A nejzajímavější je, že mezi nimi nejsou jen fanoušci nostalgicky vzpomínající na desetiválce a řev starých monopostů. Patří mezi ně i samotní jezdci.
Max Verstappen mluví o „anti-racing“ autech. Lando Norris otevřeně říká, že by nejradši „vyhodil baterii do koše“. A FIA už během prvních měsíců nové éry pravidel začala upravovat energetický management, protože současný stav vyvolával příliš mnoho frustrace.
To není běžná technická debata. To je spor o samotnou podstatu Formule 1.
Problém není v rychlosti. Problém je v pocitu
Moderní monoposty nejsou pomalé. Naopak. Jsou technologicky neuvěřitelné. Jenže velká část jezdců má pocit, že auta už neodměňují přirozeně agresivní styl jízdy tak jako dřív.
To je zásadní změna.
V minulých generacích platilo jednoduché pravidlo: čím dřív šel jezdec na plyn, čím agresivněji útočil a čím víc riskoval, tím větší mohl získat výhodu.
Nová pravidla ale přinesla mnohem větší důraz na energetický management. Piloti musí neustále přemýšlet nad tím, kde šetřit baterii, kde rekuperovat energii a kde si mohou dovolit jet naplno.
A právě to Verstappen i Norris kritizují nejvíc.
Protože podle nich vzniká absurdní situace: jezdec je někdy za agresivní jízdu vlastně penalizovaný.
Verstappen už delší dobu naznačuje, že mu moderní směr F1 nevoní
Miami to jen znovu připomnělo.
Verstappen otevřeně řekl, že změny FIA jsou příliš malé a že sport potřebuje mnohem výraznější návrat k „full-speed racing“. Už dříve přirovnal současné chování aut k Mario Kartu a opakovaně naznačoval, že ho některé aspekty moderní F1 přestávají bavit.
A důležité je, že Verstappen není typ jezdce, který by podobné věci říkal kvůli publicitě.
Naopak. On často působí jako člověk, který by nejradši jen závodil a ignoroval zbytek cirkusu kolem. Když tedy právě on začne mluvit o tom, že sport ztrácí přirozenost, má to v paddocku velkou váhu.
Obzvlášť protože Verstappen stále představuje ideál „čistého závodníka“. Člověka, který chce útočit, brzdit později než ostatní a jet agresivně bez přemýšlení nad tím, jestli mu software dovolí správně rozložit energii.
Norris řekl nahlas to, co si myslí velká část gridu
Lando Norris šel po Miami možná ještě dál.
Otevřeně prohlásil, že současný problém vlastně nejde úplně opravit, dokud F1 nezmění samotný koncept baterií. A pak přidal větu, která mezi fanoušky okamžitě rezonovala:
„Musíte se prostě zbavit baterie.“
To samozřejmě není realistický návrh pro příští sezonu. F1 je dnes silně navázaná na hybridní technologii, automobilky i ekologický marketing. Jenže Norrisův výrok krásně ukazuje, jak velké napětí dnes mezi sportovní a technologickou stránkou Formule 1 existuje.
FIA chce efektivitu, udržitelnost a relevanci pro automobilový průmysl.
Jezdci chtějí auta, která budou odměňovat instinktivní závodění.
A ne vždy jde obojí spojit.
Miami krásně ukázalo, jak moc se změnil samotný styl závodění
To bylo vidět hlavně v soubojích na špici.
Jolyon Palmer po závodě velmi zajímavě vysvětloval, že moderní F1 už není jen o útoku pomocí DRS jako v minulých letech. Když dnes jezdec chce zaútočit, musí často „spálit“ část energetických rezerv. Pokud útok nevyjde, může se okamžitě stát zranitelným pro další auto za sebou.
Najednou tedy nejde jen o odvahu a tempo. Jde o strategické hospodaření s energií během jednotlivých kol.
To je fascinující technická disciplína. Jenže otázka zní: je to ještě ten typ závodění, který fanoušci od Formule 1 očekávají?
FIA už pochopila, že něco nefunguje
Právě proto přišly úpravy pravidel.
Menší rekuperace, vyšší výkon při nasazení energie, změny v deploymentech nebo snaha o „flat-out“ charakter některých pasáží tratě. FIA evidentně pochopila, že současný směr začal jezdcům vadit víc, než čekala.
Jenže zatím to působí spíš jako drobné opravy systému, který je možná problémově nastavený už v samotném základu.
A to vytváří zajímavou situaci do budoucna.
Formule 1 se dnes snaží být dvěma sporty zároveň
Na jedné straně chce být technologickou laboratoří budoucnosti. Ukazovat efektivitu, hybridní systémy a energetickou inteligenci.
Na druhé straně ale stále prodává emoci, agresi a představu gladiátorů jedoucích na hraně.
A právě Miami ukázalo, jak těžké je tyto dvě identity spojit.
Protože když Norris říká, že jezdci nesmí jet naplno, a Verstappen mluví o autech, která nepůsobí přirozeně, není to jen nostalgie starších pilotů.
Je to varování, že sport možná začíná ztrácet část svého nejdůležitějšího pocitu.
Pocitu, že sledujeme lidi, kteří mají dovoleno jet absolutně na hranici všeho.
foto wikimedia commons
