Na papíře měla Slavia vyhrát. Na hřišti rozhodly dvě chyby
Před úterním utkáním se Sabahem se nabízela jednoduchá úvaha. Slavia sice v Lize mistrů čeká na vítězství od roku 2007, ale v Baku nastoupila proti jednomu z nejméně zkušených účastníků soutěže.
Ázerbájdžánský klub vznikl před devíti lety a do ligové fáze prošel sérií úspěchů v kvalifikaci. Jeho cesta byla pozoruhodná, ale Slavia měla především zkušenější mužstvo a povinnost přijmout roli favorita. Podle čísel tomu částečně odpovídal i průběh zápasu.
Pražané drželi míč přibližně 55 procent času, vystřelili osmnáctkrát a osm pokusů mířilo mezi tyče. V pokutovém území soupeře zaznamenali 34 kontaktů s míčem a podle statistik neproměnili pět velkých brankových příležitostí.
Jenže v 49. minutě potrestal jednu z jejich ztrát Kaheem Parris a v 88. minutě využil další chybu Joy-Lance Mickels. Slavia prohrála 0:2. Trpišovský po utkání označil oba inkasované góly za důsledek zbytečných chyb. Nejvíce ho rozčiloval první zásah, protože situace vznikla po ztrátě míče, kterou jeho mužstvo podle trenéra nemělo vůbec připustit. Slavia tak nedoplatila pouze na nepřesné zakončení. Nedokázala zvládnout ani dvě situace, ve kterých soupeři nabídla prostor k rozhodujícím útokům.
Pět velkých šancí bez gólu. Tohle už nelze svádět na nedostatek příležitostí
Fotbalový tým může prohrát zápas proto, že si proti silnějšímu soupeři nedokáže vytvořit šance. V takovém případě je problém zřejmý: jeho útočná kvalita nestačí k překonání obrany protivníka. V Baku však Slavia čelila jinému problému. Do střeleckých situací se dostávala opakovaně. Podle dat společnosti Opta, která zveřejňuje také Sky Sports, nevyužila pět velkých šancí. Její očekávané góly se podle dostupných statistických modelů pohybovaly nad hodnotou dvou branek.
Taková data neznamenají, že Slavia měla automaticky zvítězit. Statistiky očekávaných gólů totiž popisují kvalitu střeleckých příležitostí, nikoli zaručený výsledek. Přesto ukazují, že český tým měl dostatek možností minimálně k tomu, aby skóroval.
Tomáš Chorý mohl uspět při několika zakončeních v pokutovém území. Lukáš Provod se ve druhém poločase dostal do slibné situace, ale domácí brankář Stas Pokatilov jeho pokus zastavil. Sabah navíc dokázal další dorážky a střely blokovat. Právě Pokatilov patřil mezi hlavní postavy večera.
Pokud by Slavia proměnila alespoň jednu z prvních velkých příležitostí, mohl se zápas vyvíjet úplně jinak. Sabah by musel více útočit a českému týmu by se otevřel prostor, který proti stažené obraně hledal obtížně. Místo toho Pražané nedokázali skórovat ani ve chvílích, kdy měli kvalitní střelecké možnosti.
Když Slavia vede hru, nemusí to znamenat, že kontroluje zápas
Jindřich Trpišovský po utkání upozornil na další problém: jeho hráči příliš často ztráceli míč a soupeř je dokázal přehrávat ve středu pole. Tahle část jeho hodnocení je důležitá. Slavia měla vyšší držení míče i více střel, ale to samo o sobě neznamená, že dokázala po celých devadesát minut určovat průběh utkání.
Sabah nemusel dominovat počtem přihrávek. Stačilo mu získávat míč ve chvílích, kdy české mužstvo nebylo dobře postavené pro okamžité bránění. První gól je dobrým příkladem. Ztráta umožnila domácím rychle zaútočit do prostoru, který Slavia nedokázala zabezpečit. Parris pak situaci vyřešil přesnou střelou. Právě podobné momenty mají v evropském fotbale velkou váhu.
Slavia je z české ligy zvyklá, že dokáže řadu soupeřů dostat pod intenzivní tlak a udržovat je dlouho na vlastní polovině. V evropských zápasech však narazí také na mužstva, která si pod tlakem poradí lépe, dokážou využít první volnou přihrávku a rychle změní směr útoku. To neznamená, že Slavia nemá dobře zvládnutý systém napadání. Znamená to, že při jeho využívání musí současně lépe kontrolovat prostor, který za sebou nechává. Pokud se jí to nepodaří, může být větší počet vlastních útoků vykoupen nebezpečnými příležitostmi soupeře.
Proti Lens bojovala i v deseti. V Baku se nedokázala prosadit ani v jedenácti
Poslední dva zápasy Ligy mistrů přitom ukazují, jak rozdílné podoby může mít slávistická evropská frustrace. V září proti Lens dokázala Slavia vzdorovat velmi kvalitnímu soupeři a dokonce se dostala do vedení, přestože část utkání musela odehrát v oslabení. Nakonec ale podlehla 2:3 gólem v závěru.
