Fotbalisté už byli v šatně. Pro některé ale práce teprve začínala
Pro většinu fanoušků končí fotbalový zápas závěrečným hvizdem. Hráči odcházejí z trávníku, trenér hodnotí výkon a stadion se postupně vyprazdňuje. Jenže v moderním profesionálním fotbale nemusí být konec utkání zároveň koncem pracovního dne všech členů mužstva.
V sobotu se o tom mimořádně nepříjemným způsobem přesvědčil Arsenal.
Londýnský klub porazil Leeds 2:1 a pokračoval v úspěšném programu Premier League. Po utkání však realizační tým připravil ještě doplňkovou tréninkovou jednotku pro hráče, kteří během zápasu odehráli málo minut nebo do něj vůbec nezasáhli.
Právě při této části programu si poranili kotníky obránce Piero Hincapié a záložník Martín Zubimendi. Oba následně museli absolvovat lékařská vyšetření a Arteta potvrdil, že nebudou k dispozici pro úterní utkání Ligy mistrů proti Lille.
Hincapiého zranění se navíc podle prvních informací jeví jako závažnější.
Pro Arsenal je to velmi nepříjemná situace. Dva hráči, které se realizační tým snažil udržet v dobrém fyzickém stavu, se zranili při činnosti, jejímž cílem bylo připravit je na další zápasy.
Proč vlastně fotbalisté trénují po devadesáti minutách fotbalu?
Na první pohled to může působit absurdně. Pokud má tým během několika dní odehrát další soutěžní utkání, proč ještě po skončení zápasu posílá hráče do tréninku?
Vysvětlení spočívá v rozdílném zatížení jednotlivých členů kádru.
Fotbalista, který odehraje devadesát minut, absolvuje během utkání velké množství sprintů, změn směru, brzdění a soubojů. Jeho organismus potřebuje regeneraci a realizační tým se snaží správně načasovat další fyzickou zátěž.
Úplně jiná situace však nastává u hráče, který odehraje posledních několik minut, nebo zůstane celý zápas na lavičce.
Takový fotbalista může mít za sebou prakticky celý den se svým mužstvem, ale z hlediska intenzivního pohybu absolvuje jen zlomek zátěže svých spoluhráčů.
Pokud se podobná situace opakuje několik zápasů po sobě, může začít ztrácet zápasovou připravenost. Kondiční tréninky mezi utkáními jsou navíc často omezené, protože kluby s nabitým programem potřebují věnovat velkou část času regeneraci a taktické přípravě.
Právě proto se po zápasech využívají takzvané doplňkové jednotky, při kterých náhradníci absolvují běhy, změny směru nebo krátká herní cvičení.
Cílem není hráče potrestat za to, že nenastoupili. Realizační tým se snaží udržet jejich fyzickou připravenost na situaci, kdy budou najednou potřeba od první minuty.
Arteta má konkrétní argument: bez zátěže náhradníci ztratí rytmus
Mikel Arteta po oznámení zranění nezastíral frustraci. Zároveň však odmítl, že by dvojitý problém automaticky znamenal nutnost změnit zavedený tréninkový režim.
Jeho argument je jednoduchý. Pokud náhradníci neabsolvují dostatečně intenzivní pohyb, mohou v okamžiku, kdy dostanou příležitost nastoupit, postrádat potřebný rytmus.
To je obzvlášť důležité v klubu, který současně hraje Premier League, Ligu mistrů a domácí pohárové soutěže.
Trenér musí během několika týdnů využívat velkou část kádru. Zranění, karetní tresty i taktická rozhodnutí mohou velmi rychle změnit pořadí hráčů, kteří nastupují v základní sestavě.
Pokud se pak náhradník dostane na hřiště po několika týdnech s minimální zápasovou zátěží, nemusí být připravený zvládnout vysoké tempo utkání.
Arteta připomněl, že za sedm let svého působení v Arsenalu podobné dvojité zranění během pozápasové jednotky nezažil. A na otázku, zda se problémům dalo předejít, odpověděl ironickou poznámkou o tom, že s křišťálovou koulí by oba hráče raději poslal do vířivky.
