Když Luka Modrić v roce 2006 debutoval za chorvatskou reprezentaci, český fotbal žil v úplně jiné éře a řada dnešních reprezentantů byla ještě na základní škole. O dvacet let později přijel Modrić do Prahy, dal Česku gól a pomohl Chorvatsku vyhrát 2:1. Ve 41 letech tak znovu připomněl, že jeho věk už dávno není zajímavý jen jako kuriozita.
Čtyřicetiletý fotbalista bývá obvykle pozoruhodný tím, že ještě vůbec hraje. U Modriće je mnohem důležitější, že pořád ovlivňuje, kdo zápas vyhraje. A právě v tom je Chorvatsko zajímavé: dokáže využívat hráče z nejslavnější generace tak, aby nepůsobili jako připomínka minulosti, ale jako funkční součást současného týmu.
Chorvatsko staré hráče neudržuje ze sentimentu
Modrić už samozřejmě není stejný fotbalista jako v nejlepších letech Realu Madrid. Nemusí pokrývat každou část hřiště, vyhrávat každý souboj nebo běhat víc než lidé o patnáct let mladší. Chorvatsko po něm ani nic takového nechce. Jeho hodnota je v rozhodování, práci s tempem, orientaci pod tlakem a schopnosti vyřešit situace, v nichž mladší hráči často potřebují jeden dotek nebo jednu sekundu navíc.
Vedle něj přitom pořád zůstává důležitý také sedmatřicetiletý Ivan Perišić. Oba dál hrají výrazné role, přestože by jejich věk v jiných reprezentacích automaticky otevíral debatu o generační výměně. Chorvatsko ale generační obměnu neodkládá. Dělá ji kolem nich.
Právě v tom je rozdíl mezi kontinuitou a skanzenem
Pokud by Modrić a Perišić stále drželi místa jen proto, že byli součástí nejslavnější chorvatské generace, reprezentace by postupně zamrzla. Mladší hráči by čekali, až veteráni konečně odejdou, a celé mužstvo by stálo na vzpomínkách. Chorvatsko ale dokáže měnit lidi kolem nich a zároveň si ponechat vlastnosti, které nová generace ještě nemá.
Výsledkem není tým složený ze starých hráčů, ale tým, který má několik velmi zkušených lidí na konkrétních místech a kolem nich přidává další generaci. Modrićův věk proto nepůsobí jako problém, který země odmítá řešit. Působí jako výhoda, kterou stále umí správně používat.
Česko tentokrát narazilo právě na tuhle kvalitu
Bylo by snadné po porážce hledat jen chyby českého mužstva. Samozřejmě existují a každý zápas nabízí materiálu dost, jenže mnohem zajímavější je pochopit, proti čemu Česko hrálo. Chorvatsko stále dokáže v klíčových chvílích zpomalit utkání, když potřebuje získat kontrolu, a naopak ho zrychlit, když se otevře prostor.
Modrić je v tomhle pořád zásadním hráčem, protože jeho hra nikdy nestála jen na fyzické převaze. Vidí situaci dřív než ostatní, ví, kde bude prostor ještě předtím, než se skutečně otevře, a pokud dokážete rozhodovat rychleji než soupeř, nemusíte nutně také rychleji běhat. Právě tenhle typ inteligence přežívá věk mnohem lépe než hra postavená hlavně na dynamice.
Věk je problém až ve chvíli, kdy začne snižovat hodnotu
U Modriće se to zatím neděje dost výrazně na to, aby ho reprezentace odstavila. Je samozřejmé, že konec kariéry jednou přijde, ale Chorvatsko nemá důvod ho hledat uměle jen proto, že číslo v občance už působí absurdně.
A právě proto je jeho příběh ve 41 letech tak výjimečný. Ne proto, že muž narozený v roce 1985 pořád obléká reprezentační dres, ale proto, že dvacet let po debutu přijede do Prahy a český tým stále musí řešit úplně stejný problém jako soupeři před deseti lety: jak zabránit Lukovi Modrićovi, aby rozhodoval zápas.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: UEFA – UEFA Nations League matchday highlights and round-up [1], beIN Sports – The record Luka Modrić broke with Croatia at age 41 [2].