V Baku se situace vyvíjela jinak. Slavia nastoupila jako favorit, hrála v plném počtu a měla dostatek příležitostí k tomu, aby rozhodla ve svůj prospěch. Přesto nevstřelila ani jediný gól. Tyto dva zápasy mají odlišné příčiny neúspěchu, ale spojuje je neschopnost proměnit slibný průběh utkání v odpovídající výsledek.
Proti Lens rozhodly detaily v defenzivě a závěrečné minuty. Proti Sabahu kombinace neproměněných šancí, ztrát míče a individuálních chyb. Je proto příliš jednoduché vyvozovat, že Slavia má jeden konkrétní taktický problém, jehož odstranění jí automaticky zajistí vítězství. Současně ale nelze přehlížet, že opakovaně naráží na situace, ve kterých nedokáže využít vlastní dobrou práci během zápasu.
Jednadvacet utkání bez vítězství už není série, nad kterou lze mávnout rukou
Slavia naposledy vyhrála zápas hlavní fáze Ligy mistrů v září 2007, kdy při své premiéře porazila Steauu Bukurešť 2:1. Od té doby uplynulo devatenáct let a pražský klub odehrál dalších 21 utkání bez vítězství. Sedm skončilo remízou a čtrnáct porážkou. Samotná statistika přitom vyžaduje kontext.
Slavia během tohoto období nastupovala také proti Barceloně, Arsenalu a dalším soupeřům, kteří měli výrazně kvalitnější a dražší kádry. Není rozumné očekávat, že český mistr bude pravidelně porážet nejbohatší evropské kluby. Jenže právě proto je porážka v Baku tak důležitá.
Sabah měl podle klubového koeficientu nejnižší postavení z účastníků letošní ligové fáze. V porovnání s evropskými giganty představoval soupeře, proti kterému se Slavia mohla oprávněně považovat za favorita. A přesto nedokázala uspět. V širším evropském kontextu navíc Slavia čeká na vítězství už sedmnáct pohárových zápasů. Přestože tuto sérii tvoří utkání z různých soutěží a proti odlišně silným soupeřům, její délka naznačuje, že současný problém není omezený pouze na jednu nepovedenou výpravu.
Trpišovského nejnepříjemnější přiznání nebylo o výsledku
Po zápase v Baku zazněla od Jindřicha Trpišovského věta, která možná vystihuje současnou situaci Slavie lépe než samotná statistika. Trenér přiznal, že se podle jeho hodnocení žádný z hráčů nedostal ke svému výkonnostnímu maximu. Právě v takovém zápase je to vážný problém.
Slavia má proti evropským gigantům jen omezené možnosti ovlivnit individuální kvalitu soupeře. Proti mužstvu, jako je Sabah, by však měla mít dostatek vlastních schopností, aby dokázala zápas rozhodnout i bez absolutně dokonalého výkonu všech hráčů.
Pokud se ale větší část sestavy pohybuje pod svou obvyklou úrovní, může se kvalitativní rozdíl velmi rychle vytratit. Trpišovský zároveň připustil, že Slavii očividně nesedí role favorita. To není pouze psychologická poznámka. Role favorita totiž mění samotný způsob utkání. Proti silnějším soupeřům může tým těžit z kompaktní obrany, rychlých přechodů a situací, ve kterých dokáže trestat jejich chyby.
Když má naopak sám tvořit hru, musí pravidelně nacházet řešení proti připravené obraně, držet koncentraci při postupném útoku a současně nepřipustit nebezpečné protiútoky. Slavia v Baku ukázala, že právě kombinace těchto požadavků jí může působit značné potíže.
Další zápas se nedá vyhrát pouze větší intenzitou
Trpišovský nyní stojí před úkolem, který není jednoduché vyřešit jednou změnou sestavy nebo tvrdším tréninkem. Slavia musí zlepšit proměňování příležitostí, ale zároveň potřebuje větší jistotu při přechodu mezi útokem a obranou.
Z Baku si také musí odnést zkušenost, že vysoké držení míče a počet střel nemusí automaticky znamenat dobrý výkon. Pokud tým ztrácí míče v nebezpečných prostorech a opakovaně nenachází správné řešení před brankou, může jeho převaha zůstat pouze statistickou zajímavostí. Další protivníci v Lize mistrů budou pravděpodobně ještě náročnější.
Slavia se proto nemůže spokojit s vysvětlením, že proti Sabahu měla smůlu. Pět neproměněných velkých šancí je závažná část problému, ale nikoli jeho úplný popis.
Porážka 0:2 v Baku nebude pro Slavii nejhorší kvůli samotným dvěma inkasovaným gólům. Nejvíc bolí skutečnost, že tentokrát měla papírově slabšího soupeře, více příležitostí i možnost ukončit devatenáctileté čekání. A přesto nenašla způsob, jak vyhrát. Právě to musí Trpišovského mužstvo změnit, pokud chce být v Evropě úspěšnější než pouze konkurenceschopné.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], SK Slavia Praha – Z Baku bez bodu a vstřeleného gólu [2], SK Slavia Praha – Strašně hloupé chyby. Nikdo se nedotkl maxima [3], Sky Sports – Sabah 2:0 Slavia Prague, match statistics [4], L'Équipe – Slavia Prague's Champions League winless record [5].