Je to vtipná odpověď, ale zároveň dobře ukazuje podstatu trenérského rozhodování. Riziko lze snižovat, nikoli úplně odstranit.
Dvě zranění neznamenají, že celý systém je špatný
Bylo by jednoduché prohlásit, že Arsenal udělal chybu už tím, že po zápase organizoval další trénink. Takový závěr by však neměl dostatečnou oporu ve známých okolnostech.
Zranění kotníku může vzniknout při špatném došlapu, prudké změně směru nebo kontaktu s jiným hráčem. K podobným událostem dochází v soutěžních utkáních i během běžné přípravy.
To, že se dva fotbalisté zranili ve stejné tréninkové jednotce, je velmi nešťastná shoda okolností. Samo o sobě to ale nedokazuje, že její intenzita byla nepřiměřená nebo že realizační tým zanedbal bezpečnostní opatření.
K takovému hodnocení bychom potřebovali znát přesný průběh obou zranění, charakter cvičení, předchozí zatížení hráčů i další okolnosti, které veřejně dostupné informace nepopisují.
Existuje také druhá strana problému. Pokud by klub podobné jednotky úplně zrušil, mohl by sice omezit jedno konkrétní riziko, ale současně by vytvořil jiné.
Hráči s malou zápasovou praxí by se museli připravovat jiným způsobem a realizační tým by musel hledat místo pro intenzivnější trénink v už tak přeplněném programu.
O tom, zda by alternativní systém byl bezpečnější, nelze rozhodnout pouze podle jedné sobotní události.
Arsenal zaplatí cenu právě před Ligou mistrů
Největší bezprostřední problém se týká úterního zápasu s Lille.
Hincapié i Zubimendi patří mezi hráče, se kterými Arteta potřebuje počítat při střídání sestavy. Jejich absence přichází v době, kdy Arsenal řeší i další zdravotní komplikace.
Francouzský obránce William Saliba se například teprve postupně vrací k individuálnímu tréninku po problémech se zády. Realizační tým nechce jeho rekonvalescenci uspěchat a Arteta naznačil, že do návratu stále zbývají týdny.
Výpadek dalších dvou hráčů proto snižuje možnosti, jak reagovat na vývoj utkání a rozložit zátěž mezi jednotlivé členy kádru.
Právě tady se ukazuje největší paradox celé situace.
Pozápasový trénink měl pomoci udržet širší mužstvo připravené na nabitý program. Jeho následkem má Arsenal pro nejbližší důležité utkání k dispozici méně hráčů.
Fotbal bude stále hledat hranici mezi připraveností a rizikem
Artetovo rozhodnutí pokračovat v zavedeném režimu lze pochopit. Arsenal potřebuje mít co nejvíce hráčů schopných kdykoliv nastoupit v soutěži, která patří mezi fyzicky nejnáročnější na světě.
Současně by však bylo chybou považovat podobné incidenty za něco, co se prostě stává a není potřeba dále analyzovat.
Každé zranění nabízí realizačnímu týmu příležitost znovu posoudit konkrétní okolnosti, intenzitu cvičení, předchozí zatížení hráčů i možnost upravit jednotlivé tréninkové postupy.
To ovšem neznamená, že musí kvůli dvěma zraněním okamžitě zrušit celý systém, který dlouhodobě používá.
Pro Arsenal je nyní podstatné, aby lékařská vyšetření přesně určila rozsah problémů Hincapiého a Zubimendiho. Teprve potom bude jasné, zda jde o krátkodobou komplikaci, nebo o výraznější zásah do sestavy.
Pro ostatní kluby je celá událost připomínkou, že udržovat připravenost hráčů, kteří pravidelně nenastupují, není jednoduchý úkol.
Arteta tentokrát nedostal odpověď na otázku, zda je jeho systém správný. Dostal ale nepříjemný důvod znovu prověřit, jak funguje. A v úterý proti Lille se ukáže, kolik ho dvě sobotní zranění budou sportovně stát.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Vše o sportu [1], The Guardian – Hincapié and Zubimendi out after warm-down injuries but Arsenal get Saliba boost [2], Football.london – Every word Mikel Arteta said on Arsenal injury disaster [3], talkSPORT – Arteta reveals Hincapié and Zubimendi injury updates [4].
