít dvě situace, které si favorit způsobil z velké části sám.
První gól: nikdo nepresoval, přesto vznikla katastrofa
Běžné vysvětlení chyby obránce při rozehrávce bývá jednoduché: soupeř agresivně napadal a donutil ho k riskantnímu rozhodnutí. Jenže šestá minuta na Villa Parku takto nevypadala. Rúben Dias poslal obloučkem míč na Marca Guéhiho, který měl prostor na zpracování.
Guéhi přesto nezvládl technicky základní situaci. Míč mu odskočil od vlastní stojné nohy přímo k Johnu McGinnovi. Ten okamžitě poslal do příležitosti Jacksona, který si připravil střelu přes Elliota Andersona a prudce zakončil pod břevno.
Pro posouzení Marescova systému je důležité rozlišit dvě věci. Samotné pokažené zpracování nelze svést na taktický plán trenéra. V podobné situaci musí stoper na této úrovni pracovat s míčem spolehlivě. Zároveň však moderní rozehrávka vytváří okamžiky, kdy ztráta v nebezpečném prostoru umožní soupeři vyrazit proti ještě neuspořádané obraně.
Villa tentokrát nepotřebovala dlouhou kombinaci. Stačilo správně reagovat na dárek a Jackson měl otevřenou cestu k zakončení. První gól je proto spíš dokladem mimořádně drahé individuální chyby než důkazem, že Emery presinkem rozebral rozehrávku City.
Převaha City byla skutečná. A přesto nestačila
Po inkasovaném gólu City nesložilo zbraně. V prvním poločase zaznamenalo 29 doteků v pokutovém území Aston Villy, což bylo podle dat Opta nejvíce za úvodních 45 minut kterékoli ligové partie v této sezoně. Iliman Ndiaye dvakrát ohrozil branku, jeho jeden pokus Suzuki vytáhl a další skončil na tyči. S šancemi přicházeli také Rayan Cherki či Abdukodir Khusanov.
Ve 52. minutě už se tlak projevil. Ndiaye nacentroval zprava a Haaland hlavičkou vyrovnal. City mělo po tomto gólu možnost utkání převrátit na svou stranu. Joško Gvardiol vystřelil a Suzuki míč vytáhl na břevno.
Tohle je důležité pro férové hodnocení. City nepadlo proto, že by celý zápas neumělo hrát dopředu. Jeho problém spočíval spíš v poměru mezi tím, kolik práce odvedlo při vytváření šancí, a tím, jak snadno soupeři umožnilo vstřelit rozhodující branky.
Druhý gól: jak z kvalitní akce vznikla chyba brankáře
Při druhém Jacksonově zásahu už měl domácí útok více vlastní zásluhy. Útočník nejprve uvolnil Ibrahima Mbayeho na pravé straně. Náhradník Villy mu poté míč vrátil do střelecké pozice a Jackson zakončil směrem na branku.
Střela však mířila na Gianluigiho Donnarummu. Italský brankář šel na zem nešikovně a nechal míč projít pod tělem. Villa znovu vedla a tentokrát už výsledek ubránila.
Zatímco u prvního gólu šlo o chybu při prvním doteku, druhý vznikl kombinací povedené akce domácích a slabého brankářského zákroku. Obě situace proto nelze hodit do jednoho pytle pod označením „špatná obrana“. Spojuje je ale to, že City v klíčových chvílích selhalo v činnostech, které má tým aspirující na titul zvládat s vyšší spolehlivostí.
Čísla, která porážce dávají nepříjemný kontext
Podle Opta inkasoval Manchester City v úvodních devíti soutěžních zápasech sezony osm gólů. V posledních čtyřech jich dostal devět. V tak malém vzorku mohou čísla ovlivnit rozdílní soupeři, neobvyklé zápasy i výpadky jednotlivců. Přesto jde o vývoj, který má trenér důvod řešit.
Ještě výmluvnější je statistika hráčů zapojených do sobotních chyb. Guéhi má od začátku předchozí sezony tři chyby vedoucí přímo ke gólu a Donnarumma stejný počet od svého příchodu do City. Neznamená to, že každý jejich dotek je riskantní. Znamená to však, že oběma se opakovaně přihodily momenty s okamžitým dopadem na skóre.
Maresca zareagoval už o poločase: Guéhiho vystřídal Rico Lewis. Tím trenér ukázal, že první situaci nechápe jako bezvýznamnou náhodu, kterou lze jednoduše přehlédnout. Mnohem těžší než střídání je ale dlouhodobě rozhodnout, jak spojit náročnou rozehrávku od obránců s jistotou, která v posledních zápasech chyběla.
Co na City má Aston Villa?
Tři z posledních pěti ligových porážek City přišly právě proti Aston Ville. Domácí navíc vyhráli čtyři po sobě jdoucí ligová utkání proti tomuto soupeři na Villa Parku. Část vysvětlení může ležet v tom, že Emeryho tým dokáže přestát delší pasáže bez míče a potom velmi přímo zaútočit do vzniklého prostoru.
Sobotní zápas ale nebyl učebnicovým triumfem celoplošného presinku. Villa nevytvořila oba góly stejným způsobem a City jí opakovaně znepříjemňovalo život v obranném pásmu. Výsledek byl těsný a několikrát ho výrazně ovlivnily zákroky Suzukiho.
Právě proto je pro City nepříjemnější než jednoznačný debakl. Marescovo mužstvo nemůže říct, že vůbec nebylo ve hře. Bylo v ní až do konce. Vypracovalo si šance, ale prohrálo na chyby, které by při stejném výkonu dopředu nemusely přijít. A dokud se jejich četnost nesníží, může se podobný scénář opakovat i proti soupeřům, kteří jinak City přehrávat nedokážou.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], Opta Analyst – Aston Villa 2:1 Manchester City, detailní rozbor a zápasové statistiky [2], Reuters – Maresca rues costly errors as Villa inflict first league defeat [3].
