Barbora Strýcová zatím na Billie Jean King Cupu udělala něco, co musí být pro kapitánku téměř ideální. Změnila sestavu a nezměnila výsledek.
Proti Velké Británii získaly oba body ve dvouhrách Marie Bouzková a Linda Nosková. V semifinále proti Španělsku poslala Strýcová místo Bouzkové na kurt Karolínu Muchovou. Ta porazila Jessicu Bouzas Maneirovou 7:5, 6:4 a Nosková následně zvládla Cristinu Bucsu 7:6, 6:2.
Výsledek? Znovu 2:0. Česko je poprvé od roku 2018 ve finále soutěže, kterou už jedenáctkrát vyhrálo. A Kateřina Siniaková, jedna z nejlepších deblistek světa, zatím v rozhodující čtyřhře neodehrála ani míč.
Největší českou výhodou není jedna hvězda, ale možnost volby
V týmovém tenisu bývá velmi snadné postavit příběh kolem nejlepší hráčky. Pokud vyhraje, tým žije. Pokud ne, problém. Česká sestava funguje jinak.
Bouzková zvládla těžký čtvrtfinálový singl proti Británii. O několik dní později ji Strýcová mohla bez dramatického propadu kvality vystřídat Muchovou, která v Billie Jean King Cupu nastoupila poprvé od roku 2022.
Muchová přitom nezačala dokonale. Bouzas Maneirová vedla v prvním setu a Češka si musela zápas postupně osahat. Jakmile ale našla rytmus, začala kontrolovat výměny a první bod získala ve dvou setech.
Pak přišla Nosková. A zatímco proti Británii potřebovala v druhém setu tie-break, proti Bucse prošla po těsné první sadě druhou už výrazně jednodušeji. Její série v soutěži se tím protáhla na sedm vítězství.
Strýcová má něco, co je v krátkém formátu mimořádně cenné
Nemusí každou sérii řešit stejnými lidmi. To jí dává možnost reagovat na typ soupeřky, aktuální formu nebo fyzický stav vlastních hráček. A přitom jí v záloze zůstává ještě elitní debl. Právě Siniaková je v tomto příběhu skoro paradoxní postavou.
Jedna z největších českých zbraní zatím vůbec nebyla potřeba v okamžiku, kdy by měla rozhodovat. Česko uzavřelo oba zápasy dřív. To se samozřejmě může ve finále změnit. Jedna prohraná dvouhra stačí k tomu, aby se všechno okamžitě přesunulo na debl.
Jenže v takové situaci bude mít Strýcová možnost poslat na kurt hráčku, která se rozhodujících zápasů rozhodně nebojí.
Návrat do finále navíc spojuje dvě české éry
Poslední český titul přišel v roce 2018. Tehdy byla Strýcová ještě hráčkou a patřila k týmu, který završil mimořádnou českou sérii šesti titulů během osmi let. Dnes sedí na lavičce jako kapitánka. Právě to dává letošnímu návratu ještě jeden příjemný rozměr.
Český ženský tenis se nesnaží kopírovat tým z předchozí dekády. Má úplně jiné hráčky a jinak rozloženou sílu. Spojení se starou vítěznou generací ale sedí přímo na lavičce.
Finále bude úplně nový zápas
Česko zatím prošlo oběma koly bez rozhodující čtyřhry, ale to není záruka, že stejný scénář zopakuje potřetí. Právě naopak. Čím déle turnaj pokračuje, tím méně lze spoléhat na to, že oba singly dopadnou podle plánu. Výhoda českého týmu tedy není v tom, že by našel jeden vítězný recept. Je v tom, že zatím pokaždé dokázal použít trochu jiný.
A do finále přichází s jednou velmi příjemnou jistotou: pokud poprvé během týdne nastane situace, kdy bude opravdu potřebovat čtyřhru, jeho nejsilnější deblová zbraň je pořád úplně čerstvá.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Billie Jean King Cup – Czechia v Spain: How the tie was won [1], Billie Jean King Cup – Noskova hoping for beautiful final win [2].
