Sparta mohla z Ďolíčku odjíždět s pocitem, že ji o vítězství připravil jediný povedený zákrok brankáře. Nebo tyč, kterou v nouzi trefil obránce domácích. Jenže když si poskládáme všech devadesát minut proti Bohemians a přidáme předchozí ligové i pohárové zápasy, vychází z toho mnohem nepříjemnější obrázek. Letenští remizovali 0:0, v závěru nevyužili přesilovku a na vedoucí Slavii ztrácejí osm bodů. Výsledek sám o sobě ještě nic definitivně nerozhoduje. Opakující se způsob, jakým Sparta přichází o góly, už ale stojí za pozornost.
V Ďolíčku nechyběla každá šance. Chyběl poslední dotek
Úvod byl spíš bojem o prostor než soustavným tlakem. Sparta se postupně dostávala výš, ale skutečně nebezpečné situace nepřicházely automaticky s každým útokem. Jedna z prvních velkých příležitostí vznikla po chybě Bohemians v rozehrávce. Matěj Jurásek získal míč, přesně odcentroval a Ángel Alcócer hlavičkoval z bezprostřední blízkosti. Tomáš Frühwald však předvedl mimořádný zákrok.
Po přestávce přišla další možnost, tentokrát po Brunesově centru před téměř prázdnou branku. Petr Mirvald zasáhl na poslední chvíli, odvrácený míč skončil na tyči vlastní brány. Střídající Ebrima Singhateh se později ocitl sám před Frühwaldem, ale domácí gólman jeho pokus vytáhl konečky prstů. A potom přišel moment, který celý sparťanský večer shrnul nejvýstižněji: kapitán Patrik Vydra zakončoval ve skluzu u zadní tyče do odkryté branky, jenže minul.
Tohle nejsou jen střely z dálky, po kterých se útočník může vymlouvat na nepříznivý úhel. Sparta se do několika skutečně kvalitních pozic dostala. Zápasová statistika uvádí šest střel na branku a hodnotu očekávaných gólů 3,11. Takové číslo při výsledku 0:0 dobře ilustruje, jak výrazně skutečná produktivita za vytvořenými příležitostmi zaostala. Je proto poctivé říct, že v Ďolíčku nebyla úplně bez nápadu. Stejně poctivé je ale dodat, že její útočná převaha nepřinesla odpovídající počet proměněných situací. Z konkrétních šancí se stal zápas, v němž každé další neproměněné zakončení zvyšovalo tlak na následující pokus.
Přesilovka, která měla změnit zápas
V 74. minutě uviděl Mirvald druhou žlutou kartu. Pro Spartu to byla přibližně čtvrthodina s početní výhodou proti soupeři, který už předtím převážně bránil. Právě tady se nabízelo zrychlení kombinace, přesnější obsazování zadní tyče a větší trpělivost při hledání poslední přihrávky. Sparta ale své možnosti neproměnila ani proti deseti.
Samotná červená karta samozřejmě není automatický nárok na gól. Tým v oslabení zpravidla stáhne hráče blíž k vlastnímu vápnu, kde je prostoru méně. Jenže pro klub, který chce bojovat o titul, je důležité umět takové zápasy rozhodovat i jinak než otevřenou přestřelkou. Když nevyjde první centr, musí přijít druhá varianta. Když soupeř přežije jednu velkou šanci, nesmí se z toho stát alibi pro zbytek utkání.
Nejde jen o jednu remízu
Čísla předchozích týdnů jsou výmluvnější než nedělní frustrace. Sparta nedala gól ve čtyřech z posledních pěti soutěžních zápasů. Z posledních šesti soutěžních utkání vyhrála jediné. V ligových venkovních zápasech zatím zvítězila pouze dvakrát ze sedmi pokusů a získala na hřištích soupeřů osm bodů z celkových 23.
Tady už se nedá pohodlně argumentovat pouze výjimečným výkonem Frühwalda. V derby chyběla přesnost v jasných příležitostech, v širším vzorku chybí také schopnost vytvářet a proměňovat dostatek podobných situací opakovaně. Rozdíl je podstatný: problémy s koncovkou se mohou v jednom zápase otočit jediným povedeným zakončením, ale nevyvážený útočný projev se bez změny v pohybu, načasování a rozhodování vrací.
Ani prohra s Baníkem 0:2 v domácím poháru nepůsobí v tomto kontextu jako náhodná odbočka. Sparta může mít nad soupeřem územní převahu, míč i pocit kontroly. Pokud však v posledních metrech selhává, utkání je otevřené déle, než by mělo být. A s každou minutou roste pravděpodobnost, že soupeř svůj plán ubrání.
Slavia už nemusí čekat na sparťanské zaváhání
Osmibodová ztráta po 13 kolech titulový závod matematicky neuzavírá. Fotbalová sezona je dlouhá, formy se mění a přijdou další vzájemné souboje. Pro Spartu je ale nepříjemné něco jiného: vedoucí Slavia po vysoké výhře nad Jabloncem získává nejen body, ale i prostor pro případnou chybu. Sparta si takový luxus postupně bere sama.
Trenér Brian Priske po remíze přiznal frustraci z toho, že se jeho hráči nedokážou v podobných šancích prosadit. Jeho popis zápasu odpovídá tomu, co bylo vidět: domácí branku letenský tým ohrožoval, přesto zůstal bez gólu. Další krok už ale nebude otázkou toho, zda Sparta umí v tiskové konferenci správně pojmenovat problém. Důležité bude, zda si hráči v příštích zápasech poradí s okamžikem, kdy se rozhoduje o třech bodech.
Až přijde další těžký venkovní zápas, nebude nikoho zajímat, kolik měla Sparta slibných centrů. Bude se počítat, jestli dokázala jeden z nich proměnit. Právě schopnost rozhodovat takové zápasy bude určovat, zda se Sparta ještě dokáže k vedoucí Slavii přiblížit.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], ČTK / České noviny – Sparta zahazovala šance a v derby s Bohemians hrála 0:0 [2], Bohemians Praha 1905 – Vybojovaný bod v derby [3], iSport – Bohemians–Sparta, statistiky zápasu [4]
