Mourinho se podíval na předmět, okamžitě pochopil pointu, usmál se, potřásl Palmerimu rukou a dárek si odnesl. Šestnáct let starý fotbalový vtip evidentně stále nepotřebuje dlouhé vysvětlování.
Barcelona chtěla Inter z Evropy vyřadit. Nakonec alespoň pustila vodu
Příběh pochází z 28. dubna 2010. Mourinhův Inter přijel na Camp Nou s náskokem 3:1 z prvního semifinále Ligy mistrů. Barcelona byla obhájcem trofeje, měla Lionela Messiho, Xaviho, Pedra, Zlatana Ibrahimoviće a pod Pepem Guardiolou hrála fotbal, který v předchozích měsících působil téměř neřešitelně. Inter navíc od 28. minuty hrál o deseti po vyloučení Thiaga Motty.
Barcelona držela míč, útočila a šest minut před koncem se díky Gerardu Piquému dostala do vedení 1:0. Druhý gól by poslal katalánský klub dál. Nepřišel.
Inter prohrál zápas, ale díky celkovému skóre 3:2 postoupil do finále. UEFA později Mourinhův výkon označovala za mimořádnou taktickou obranu a samotný Portugalec o večeru mluvil jako o nejkrásnější porážce své kariéry. Pak začala oslava.
Mourinho běžel přes Camp Nou. A spustily se postřikovače
Mourinho po závěrečném hvizdu vyrazil na trávník se zdviženým ukazováčkem a běžel směrem k fanouškům Interu vysoko na tribuně. Pro barcelonské publikum to nebyl úplně nejpříjemnější obraz večera. Krátce nato se na hřišti spustily zavlažovače.
Voda dopadala na hráče Interu a jejich oslavu, což okamžitě vytvořilo jednu z nejslavnějších vedlejších scén celé Mourinhovy kariéry. UEFA tehdy poznamenala, že ani spuštěné postřikovače nedokázaly oslavy Interu utlumit.
Zda někdo zavlažování úmyslně zapnul právě proto, aby Italy z trávníku vyhnal, se v následujících letech stalo součástí fotbalové legendy. Samotný obraz ale zůstal. Mourinho slaví. Camp Nou kropí voda. Barcelona je venku.
O pár týdnů později Mourinho dokončil treble. Pak odešel právě do Realu
Inter následně ve finále porazil Bayern Mnichov 2:0 a získal Ligu mistrů. Spolu s italskou ligou a domácím pohárem tím završil historický treble. Pro Mourinha to byla druhá trofej z Champions League po triumfu s Portem v roce 2004. A zároveň jeho poslední.
Bezprostředně po vítězství s Interem odešel do Realu Madrid, kde mezi lety 2010 a 2013 získal španělský titul, Copa del Rey a Superpohár, na další vítězství v Lize mistrů ale nedosáhl.
Letos se do Madridu vrátil podruhé. A hned první evropský zápas mu do cesty postavil klub, se kterým prožil svůj možná nejslavnější večer vůbec. To už bylo dost nostalgie samo o sobě. Palmeri jen dodal zahradní techniku.
Je to přesně ten typ dárku, který funguje pouze ve fotbale
Zavlažovač je na celé scéně krásný právě proto, že nepotřebuje uměle vytvořenou kontroverzi. Mourinho se neurazil. Novinář mu nepřinesl nic škodlivého. A Barcelona kvůli šestnáct let starému incidentu nebude podávat protest na UEFA.
Je to jednoduchá připomínka doby, kdy jeden semifinálový večer vytvořil obraz, který přežil samotný výsledek.
Mourinho od té doby vedl Real, Chelsea, Manchester United, Tottenham, AS Řím, Fenerbahçe a nakonec znovu Real. Inter vystřídal další generace trenérů a hráčů. Messi už dávno není v Barceloně a velká část dnešních fotbalistů byla v roce 2010 ještě na základní škole. Postřikovače ale pořád fungují jako pointa.
A když se Mourinho po šestnácti letech znovu chystá proti Interu, stačí před něj položit kus zahradního vybavení a půlka fotbalové Evropy ví přesně proč.
Některé zápasy zestárnou. Některé se promění v historii. A některé vám po šestnácti letech přinesou na tiskovou konferenci zavlažovač.
DALŠÍ NOVINKY Z FOTBALU
Další témata ze sportu a analýzy najdete na Vše o sportu.
Zdroje: Goal – Ahead of clash with Inter: Jose Mourinho of Real Madrid receives curious gift [1], UEFA – Route to the final: Inter [2], UEFA – Euphoric Inter face final challenge [3].
